Europoslanci schválili posílení ochrany kritické infrastruktury v EU

foto Členové parlamentu ve Štrasburku 22. listopadu 2022.

Štrasburk - Europoslanci dnes podpořili větší ochranu kritické infrastruktury v Evropské unii. Nově schválená unijní pravidla se mají týkat například zásobování potravinami a vodou, kybernetické infrastruktury či finančního sektoru. Cílem směrnice je předejít roztříštěnosti národních pravidel a zajistit lepší koordinaci mezi státy. Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová vyzvala členské státy, aby začaly ihned pracovat na větší ochraně zásadní infrastruktury pro fungování společnosti.

Fotogalerie

Legislativní proces začal před dvěma roky, nová pravidla ale získala na aktuálnosti po ruském útoku na Ukrajinu. "Od té doby Evropská unie čelí bezprecedentnímu růstu sabotážních operací na kritickou infrastrukturu, na energetiku a dopravu," řekl slovenský europoslanec Milan Šimečka. Podle něj unijní směrnice umožní poskytnout "efektivní odpověď na přírodní katastrofy i útoky".

Eurokomisařka Johanssonová zmínila v rozpravě činy sabotáže, které se staly v poslední době. Zmínila například výbuchy, které vyřadily z provozu plynovod Nord Stream, či porušení komunikačních kabelů, které způsobilo problémy na německé železnici. "Vzkaz je jasný - víme, kde jste zranitelní," řekla Johanssonová, která dala tyto činy do souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině. Členské státy budou mít dva roky, aby upravily svou národní legislativu podle nové směrnice. Johanssonová je vyzvala, aby začaly hned pracovat na zajištění své infrastruktury.

Nová pravidla se budou týkat 11 oblastí, například energetiky, finančního sektoru, zásobování potravinami a vodou, zdravotnictví či kybernetické infrastruktury. Předchozí směrnice se týkala jen dopravy a energetiky. Nová legislativa má zlepšit komunikaci a koordinaci mezi členskými státy či harmonizovat některá pravidla v ochraně infrastruktury a prevenci útoků. Členské státy budou muset také vypracovat národní strategie na posílení odolnosti kritické infrastruktury vůči útokům. Dalším cílem je podle Šimečky předejít roztříštěnosti pravidel na úrovni jednotlivých členských států.

Aby nová směrnice vstoupila v platnost, musí s ní ještě vyjádřit souhlas Rada Evropské unie.

Po deseti letech se unijní kvóty pro ženy ve vedení firem přiblížily k zavedení

Po deseti letech debat jsou kvóty pro ženy ve vedení firem, jejichž akcie se obchodují na burze, o krok blíže k zavedení. Europoslanci dnes schválili příslušný legislativní text ve druhém ze tří čtení. Podle jeho zastánců nová úprava zajistí objektivnější výběr manažerek do vedení velkých firem. Kritici tvrdí, že úprava se týká jen úzké skupiny žen, jež se pohybují ve vysokých patrech byznysu.

"Směrnice zajistí, aby výběr členů správních rad byl genderově neutrální," uvedla eurokomisařka pro rovné příležitosti Helena Dalliová. Podle ní zavede mechanismy pro lepší výběr vedení firem. Současnou situaci, kdy jsou ženy na vysokých manažerských postech výrazně méně zastoupené než muži, označila Dalliová za "mrhání lidským kapitálem". Podle zastánců kvót mají vysocí manažeři tendenci vybírat na řídicí posty firem další muže.

"Jsme si vědomi, že bez vymahatelných opatření se nic nezmění," řekla europoslankyně Evelyn Regnerová. Návrh obsahuje i sankce pro firmy, které by nařízení nedodržovaly. Připomněla, že nová pravidla se tvoří už deset let. Legislativní návrh byl totiž dlouho zablokován v jednáních mezi Evropským parlamentem a členskými státy a rozmrazit se ho podařilo až letos.

Zastánci nových kvót často argumentovali nepoměrem mezi úspěchem žen ve formálním vzdělání a jejich zastoupení v nejvyšších manažerských postech. Ačkoliv ženy tvoří zhruba 60 procent absolventů univerzit, zastávají zhruba 30 procent ve správních radách velkých veřejně obchodovaných firem. Podle evropského statistického úřadu Eurostatu ale rozdělení absolventů mezi ženami a muži není ve všech oborech rovnoměrně. Ženy převažují například v pedagogických oborech, muži v oblasti informačních technologií.

Podle odpůrců úpravy nejsou kvóty pro prosazení žen v čele velkých firem nezbytné. Poukazují také na to, že norma se bude týkat jen úzké skupiny žen, jež se pohybují ve vysokých patrech byznysu. Například italská europoslankyně Isabella Tovaglieriová z krajně pravicové Ligy by uvítala posílení sociálních služeb, jež by usnadnily sladění rodinného života a kariéry. "Je nutné, aby si ženy nemusely vybírat mezi rodinou a prací," řekla.

Návrh směrnice počítá s povinností, aby ženy obsadily alespoň 40 procent nevýkonných řídících funkcí nebo 33 procent všech řídících funkcí. Státy budou muset také připravit sankce pro firmy, které by povinné podíly nenaplňovaly, jako pokuty či omezení přístupu k veřejným zakázkám.

Nová povinnost by měla začít platit od července 2026 a nemá se týkat firem s méně než 250 zaměstnanci. Text čeká další projednání v Radě Evropské unie a parlamentu.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je neděle 4. prosince 2022

Očekáváme v 9:00 4°C

Celá předpověď