Eurobarometr: Prioritou pro práci EP by měla být ochrana demokracie

foto Lidé ve Varšavě demonstrují na podporu členství Polska v EU, 10. října 2021.

Na světě je nejnovější průzkum Eurobarometru Evropského parlamentu (Parlamentometr). Jde o každoroční průzkum veřejného mínění, který europarlament nechává od roku 2007 provádět ve všech členských státech EU. V aktuálním šetření odpovídalo na podzim loňského roku více než 26,5 tisíce dotázaných, z toho přes tisíc v České republice.

Tématy rozhovorů, jež se odehrály osobně nebo on-line, byly představy, role a vědomosti o Evropském parlamentu, dále hodnoty – které je třeba obhajovat – a priority EP, váha hlasu občanů v EU a u nich doma, zda má jejich země ze vstupu do unie prospěch a důvod, proč tomu tak je či není.

Parlamentometr 2021 ve formátu PDF najdete ZDE

Evropské hodnoty

Hlavní zjištění spočívá v myšlence, že by měl Evropský parlament (EP) v první řadě chránit demokracii v unii. Z oslovených občanů unie si to myslí 32 procenta, v tuzemsku 28. Celkem zařadilo obranu demokracie na čelní místo jedenáct členských států. Vedle České republiky jsou to Švédsko, Německo, Finsko, Itálie, Dánsko, Rakousko, Lucembursko, Malta, Polsko a Maďarsko.

V pořadí důležitosti následují svoboda projevu a myšlení, ochrana lidských práv v EU a na celém světě, rovnost žen mužů, právní stát, solidarita mezi členskými státy unie a jejími regiony, lidská důstojnost, tolerance a respektování rozmanitosti ve společnosti, svoboda pohybu, boj proti diskriminaci, respektování národních identit, kultur a tradic, solidarita mezi EU a chudými státy světa, svoboda náboženského vyznání a právo požádat o azyl před stíháním.

Názory obyvatel unie a Česka se nejvíce rozcházejí v kapitolách rovnost žena mužů (24 %:12 %), respektování rozmanitosti (16:10), v boji proti diskriminaci (14:6) a v posledních třech výše uvedených kritériích (viz prezentace, bod II). Oproti unijním spoluobčanům jsou naopak jejich české protějšky důraznějšími přímluvci v ochraně lidských práv (25:28), v solidaritě mezi státy EU (19:22), ve svobodě pohybu (16:23) a v respektování národních identit, kultur a tradic (14:25).

Práce EP

Počínání Evropského parlamentu hodnotí celkem kladně, opět v poměru unie versus Česko, 36 procent ku 27. U odpovědi “neutrálně” je skóre 45 %:47 %, v negativní rovině 27:25. Pro plnění větší role EP je 58 procent Evropanů proti 39 procentům z České republiky. V anketě na obecné povědomí o činnosti europarlamentu dominuje “střední úroveň vědomostí” (63 %:60 %). Celkově se podpora Evropské unie a Evropského parlamentu během pandemie covid-19 zvýšila.

Představu, co Evropský parlament dělá a proč, mají v EU o něco vyšší muži než ženy. Nejinformovanějšími tamními věkovými skupinami jsou kategorie 40–54 a 25–39, v domácích poměrech patří oběma 65 % ve střední úrovni vědomostí. V pomyslném sociodemografickém klání vede Česko nad zbytkem EU ve věkové skupině 20+ (70 %:69 %).

Váha hlasu

Souhlas s tím, že “můj hlas má v EU váhu”, vyslovila v průzkumu 43 procenta Evropanů a 21 procento Čechů. Opačný pól vyzněl jasně pro Česko: k 52 procentům “nespokojenců” z EU se připojili respondenti z ČR plnými třemi čtvrtinami hlasů (že jejich slovo váhu nemá).

Pokud jde o to, nakolik dají politici na názory lidí v jejich domovských státech, je “PRO” 58 procent v EU a 51 procento lidí s českým pasem. Že se na jejich postoje nedbá, to si myslí obě skupiny v poměru 30 procent v EU vůči 46 procent (viz prezentace, bod III).

Členství v EU

Za dobrou věc považují příslušnost k “evropskému klubu” 62 procenta Evropanů, v Česku jim přikyvuje 47 procent. U odpovědi “špatná věc” je poměr 9 % ku 12 %. Jako záležitost “ani tak, ani onak” vyhodnotilo situaci skóre 28:41.

Český euroskeptismus poněkud mírní přesvědčení, že republika má ze vstupu do EU výhody (73 %), v unii to vidí stejně o procento oslovených méně. U záporu “nemá” dohledal Eurobarometr výsledek 28:25. Bez odpovědi je pět procent oslovených v unii proti dvěma z Česka.

Výhody a nevýhody

Důvodů, proč mělo být členství v EU bráno pozitivně nebo negativně, nabídli autoři průzkumu osloveným dvanáct, přičemž maximální počet reakcí byl stanoven na tři. Největší shodě se těší verdikt, že přítomnost v unii přispívá k lepší spolupráci “jejich země” s ostatními státy EU. Tady činí výsledný poměr 32 % (EU) ku 29 % (ČR). Na stupních vítězů jsou rovněž příspěvek k ochraně míru a posílení bezpečnosti (30:29) a podpora hospodářského růstu (30:29). Viz prezentace, bod V.

Na rozdíl od evropských kolegů oceňují respondenti z Česka daleko více, že EU dává nové pracovní příležitost (24:37). O něco větší pochvalu dávají unii za šanci na lepší životní úroveň (17:27) a přínos pro domácí demokracii (12:13).

Eurobarometr je série průzkumů veřejného mínění, které od roku 1974 zadává sekce Analýz veřejného mínění Evropské komise. Pro zjišťování EP, který používá – stejně jako další instituce a agentury v unii – dostupné nástroje vedoucí ke zjišťování nálad a mínění, se vžil termín Parlamentometr.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je čtvrtek 8. prosince 2022

Očekáváme v 17:00 2°C

Celá předpověď