Europoslanci schválili označení Ruska za stát podporující terorismus

foto Ilustrační foto - Jednání Evropského parlamentu ve Štrasburku 5. dubna 2022.

Štrasburk (Francie) - Europoslanci dnes schválili rezoluci, ve které označují Rusko za stát podporující terorismus kvůli záměrným útokům ruské armády na civilní cíle na Ukrajině. Vyzvali také unijní orgány, aby zařadily na seznam teroristických organizací některé jednotky bojující na ruské straně na Ukrajině, například soukromou žoldnéřskou Wagnerovu (v ruském přepise Vagnerovu) skupinu. Parlament by také chtěl vytvořit systém válečných reparací hrazený z prostředků zabavených ruskému státu. Pro rezoluci se vyslovilo téměř 500 poslanců, europarlament má 705 křesel. Rozhodnutí Evropského parlamentu uvítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

V rezoluci Evropský parlament označuje Rusko "za stát podporující terorismus a za stát, který používá teroristické prostředky". Současně vyzývá unijní státy, aby přijaly podobnou deklaraci a aby omezily diplomatické vztahy s Ruskem na "nezbytné minimum".

Europoslanci vyzývají k dalšímu posílení protiruských sankcí a zařazení Wagnerovy skupiny nebo čečenského 141. motorizovaného pluku, takzvaných kadyrovců, na unijní seznam teroristických organizací. Podle EP by také členské státy měly zakázat oficiální či krajanské organizace, které fungují s podporou ruského státu. Evropský parlament vyzval rovněž k silnější podpoře Ukrajině a obyvatele Ruska k protestům proti válečným zločinům páchaným v sousední zemi.

Ukrajinský prezident Zelenskyj dnešní usnesení europoslanců uvítal. "Rusko musí být na všech úrovních izolováno a pohnáno k odpovědnosti, aby skončila jeho dlouhodobá politika terorismu na Ukrajině a po celém světě," napsal na twitteru.

"Je to důležitá politická deklarace, kterou vyjadřujeme, že stojíme na straně Ukrajiny," uvedla česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), podle které jde především o symbolický čin, který v praxi "nic nezmění".

Europoslanec Alexandr Vondra z ODS poukázal na to, že podobný krok udělala už minulý týden i česká Poslanecká sněmovna, která v usnesení označila současný ruský režim za teroristický. To podle něj ukazuje, že Česko má ohledně Ukrajiny vůdčí pozici v EU. Podle Vondry je důležité zařadit na seznam teroristických organizací Wagnerovu skupinu a další podobné organizace, protože "je Rusko používá, aby vyvinilo samo sebe z nejdrastičtějších útoků na civilisty".

Mezi 58 europoslanci, kteří hlasovali proti rezoluci, byla česká Kateřina Konečná z KSČM. Na textu kritizovala "dvojí metr". Podle ní EP nevystupoval tak tvrdě vůči dodávkám zbraní Saúdské Arábii, která se účastní konfliktu v Jemenu, či proti Spojeným státům při invazi do Iráku. Poukázala také na to, že neexistuje mezinárodně uznávaná definice "teroristického státu". "Zavřeli jsme si dveře, abychom se jednou stali mediátory (v konfliktu)," dodala Konečná, která odmítá tvrzení, že podporuje Rusko.

Proti rezoluci hlasovali i čeští europoslanci Ivan David (SPD) a Hynek Blaško. Blaško se také domnívá, že si EU dnešním prohlášením zmenšuje prostor pro diplomatická jednání. "Od začátku konfliktu zastávám názor, že je nutné pracovat na ukončení války, ne na její eskalaci," napsal v prohlášení pro ČTK. Rezoluci označil za "prázdná vyjádření".

Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) je důležitá výzva k vytvoření mechanismu, který by umožnil zabavit zmrazený ruský majetek v EU a použít ho na náhradu za škody spáchané ruskou armádou na Ukrajině. "Musíme Rusku jasně říct, že každá zničená elektrárna má nějakou cenu a že tuto cenu nebudeme platit my nebo Američané, ale zaplatí to Rusové z těch zmrazených peněz," řekl Niedermayer. Dodal, že příprava takového mechanismu není jednoduchá.

V odůvodnění rezoluce europoslanci tvrdí, že na Ukrajině bylo již zdokumentováno na 40.000 válečných zločinů. Ruská armáda podle europoslanců úmyslně útočí na civilní cíle a infrastrukturu, aby terorizovala ukrajinské obyvatelstvo a zlomila jeho odpor. Počínání Ruska vykazuje "groteskní lhostejnost k pravidlům a válečnému právu," stojí dále v rezoluci. Schválený text poukazuje i na případy ruských útoků v zahraničí, například na výbuch muničních skladů ve Vrběticích na Moravě v roce 2014 či otrávení bývalého ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dcery nervově paralytickou látkou novičok v roce 2018.

Evropský parlament čelí po hlasování o Rusku kybernetickému útoku

Evropský parlament čelí kybernetickému útoku, kvůli kterému například nefungují jeho stránky. Uvedli to představitelé této unijní instituce. Podle předsedkyně Roberty Metsolaové se k útoku přihlásila "prokremelská skupina" hackerů. EP dnes schválil rezoluci, ve které označuje Rusko za stát podporující terorismus.

"Evropský parlament čelí sofistikovanému kyberútoku. K odpovědnosti se přihlásila prokremelská skupina," napsala na twitteru Metsolaová.

Útok potvrdil také kvestor pro informační technologie EP Marcel Kolaja. Podle něj se jedná o útok typu DDoS "vedený zvenku". Dodal, že technici EP původ útoku zkoumají. Při podobném typu útoku bývají napadené internetové služby nebo stránky zahlceny vysokým množstvím požadavků s cílem znemožnit jejich fungování.

Kvůli útoku přestaly být dostupné webové stránky parlamentu a problémy zaznamenaly i vnitřní sítě ve Štrasburku.

Metsolaová uvedla, že se útok přišel poté, co "jsme prohlásili Rusko za stát podporující terorismus". EP dnes velkou většinou schválil rezoluci v tomto smyslu. Reagoval tím mimo jiné na velký počet úmyslných útoků ruské armády na civilní infrastrukturu na Ukrajině.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je pátek 2. prosince 2022

Očekáváme v 21:00 0°C

Celá předpověď