Aktuální průzkum veřejného mínění, který provedl Evropský parlament, potvrzuje i v časech pandemie vysokou podporu Evropské unie ze strany občanů. Vzato však osobně, více než polovina z dotázaných se obává nebo očekává špatný dopad koronavirové krize na svou finanční situaci.
Dotazníková akce, kterou uskutečnil EP v letošním březnu a dubnu, prokázala rostoucí pronikání pandemie covid-19 do osobních životů a finanční úrovně obyvatel EU. Osm z deseti respondentů uvedlo, že vědí, jaké kroky EU dělá v boji proti koronavirové krizi. Za priority pro postup EP považují dotázaní veřejné zdraví, potírání chudoby, podporu ekonomiky a tvorby pracovních míst, stejně jako snahu vypořádat se se změnami klimatu. Celkově dokládá jarní Eurobarometr výraznou náklonnost lidí k EU a zastání se názoru, že pokud jde o globální výzvy a současné pandemii, daří se s nimi nejlépe utkávat právě na unijní úrovni.
Nadpoloviční většina pocítila krizi finančně
Na konci prvního čtvrtletí roku 2021 přiznalo 31 procento Evropanů, že už pocítili negativní důsledky pandemie na stavu vlastních financí. Dalších 26 procent se netají, že se tak děje pořád. Součet dává dohromady 57procentní většinu, nicméně Eurobarometr připomíná, že se výsledky v jednotlivých členských zemích různí a že by tyto odchylky měly být brány v potaz.
Navzdory obavám z finančních následků koronaviru 58 procent respondentů věří, že ochrana zdraví, byť vynucená restrikcemi, je důležitější než ekonomické škody, jež může pandemie způsobit. Tento postoj sdílí obyvatelé většiny členských zemí, přičemž jde o změnu přístupu v porovnání s druhou polovinou loňského roku. V té době se nepatrná majorita dotázaných domnívala, že přednost má boj proti hospodářským ztrátám.
Povědomí o dění by bylo, spokojenost je už menší
O tom, jak si EU počíná ve více než rok trvající mimořádné situaci, má dostatek informací z televize nebo tisku osm z deseti Evropanů. Méně než polovina, 48 procent, zároveň podotýká, že ví, o čem konkrétní kroky jsou. Rovněž 48 procent připomíná, že jsou s těmito počiny spokojeni, zatím rovných 50 procent dává najevo, že nejsou. A pouze 44 procent lidí vyjadřuje uspokojení nad tím, jak funguje solidarita mezi státy unie.
I přes různé národní výsledky se pozitivní vnímání EU drží na jedné z nejvyšších úrovní v posledním desetiletí. Bráno unijním průměrem, skoro každý druhý občan (48 %) fungování unie oceňuje. Následujících 36 procent zastává neutrální hodnocení, negativních je 17 procent hlasů. Současný Eurobarometr takto podtrhuje a prodlužuje kladný trend ve známkování EU. To se zvyšuje a zůstává pozitivní, třebaže se unie a její občané momentálně nacházejí ve svízelném období.
Unie se zdát být v pořádku, ale…
Kombinace kritických názorů ohledně zaváděných postupů a dlouhodobě pozitivních trendů v základní podpoře EU odůvodňuje zřetelné a aktuální volání pro reformách v unii. Sedmdesát procent oslovených má za to, že jsou velkými zastánci EU. Avšak méně než čtvrtina Evropanů (23 %) vítá unii takovou, jaká je – v tomto kritériu nastal proti konci roku 2020 propad o čtyři procentní body. Necelá polovina (47 %) se považuje za ty, kdo unii fandí, ale mají výhrady proti tomu, kam se dopracovala. Téměř polovina respondentů by přiznala EU více pravomocí pro zvládání krizí, jako je ta nynější způsobená novým typem koronaviru.
Přednost musí mít vakcíny
O prioritách EU v momentálním boji mají dotázaní Evropané jasno: rychlý přístup k bezpečným a efektivním vakcínám (39 %), uvolnění více peněz do rozvoje lékařské péče a očkovacích látek (29 %), vytvoření evropské protikrizové strategie (28 %) a vznik společné zdravotní politiky (25 %).
Pokud jde o EP, tomu Evropané doporučují, aby se zaměřil hlavně na veřejné zdraví (49 %). Následují témata, jako jsou potírání chudoby a sociálního vyloučení (39 %), opatření na podporu ekonomiky a zachování zaměstnanosti (39 %) nebo akce proti klimatickým změnám (34 %).
Letošní jarní barometr EP sbíral data od 16. března do 12. dubna ve všech 27 členských zemích EU. Odehrál se v osobní rovině s případným doplněním on-line. Pohovorů bylo 26.669.
