Exportéři: Vývoz z ČR letos dosáhne rekordních 4,6 bilionu Kč

foto Kamiony, kolona kamionů na dálnici - ilustrační foto

Trutnov - Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl letos vzrůst o pět procent na nový rekord 4,6 bilionu korun po loňských 4,4 bilionu korun. Export by tak vykázal růst desátý rok v řadě. Na dnešním Exportním fóru v Trutnově to ČTK řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Pro rok 2020 asociace další růst exportu nečeká a za úspěch by považovala přiblížení se letošnímu výsledku.

Na začátku letošního roku Asociace exportérů odhadovala, že letos export nového rekordu nedosáhne a klesne. Podle Daňka letošnímu růstu pomohlo to, že nenastal brexit. "Hrozba brexitu exportu paradoxně pomohla, protože všichni se chtěli (v Británii) předzásobit a český export do Británie rostl," řekl.

Nenaplnil se podle Daňka ani předpoklad, že se německá ekonomika dostane do recese již v prvním čtvrtletí. "K tomu došlo až ve čtvrtém čtvrtletí. Dynamika exportu do Německa v prvních třech kvartálech byla velmi pozitivní," řekl. Dodal, že se zatím nenaplnily ani hrozby obchodní války mezi USA a Evropskou unií.

V příštím roce se podle Daňka již ve výsledcích českého exportu projeví recese v Německu. "Již nyní je řada firem, které jsou závislé na Německu, s meziročním propadem v tržbách o 10 až 30 procent. V Německu je ochlazení již prokazatelné," řekl Daněk. Dalšími hrozbami příštího roku budou podle něj brexit a možnost zavedení cel na zboží vyvážené z Evropy do USA. "Hrozbou je i zavedení elektromobility, na kterou řada zemí, včetně České republiky, není připravena. Problémem je i stále nedořešený vztah s Ruskem, kdy embarga brání českému vývozu do Ruska," řekl Daněk.

Podle posledních dat ČSÚ vzrostl export zboží z ČR v přeshraničním pojetí v září meziročně o 9,1 procenta na 405 miliard korun. Obchodní bilance za září dosáhla kladného salda 55 miliard korun. Nejvýrazněji k tomu přispěl vývoz motorových vozidel.

Lichtenštejnský podnikatel a finančník Michael Liechtenstein jako hlavní řečník Exportního fóra prohlásil, že největším problémem Evropské unie je růst byrokracie a obracení se k centralizované ekonomice. "Krize roku 2008 se rozvinula v krizi státních institucí a politického systému. Objevily se dluhová krize, ukrajinská krize a migrační krize a Evropa byla bezradná. Žádná z krizí není vyřešená," řekl. Výsledkem krizí byl podle něj brexit. "Místo abychom se z brexitu poučili, snažili jsme se vybudovat uzavřenější Evropu," řekl.

Člen monetární rady Maďarské národní banky Gyula Pleschinger v diskuzi uvedl, že západní země váhají akceptovat názory východních zemí a že ze strany západních zemí je směrem k východním zemím cítit nařizování. Připomněl, že země visegrádské čtyřky, Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko, představují dohromady větší podíl v obchodu než Francie či Itálie. "Je třeba tuto sílu využít a přesvědčit západní země k diskuzi," řekl.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je čtvrtek 12. prosince 2019

Očekáváme v 9:00 1°C

Celá předpověď