Brusel - Státy Evropské unie a europoslanci se dnes po mnoha letech neúspěšných snah shodli na nových migračních a azylových pravidlech evropského bloku. Série nařízení počítá s efektivnějšími kontrolami migrantů, rychlejšími návraty do zemí původu i s povinným zapojením všech členských zemí do pomoci přetíženým státům. Za klíčovou označili dohodu vůdčí politici řady evropských zemí včetně Německa či nejvytíženějších jihoevropských států, odmítavě se k ní postavilo Maďarsko. Pakt uvítali i čeští vládní politici, opozice jej naopak kritizovala.
"Shodli jsme se na komplexním paktu o migraci a azylu s lepší ochranou našich vnějších hranic, větší solidaritou a větší ochranou zranitelných a žadatelů o azyl. Jsem dnes tak pyšná, dokázali jsme to," uvedla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Stejně jako další unijní činitelé chválila výsledek jednání, které s krátkými přestávkami trvalo dva dny a dvě noci. Šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolaová označila dnešek za historický den a migraci za klíčové téma pro minulé i nadcházející evropské volby, k nimž lidé půjdou v červnu 2024.
Součástí balíčku je například nařízení o screeningu, které zavádí povinné zjišťování dat migrantů na vnějších hranicích. Další normy regulují podmínky přijímání žadatelů o azyl či požadavky pro nárok na mezinárodní ochranu.
Mezi nejdiskutovanější části patřilo nařízení o azylovém a migračním managementu, které obsahuje pravidla solidarity mezi členskými státy. Azylové nařízení zavádí takzvanou hraniční proceduru, která má urychlit vyřizování azylových žádostí v hraničních státech EU. Krizové nařízení zase upravuje podmínky pro vyřizování žádostí či zadržování migrantů v situacích, kdy bude v unii vyhlášena migrační krize, například pokud některý neunijní stát využije migranty jako hybridní zbraň.
Aby norma začala platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což je ovšem již považováno za formalitu. Nyní se očekává, že příští rok belgické předsednictví Rady EU zahájí práce na dokončení legislativních textů s cílem dosáhnout finálního schválení v únoru.
"Velmi důležité rozhodnutí: Evropa se po dlouhých debatách konečně dohodla na společném azylovém systému. Díky němu omezíme nelegální migraci a ulevíme státům, které jsou mimořádně silně postiženy," reagoval na dohodu německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož pakt pomůže i jeho zemi.
Nová pravidla přivítali i vládní politici Itálie, Řecka a Španělska, kam každoročně přicházejí desítky tisíc migrantů z Afriky či Asie. Podle řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise odpovídá pakt politice řeckého kabinetu, který prosazuje "striktní ale spravedlivé" podmínky pro migraci. Podle španělského premiéra Pedra Sáncheze dohoda umožní čelit více koordinovaným a lidským způsobem migračním tlakům. Italský ministr vnitra Matteo Piantedosi zase zdůraznil nalezení rovnováhy mezi odpovědností a solidaritou.
Kriticky se dnes k paktu vyjádřil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, jehož země během průběžných vyjednávání nesouhlasila s velkou částí schvalovaných bodů. Budapešť podle něj dohodu důrazně odmítá. K jejímu konečnému schválení ovšem není potřeba jednomyslného souhlasu zemí.
Pozitivně se o dohodě vyjadřují ministři české vlády. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) je migrační pakt nutný a pomůže bránit i Českou republiku. Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že návrh neobsahuje povinné kvóty pro přijímání migrantů. Dohodu naopak jako "pozvání milionů migrantů do Evropy" kritizuje šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Podle Fialy tím šéf opozice pouze potvrzuje, že nerozumí evropské politice.
