Praha - Astronauti po návratu na Zemi čelí velké fyzické i psychické zátěži. Přizpůsobují se gravitaci i informačnímu přetížení a kromě extrémní únavy se musí jejich organismus znovu přizpůsobit běžným podnětům prostředí. V dnešním rozhovoru s ČTK to řekla sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR. V úterý se zpátky na Zem vrátila dvojice amerických astronautů, která na více než devět měsíců uvázla na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Původně ve vesmíru měla strávit pár dní.
Pobyt ve vesmíru podle psycholožky významně narušuje spánkový režim. Na ISS astronauti obvykle spí méně, než by potřebovali, a po návratu na Zemi musí jejich tělo projít restartem cirkadiánních rytmů. "Například spánek sedm hodin je naprostá vzácnost," řekla Poláčková Šolcová.
Návrat do gravitace je podle ní extrémní zátěží pro organismus, vyplývající z řady fyziologických změn ve vesmíru a dlouhodobého pobytu v mikrogravitaci. "V mikrogravitaci dochází především k posunu všech tělních tekutin vzhůru, což ovlivňuje všechny tělní fyziologické systémy člověka. Readaptace na gravitaci je výzvou fyzickou, fyziologickou i psychickou," popsala a dodala, že bolet v takové situaci může i prostý nádech a výdech.
Proces adaptace podle psycholožky zahrnuje nejen fyziologické změny, ale také psychické nastavení na realitu, která je oproti pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) mnohem dynamičtější. Poláčková Šolcová dále zdůraznila, že astronauti se musí mimo jiné vypořádat s nároky na svou pozornost i s velkým množstvím administrativních a mediálních povinností.
"Ve vesmíru je informační zátěž nižší, prostředí je stabilní a mozek nemusí zpracovávat tolik podnětů, jako jsou teplo, vlhkost, hluk nebo světlo. Po návratu se však setkávají s informačním přetížením, což je vyčerpávající," uvedla psycholožka.
Odcizení od lidí po návratu však astronauti obvykle nepociťují, protože při misi mají pravidelný kontakt s rodinou i kolegy prostřednictvím komunikačních technologií. "Někteří dokonce říkají, že jsou ve spojení s blízkými více než na Zemi, kde jejich příprava na mise značně omezuje osobní setkání," popsala Poláčková Šolcová.
Psychická příprava na návrat se podle ní odehrává hlavně v průběhu rehabilitace. Klíčovou výzvou je vypořádat se s velkým zájmem veřejnosti, vědců i médií. "Astronauti mají rozvrhy plné na rok dopředu, jejich mise nekončí přistáním," řekla Poláčková Šolcová.
Kromě fyziologických a psychických změn podle psycholožky dochází u astronautů i ke změně vnímání Země. Tento fenomén je označován jako "overview efekt", kdy astronauti po návratu často popisují hlubší respekt a lásku k planetě, protože ji viděli z nadhledu jako jednotný celek bez hranic a konfliktů. To je často motivuje k aktivitám zaměřeným na ochranu životního prostředí či humanitární pomoc.
Dvojice amerických astronautů, která na více než devět měsíců uvázla na ISS, se v úterý vrátila na Zem. Modul Crew Dragon od společnosti SpaceX s nimi úspěšně dosedl do Mexického zálivu. Modul s Barry Wilmorem, Sunitou Williamsovou a dvojicí dalších astronautů na hladinu moře poblíž floridského pobřeží dosedl v 17:57 místního času (22:57 SEČ).
Pro dvaašedesátiletého Wilmorea a devětapadesátiletou Williamsovou tím skončila mnohaměsíční vesmírná odysea. Dvojice, která se k ISS vydala loni 5. června, měla na vesmírné stanici původně strávit jen několik dní, ale jejich loď Starliner od společnosti Boeing měla technické potíže. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) proto rozhodl, že návrat v ní není bezpečný.
