Válka Ruska proti Ukrajině zvýšila podporu Evropské unie. Vyplývá to z výsledků nového průzkumu Eurobarometr, který ve středu zveřejnil Evropský parlament. Průzkum zadaný touto institucí se konal od 19. dubna do 16. května 2022 a zúčastnilo se ho 26.578 respondentů ve 27 členských státech EU.
Téměř dvě třetiny Evropanů (65 %) považují členství v EU za dobrou věc. To je nejvyšší výsledek od roku 2007, kdy činil 58 procent. Členství v EU považuje za dobrou věc relativní většina občanů ve všech zemích EU s výjimkou Řecka a Slovenska, kde jej většina respondentů nepovažuje ani za dobrou, ani za špatnou věc. Ve srovnání s posledním průzkumem Parlamentometru, který se uskutečnil na konci roku 2021, se podpora ve většině zemí výrazně zvýšila, zejména v Litvě (+20 p. b.), na Maltě (+12 p. 
b.) a v Estonsku (+9 p. b.). V České republice členství v EU považuje za dobrou věc 54 procenta, což je o sedm procentních bodů více než na konci roku 2021.
Evropskou unii vnímají pozitivně 52 procenta Evropanů, pouze 12 procent ji vnímá negativně. Tento výsledek představuje zlepšení pozitivního obrazu o tři procentní body od konce roku 2021 a zároveň je nejlepším výsledkem naměřeným v průzkumech Evropského parlamentu od roku 2007. V jednotlivých zemích se výsledky pozitivního image EU pohybují od 76 procent v Irsku po 32 procenta v Řecku. V České republice vnímají EU pozitivně 44 procenta, což je nárůst o šest procentních bodů oproti roku 2021. Neutrálně vnímá EU 31 procento českých respondentů a negativně 24 procenta.
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová výsledky průzkumu uvítala: "V době, kdy se na náš kontinent vrací válka, se cítí Evropané jistější, že jsou součástí Evropské unie. Evropští občané jsou hluboce spjati se svobodou, jsou připraveni bránit naše hodnoty a stále více si uvědomují, že demokracii již nelze považovat za samozřejmost."
Válka na Ukrajině a její důsledky
Nedávné události ovlivnily názory Evropanů i na další významné aktéry na mezinárodní scéně. Rusko vnímá pozitivně pouze 10 procent respondentů, což je výrazný pokles ve srovnání s 30 procenty v roce 2018, kdy byla tato otázka položena naposledy. Čína se vrací na předposlední místo s 22 procenty (14 p. b.). Naopak pozitivnější image ve srovnání s rokem 2018 mají pro Evropany Spojené království (65 %, +1 p. b.) a USA (58 %, +13 p. b.). Podobně vnímají Rusko (9 %) a Čínu (20 %) i čeští respondenti. Spojené království (83 %) a USA (62 %) jsou v Česku vnímány dokonce ještě pozitivněji než v evropském průměru.
Většina občanů EU vnímá válku na Ukrajině jako zásadní změnu. Jedenašedesát procent Evropanů si není jisto, zda jejich život bude pokračovat beze změny. Pouze přibližně třetina respondentů (37 %) věří, že se jejich život nezmění, v Česku dokonce pouze jedna šestina (17 %). Z průzkumu zveřejněného minulý týden Evropskou komisí vyplývá, že osm z deseti respondentů (EU 80 %, ČR 79 %) souhlasí s uvalením hospodářských sankcí na ruskou vládu i ruské společnosti a jednotlivce. Většina občanů ve 22 členských státech je spokojena s reakcí EU na ruskou invazi na Ukrajinu.
Inflace a životní náklady rostly již delší dobu před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Ta však celý problém ještě prohloubila. Čtyři z deseti dotázaných (EU i ČR 40 %) tak uvádějí, že již dopad na svou životní úroveň pociťují. Jasným důkazem odolnosti a jednoty Evropy však je, že 59 procent Evropanů považuje za prioritu obranu společných evropských hodnot, jako je svoboda a demokracie, a to i v případě, že by to mělo dopad na ceny a životní úroveň. V České republice se s touto odpovědí ztotožnilo 66 procent respondentů.
Priority Evropského parlamentu
Rostoucí ekonomické obavy se odrážejí i v politických prioritách, které by měl podle občanů přednostně řešit Evropský parlament. V unijním průměru respondenti na prvním místě uvádějí boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (38 %), následuje veřejné zdraví (35 %), které ale za posledních šest měsíců pokleslo o 7 p. b., a demokracie a 
právní stát (32 %), u nichž naopak došlo k nárůstu o 7 p. b. Priority českých občanů se od unijního průměru výrazně liší. Hlavními prioritami jsou obrana a bezpečnost EU, včetně ochrany vnějších hranic EU (47 %), nezávislost EU v oblasti průmyslu a energetiky (44 %) a budoucnost Evropy (40 %). Demokracie a právní stát (30 %) a boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (24 %) obsadily až pomyslnou čtvrtou a pátou příčku.
Vnímání války a toho, co znamená pro Evropskou unii, se projevuje i v základních hodnotách, které má Evropský parlament podle občanů přednostně hájit. První místo v žebříčku zaujímá opět demokracie, přičemž oproti podzimu 2021 došlo k nárůstu o šest procentních bodů (38 %, +6 p. b.). O druhé místo se s 27 % dělí ochrana lidských práv v EU i ve světě a svoboda slova a myšlení. Hodnotový trend českých občanů koresponduje s unijním průměrem - demokracie (39 %), svoboda projevu a myšlení (31 %) a ochrana lidských práv v EU a na celém světě (29 %).
Průzkum Eurobarometr jaro 2022 zadaný Evropským parlamentem byl proveden formou osobních rozhovorů a v případě potřeby doplněn on-line rozhovory. Výsledky EU byly váženy podle počtu obyvatel v jednotlivých zemích. Odpovědi českých respondentů si můžete přečíst ZDE.
