Životní podmínky k životu v Evropské unii se zlepšují, což dokazuje nejenom každoroční růst reálné mzdy, ale i prodlužování lidského věku. Dnešní novorozenci mají velkou šanci se dožít podstatně vyššího věku než jejich prarodiče.

Nejvyššího věku se potom dožívají občané ekonomicky nejvyspělejších zemí světa. Kde „šlape“ ekonomika, tam žijí občané déle… Více peněz – kvalitnější zdravotnictví Lékařské přístroje, chod nemocnic, zřizování speciálních ordinací jsou velice nákladné záležitosti. Kvalita zdravotnictví je ovlivněna především množstvím peněžních prostředků, které do něj proudí. Nejvíce peněz do zdravotnictví proudí v členských zemích EU a OECD, kde je taky nejvyšší očekávaná délka dožití. V ostatních zemích světa je očekávaná délka dožití nižší, např.: Brazílie (71,71 let), Indie (69,25 let) ), Ukrajina (68,06 let), Rusko (65,94 let), Kambodža (61,69 let). Téměř 80 % veškerého světového bohatství vlastní pětina lidí, což je způsobeno značným ekonomickým rozdílem mezi bohatými a chudými zeměmi. Nejchudší jsou potom obyvatelé Afriky. Tento finanční nepoměr se samozřejmě projevuje i v očekávané délce života v jednotlivých zemích (v možnostech výživy, zdravotní péče a celkového životního stylu). V afrických zemích je očekávaná délka života velmi nízká, např.: Senegal (57,08 let), Nigérie (46,53 let), Angola (37,92 let). Dokonce i v Evropské unii, kde jsou rozdíly v životní úrovni poměrně nízké, je očekávaná délka života v západoevropských zemích a např. Lotyšsku či Rumunsku o téměř deset let vyšší (viz. tabulka). Nejdéle žijí Francouzi Očekávaná délka dožití je v Evropské unii nejvyšší ve Francii (80,87 let), následují Švédové (80,74 let) a Italové (80,07 let). Naopak nejnižší očekávaná délka života je v Lotyšsku (71,88 let) a Rumunsku (71,18 let). Ve Skandinávských zemích je dlouhověkost připisována velice kvalitní lékařské péči a zdravému životnímu stylu „Seveřanů“ (nízká spotřeba alkoholu, cigaret, zdravá strava a nejvíce hodin strávených sportem), v jižních členských zemích Evropské unie (Francie, Itálie, Španělsko) je to mimo kvalitní zdravotní péči připisováno i nepřipouštění si stresu a radosti ze života. „Jižané“ se více baví, tančí a smějí. Občané vyspělých zemí světa se dožívají vyššího věku a stejná situace platí i uvnitř jednotlivých zemí. Bohatí jsou v průměru zdravější a žijí déle. „Chudí“ jsou častěji nemocní a umírají dříve než střední třída. Nezaměstnaní stráví za rok v nemocnici dvojnásobně delší dobu než pracující. Evropan pobírající nadprůměrnou mzdu se cítí zdravotně v pořádku z 60 %, zatímco „chudý“ z necelých 40 %... Lucemburská ekonomika je nejvýkonnější Hrubý domácí produkt slouží k porovnávání ekonomické úrovně jednotlivých zemí a ukazuje, jak se daří hospodářství daného státu. HDP vyjadřuje hodnotu veškerého vyprodukovaného zboží a služeb v domácí ekonomice během jednoho roku. V zemích, kde je vyšší HDP na jednoho obyvatele, jsou i vyšší mzdy. Evropané jsou kvalifikovaní a vzdělaní. Produktivita práce je v západní Evropě vyšší než v mimoevropských zemích, proto je zde i finanční ohodnocení zaměstnanců nejvyšší na světě. Současně tráví Evropané v práci méně času. Nejvyšší průměrná měsíční hrubá mzda za rok 2007 na světě byla v Švýcarsku, Norsku, Dánsku a Lucembursku (vše přes 43 tisíc euro). Jenom pro srovnání: v USA (32 tisíc euro), v Austrálii (30 tisíc euro), v Kanadě (28 tisíc euro). V Česku je hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele 2,5krát vyšší, než činí průměr celého světa. Z členských zemí Evropské unie nám patří 17. místo a až za námi je Portugalsko a země východní Evropy. Nejnižší hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele z členských zemí Evropské unii je v Bulharsku a Rumunsku. Česká ekonomika patří spolu s Pobaltskými zeměmi (měřeno reálným růstem HDP) mezi nejúspěšnější z členských zemí Evropské unie v posledních pěti letech. Nejvyšší HDP na jednoho obyvatele je v Lucembursku (79 400 dolarů). Absolutní špičku ještě tvoří Irsko (46 600 dolarů) a Rakousko (39 300 dolarů). Bohatý sever, chudý jih Při porovnání všech zemí světa zjistíme, že pořád existuje výrazný rozdíl v bohatství zemí nacházejících se na severní polokouli oproti zemím na jižní polokouli. Mimo malé ostrovy, jejichž vysoké HDP je ovlivněno především vysokými příjmy z turistického ruchu a které nemají žádný průmysl, je HDP na jednoho obyvatele nejvyšší mimo Evropskou unii: v Kataru (87 600 dolarů), Kuvajtu (55 900 dolarů), Singapuru (49 900 dolarů), USA (45 800 dolarů), Hong-Kongu (42 000 dolarů), Kanadě (38 600 dolarů), Austrálii (37 300 dolarů) a Japonsku (33 500 dolarů). Vůbec nejnižší hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele je v afrických zemích, kde dosahuje více než tisíc dolarů na osobu v paritě kupní síly pouze jen v několika málo zemích (nejvyspělejší země: Alžírsko 6 700 dolarů a Egypt 5 000 dolarů). Nejvyšší meziroční růst HDP potom zažívají země bývalého Sovětského svazu (Ázerbájdžán, Gruzie, Turkmenistán). Roční růst HDP je v těchto zemích v posledních třech letech vyšší než 12 % za rok. Tabulka: HDP na jednoho obyvatele a očekávaná délka života v EU

Stát	Očekávaná délka života (v letech)	HDP na obyvatele (v paritě kupní síly USD)
Lucembursko	79.18	79 400
Irsko	78.07	46 600
Rakousko	79.36	39 300
Nizozemí	79.25	39 000
Švédsko	80.74	37 500
Dánsko	78.13	37 200
Belgie	79.07	36 200
Finsko	78.82	36 000
Velká Británie	78.85	35 000
Německo	79.10	34 100
Španělsko	79.92	33 600
Francie	80.87	32 600
Itálie	80.07	30 900
Řecko	79.52	30 600
Slovinsko	76.73	28 000
Kypr	78.15	27 100
Česko	76.62	24 500
Malta	79.30	23 400
Estonsko	72.56	21 800
Polsko	75.41	21 800
Portugalsko	78.04	21 800
Slovensko	75.17	20 200
Maďarsko	73.18	19 300

Zdroj: Central Intelligence Agency – The World Factbook 2008

EU demografie finance

Reklama