Euro nemusí v budoucnu pocházet jen z ECB Část I.

foto Evropská centrální banka odpovídá od 1. ledna 1999 za provádění měnové politiky v eurozóně. Sídlí v německé finanční metropoli ve spolkové zemi Hessensko, od listopadu 2014 pracuje v nové budově.

Diskuse o zavedené digitální podoby společné evropské měny nabírá na obrátkách. Odborníci, které oslovil deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), periodikum, které sídlí ve stejném finančním centru jako Evropská centrální banka, se přimlouvají za co největší zapojení soukromého sektoru do tohoto ambiciózního projektu.

Z digitálního eura se stalo ostře sledované téma. V Německu vyšla o tomto záměru celá řada textů, které načrtly budoucnost tzv. digitálních měn centrálních bank (Central Bank Digital Currencies, CBDCs). V případě jednotného platidla eurozóny hraje ústřední roli Evropská centrální banka (ECB) se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem. Právě na ni jsou kladeny vysoké nároky. Měla by digitalizovat platební procesy zaváděním technologií blockchainu, jež jsou nejčastěji používány jako účetní knihy kryptoměn (např. bitcoinu) při uchovávání transakcí provedených uživateli. Zároveň by měla učinit tyto operace programovatelnými a stejně anonymními a pružnými jako při zavedeném používání oběživa. Utajovat kroky klientů a zabránit neoprávněným transakcím obstará například kombinace blockchainu s kryptografií. Otázka zní: Jsou tato očekávání realistická?

Autoři, oslovení redakcí FAZ, se za myšlenku digitálního eura přimlouvají a apelují na přizvání privátních firem, jejichž podněty a iniciativy mohou být velmi podnětné. Důvodem pro toto angažmá je také skutečnost, že stejně jako v existujícím peněžním systému bude značná část příštích transakcí připadat na soukromé platby v ekonomice a společnosti obecně. Platí, že to co nyní představuje integrální součást platebního styku, který lidé denně provádějí, bude existovat i v budoucnu. Bude to opět euro, technicky vypravené do světa bankami a soukromými společnostmi, používané na bankovních účtech, v on-line bankovnictví a mobilních aplikacích.

Rok 2021, shodují se experti, byl rokem CBDCs. První řešení jsou na světě. Třeba čínský jüan prošel intenzivními testy, v nichž figurovalo přes 100 milionů obyvatel. ECB mezitím sdělila, že prověří možnosti, jež by vedly k zavedení vlastní CBDC. Centrálním bankám nejde primárně o to, aby se pustily do technologií blockchainu. Více jim záleží na tom, zda se dají fyzické bankovky a mince doplnit o digitální peníze komerčních bank. Čili jestli přidat ke stávajícímu systému jisté “digitální peněženky”.

K verdiktu je možné dospět pouze tehdy, když bude zaručeno, že se povede zabránit velkém odlivu prostředků z bankovních kont do digitálního prostředí. Když se tomu nepodaří předejít, jsou na místě obavy, že banky budou muset být dlouhodobě a draze refinancovány. To může tlačit na růst úrokových sazeb a bránit poskytování úvěrů. Cestou může být stanovení množství digitálního platidla “na hlavu”. Jinak řečeno, musí být zachována páteř současného platebního systému.

Hojně přetřásanou formou digitálních peněz jsou především "stablecoins“, čili měny, jejichž cena je navázána na kryptoměnu, nekryté peníze nebo komodity, obchodované na burze. Jejich množství nabralo vloni na síle. Většina stablecoins slouží k obchodům s kryptoměnami nebo spadají do blockchainových operací. Někteří operátoři už pracují na modelech, uplatnitelných v reálném hospodářství. Facebook představil pilotní projekt – přes svou platební aplikaci Novi a stablecoinovou platformu Paxos zavedl bezplatné přeshraniční platby do Guatemaly.

 Příště: Zítřek patří e-penězům


 

 

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je čtvrtek 8. prosince 2022

Očekáváme v 21:00 0°C

Celá předpověď