Expert: Zmizeli skeptici zlehčující změnu klimatu a dopad na lesy

foto Ilustrační foto - Holina po kůrovcové těžbě z předchozích let (vpředu) a kůrovcem napadený les (vzadu vlevo) v Pravčickém dole u Pravčické brány (v pozadí) v Národním parku České Švýcarsko na snímku ze 7. srpna 2019.

Křtiny (Blanensko) - V posledních dvou letech zmizeli skeptici, kteří říkali, že dopad klimatické změny na české lesy nebude tak hrozný, jak vědci avizovali. Řekl to na dnešní konfererenci o hospodaření v obecních lesích Petr Čermák z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Z dalších přednášek jeho kolegů vyplynulo, že zhruba do poloviny století se lokality vhodné pro pěstování smrku v Česku sníží na pouhých čtyři až sedm procent rozlohy. Půjde v podstatě jen o pohraniční hory a nejvyšší polohy Žďárských vrchů. Dlouho jejich podíl tvořil polovinu lesů.

Vědci převážně z Mendelovy univerzity vstoupili na konferenci, kterou uspořádalo pro své členy a majitele obecních lesů ve Křtinách na Blanensku Sdružení místních samospráv ČR. Cílem bylo seznámit zástupce obcí a obecních lesů s aktuálním stavem českých lesů, dopady klimatické změny a především možnostmi, jak lesy obnovit a zajistit jejich stabilitu do budoucna s ohledem na postupující oteplování, se kterým souvisejí delší období sucha.

"Trend je neúprosný a zřejmý. Například rok 2018 byl o 1,7 stupně teplejší než průměr let 1981 až 2010 a o 2,1 stupně vyšší než 1961 až 1990," uvedl Čermák. Modely předpovídají, že postupně se v tomto století zvýší průměrná teplota v některých částech České republiky proti přelomu století téměř až o tři stupně. Z toho vyplývá, že je potřeba zásadně změnit přístup k pěstování lesů, nejen změnit druhovou skladbu, protože problémové nejsou jen smrkové či borové lesy, ale v podstatě všechny s jedním dominantním druhem a stejnověké. "Řada rizikových jevů pro les se projevila dříve a rychleji, než jsme očekávali v roce 2015," uvedl Čermák. Vzhledem k oteplování a projevům sucha lesy ohrožují i další škůdci, kteří se dosud objevovali pouze sporadicky a jen v některých lokalitách. "Objevují se holožíry, výrazně se zvyšuje riziko požárů," uvedl Čermák.

Důsledky klimatické změny a chyb, kterých se dopustili předci při zakládání a pěstování lesů, jsou v posledních dvou letech dramatické. Dlouhé roky se těžba v Česku pohybovala kolem 15 až 16 milionů metrů krychlových a odpovídala ročnímu přírůstku dřevní hmoty. V posledních dvou letech se zvýšila a loni jen nahodilá těžba činila přes 23 milionů metrů krychlových. "Letos se očekávalo 50 milionů, ale část dřeva zůstane stát v lese, protože nejsou zpracovatelské kapacity a dřevo se nedá na trhu ani prodat," řekl ředitel Školního lesního podniku Křtiny Tomáš Vrška.

Podle odborníků je potřeba vzít klimatickou změnu a její dopad na lesy jako fakt a přizpůsobit pěstování lesů klimatickým podmínkám. Smrk postupně zmizí. Místo něj nastoupí stromy, které jsou teplomilnější, například duby rostoucí dnes v jižnějších částech Evropy. Budoucí les navíc musí být rozrůzněný nejen druhově, ale i věkově a výškově. Smrkovou monokulturu jako dosud už podle odborníků nebude možné v Česku vypěstovat.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

8°C

Dnes je úterý 19. listopadu 2019

Očekáváme v 15:00 8°C

Celá předpověď