V EU se každoročně vyhodí miliony tun potravin a textilu. Nová pravidla chtějí prosadit změnu, členské státy však při jejich uvádění do praxe čelí velkým překážkám.
Evropský parlament minulý týden definitivně schválil nová pravidla, která mají vést členské země EU k omezení každoročního plýtvání potravinami a ke zmírnění ekologických dopadů takzvané rychlé módy.
Řada členských států již začala podnikat kroky k naplnění tohoto cíle, avšak ve snaze zvýšit míru recyklace textilu se některé potýkají s nečekanými problémy, protože jim chybí potřebná infrastruktura.
Co přinášejí nová pravidla?
Do roku 2030 budou členské státy muset snížit množství potravinového odpadu z domácností, obchodů a restaurací o 30 procent oproti úrovni z let 2021 až 2023.
Zároveň budou povinny snížit o 10 procent odpad vznikající při zpracování a výrobě potravin.
Podle odhadů EU připadá na jednoho obyvatele unie zhruba 130 kilogramů potravinového odpadu ročně, celkem tedy kolem 60 milionů tun.
Pokud jde o textil, země EU budou muset zavést systémy rozšířené odpovědnosti výrobců. Výrobci, kteří uvádějí textilní produkty na trh v některém členském státě, tak ponesou náklady na jejich sběr, třídění a recyklaci. Tato povinnost začne platit 30 měsíců poté, co směrnice vstoupí v platnost.
Podle údajů EU se v současnosti celosvětově recykluje méně než jedno procento textilu, přičemž v samotné unii vzniká ročně 12,6 milionu tun textilního odpadu.
Co podnikají jednotlivé země?
Členské státy zatím volí k boji s tímto odpadem různé přístupy.
V Polsku mají velké obchodní řetězce povinnost darovat neprodané potraviny neziskovým organizacím, pořádat informační kampaně proti plýtvání a zveřejňovat zprávy o svých aktivitách. Síť potravinových bank navíc zachraňuje potraviny s blížící se expirací či poškozeným obalem a přerozděluje je lidem v nouzi.
Španělsko letos přijalo zákon, jehož cílem je do roku 2030 snížit potravinový odpad v maloobchodě a mezi spotřebiteli o 50 procent a v dodavatelských řetězcích o 20 procent.
Španělský ministr zemědělství, rybolovu a potravin Luis Planas uvedl, že rok 2024 představoval ve Španělsku zásadní obrat v boji proti plýtvání potravinami, protože se podařilo zabránit vyhození 51.540 tun jídla a nápojů. I přes pokles o 4,4 procenta však množství odpadu zůstalo minulý rok na úrovni přibližně 1,125 milionu tun.
Velkým problémem zůstává plýtvání potravinami také v Bulharsku. Podle údajů Eurostatu, na něž odkazuje výkonná ředitelka bulharské potravinové banky Canka Milanova, vyhodil průměrný Bulhar v roce 2023 celkem 93 kilogramů potravin. Celostátně to představuje 614.000 tun odpadu ročně.
Milanova také upozornila, že k vypěstování jednoho kilogramu jablek je zapotřebí 700 litrů vody, což podle ní jasně ukazuje dopad na životní prostředí.
Problém dále zhoršuje textilní odpad. Podle údajů společnosti TexCycle z března se v Bulharsku ročně vyhodí více než 100.000 tun textilu, přičemž odděleně je sesbíráno jen kolem 7000 tun. Vzhledem k absenci povinného národního systému sběru je nynější úroveň sběru založena jen na osvětě a dobrovolných aktivitách.
Od začátku letošního roku mají členské státy EU povinnost zajišťovat oddělený sběr textilního odpadu.
Ve Švédsku to vyvolalo značné potíže, protože řada obcí vyčkávala na nové unijní předpisy, které mají určit, kdo má mít likvidaci a recyklaci textilu na starosti.
Velké množství textilního odpadu, který by za normálních okolností skončil ve spalovnách, je nyní odváženo do sběrných míst či second handů, které jsou už zahlceny tunami nepoužitelného materiálu.
„Zákony přišly ve špatném pořadí,“ uvedla v lednu pro agenturu TT Anna-Carin Gripwallová z organizace odpadového průmyslu Avfall Sverige.
Vláda byla nucena zákon upravit a od 1. října bude znovu povoleno vyhazovat oblečení, které už není použitelné.
Velké výzvě v oblasti nakládání s textilním odpadem čelí také Rumunsko. Stále mu chybí potřebná infrastruktura, i když z prostředků EU v rámci Národního plánu obnovy a odolnosti je do roku 2026 vyčleněno financování na 26 nových recyklačních zařízení. Do té doby však značná část odpadu může končit v zahraničí nebo na skládkách, což zvyšuje náklady a zároveň škodí životnímu prostředí
V Rumunsku zůstává nakládání s odpady vážným problémem, mimo jiné proto, že daň za skládkování činí pouhých 50 eur za tunu, tedy jen zlomek částky, která se v západních zemích pohybuje zhruba na úrovni 500 eur.
Řada členských států EU začala s odděleným sběrem textilu ještě před termínem stanoveným na rok 2025.
Itálie jej například zavedla už v roce 2022. Přestože došlo k určitému zlepšení, není dosud příliš výrazné. Podle italského institutu pro ochranu životního prostředí a výzkum vzrostl oddělený sběr textilního odpadu mezi lety 2019 a 2023 zhruba o 9 procent, ze 157.700 tun na 171.600 tun.
Španělsko loni předložilo návrh královského dekretu, který ukládá výrobcům povinnost financovat a organizovat sběr a zpracování textilního odpadu.
Jaké budou další kroky?
Nová pravidla EU o potravinovém a textilním odpadu nyní čeká podpis Evropského parlamentu a členských států v Radě EU, načež budou zveřejněna v Úředním věstníku EU
Zemím, jako je Švédsko, kde je odpovědnost za recyklaci svěřena samotným výrobcům, to poskytne větší přehlednost, nicméně třicetiměsíční odklad účinnosti pravidel o odpovědnosti výrobců může prodloužit současné problémy.
Ekologické organizace zatím apelují na spotřebitele, aby změnili své návyky. Podle Beatrice Rindevallové, předsedkyně švédské společnosti pro ochranu přírody, která pravidelně pořádá akce na výměnu oblečení, by si lidé měli pořizovat maximálně pět nových kusů oblečení za rok.
Vzhledem k tomu, že na celém světě se recykluje méně než jedno procento textilu, očekávají zákonodárci, že nová opatření omezí záplavu levné módy z dovozu, zejména z Číny, kterou nabízejí platformy jako například Shein.
EU navíc navrhla zavést paušální dovozní poplatek ve výši 2 eura za malé balíčky, aby zmírnila záplavu levných zásilek spojených s prodejem rychlé módy.
V loňském roce dorazilo do unie 4,6 miliardy zásilek, což představuje přes 145 balíků každou vteřinu, přičemž devadesát procent z nich přišlo z Číny. Nejvýznamnější evropské textilní a oděvní federace k tomu v úterý vydaly společné prohlášení, v němž kritizují současný stav a žádají EU o ráznější postup.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, Agerpres, ANSA, BTA, EFE, Europa Press, PAP, TT
