Praha - Evropská unie má ve světě vedoucí roli při zavádění zelené a digitální transformace, musíme se ale naučit to lépe vysvětlovat a být sebevědomí v našich přednostech, řekla v Praze předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Unie podle ní musí mít také více dodavatelů takzvaných kritických surovin, jako je lithium nebo kobalt. Tématem dnešního druhého dne konference předsedů parlamentů zemí EU je mezinárodní spolupráce demokracií a závislost na totalitních režimech, do Prahy se k této příležitosti sjelo na 50 evropských delegací.
"V pondělí to bylo 14 měsíců od chvíle, kdy začala další válka Evropě. Dnes jsme nejen ve městě Václava Havla, ale i přímo v místnosti, kde Česko uvítalo první ukrajinské uprchlíky," uvedla svůj proslov předsedkyně europarlamentu v sále pražského Kongresového centra.
Ruská invaze na Ukrajinu podle Metsolaové Evropské unii ukázala, jak problematická může být závislost na nedemokratickém režimu v důležitých surovinách jako ropa nebo plyn. Unie podle předsedkyně "nesmí své chyby opakovat" a musí rozšířit spektrum svých dodavatelských řetězců a spolupracovat se světovými demokraciemi.
"Silikonové fotovoltaické jednotky, lithiové baterie ... to vše je potřebné k naplnění Pařížské dohody a plnění Green Dealu (unijní Zelené dohody). Musíme omezit dodávky ze zemí, které nesdílejí evropské hodnoty," navázal v Praze svým projevem předseda polského Senátu Tomasz Grodzki.
Surovinovou závislost na nedemokratickém režimu dnes naopak hájil místopředseda parlamentu Maďarska István Jakab. Maďarsko podle něj v dohledné době nemá reálnou alternativu k ruskému plynu a palivu do jaderných elektráren a "zaslouží si proto více pochopení a respektu". "Vybírat si mezi zdroji energie na základě politiky nebo ideologie nedává smysl," řekl Jakab.
Česko bude společně s dalšími členy EU v příštích měsících jednat o unijní normě o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act), která počítá s rozšířením produkce lithia, kobaltu, titanu a dalších materiálů využívaných v zelených či digitálních technologiích. Tyto suroviny nyní získává Evropa především z Číny, například v případě hořčíku a lithia tvoří podíl z Číny více než 97 procent. Evropská komise navrhuje, aby EU produkovala desetinu, zpracovávala 40 procent a recyklovala 15 procent své každoroční spotřeby strategických materiálů, a především aby z jediné mimoevropské země mohlo pocházet nejvýše 65 procent dodávek konkrétního materiálu.
"Musíme zvýšit odolnost vůči těm, kteří se ne vždy nacházejí uvnitř unie," pokračoval Grodzki. Dále hovořil o důležitosti role svobodných médií a legislativy EU, která má za cíl chránit novináře před zastrašovacími žalobami. Ty na novináře může podat někdo, kdo má velkou finanční či jinou moc a prostřednictvím nákladných soudních řízení přiměje novináře přestat se dotyčným zabývat.
O médiích, a především sociálních sítích a umělé inteligenci, hovořil i poslední řečník dnešního dopoledne, předseda Národní rady Rakouska Wolfgang Sobotka. "Krize způsobená onemocněním covid-19 nám ukázala, že se snižuje kvalita veřejné diskuse v našich společnostech. Přicházíme o schopnost vyjednávat o naší budoucnosti efektivně. V tom hrají sociální sítě klíčovou roli," řekl Sobotka a zmínil algoritmy sociálních sítí, které jejich uživatelům opakovaně předhazují obsah stejného typu.
"Emoce a strach se ukázaly být těmi nejužitečnějšími nástroji. Dezinformace a konspirace jsou součástí tohoto špinavého byznysu. I proto potřebujeme efektivní a odhodlanou strategii na digitální sebeobranu," uzavřel předseda rakouské Národní rady.
