Brno - Použití zbraní dodaných na Ukrajinu západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by Severoatlantickou alianci do války nezatáhlo, je to ale problém politicko-strategický, řekl dnes ČTK Zdeněk Petráš z Univerzity obrany. O možnosti použití zbraní na území Ruska dnes promluvil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Petráš uvedl, že z hlediska vojensko-strategického není žádný problém, když Ukrajinci použijí západní zbraně na ničení cílů na ruském území. "Je to ale záležitost politiky, kdy USA a další země se dívají za horizont válečného konfliktu. Nechtějí se jednoduše dostat do situace, kdy by tento způsob použití jejich zbraní při následném uspořádávání vztahů s Ruskem naráželo na problém, že ta či ona země dovážela na Ukrajinu zbraně, kterými pak Ukrajinci ostřelovali ruské území," řekl Petráš.
Ukrajinci už například používají rakety dlouhého doletu ATACMS, které jim dodali Američané. Mají ale svolení je použít jen na svém území a ne na území Ruska.
Podle Petráše tedy celá záležitost není vojensko-strategická, ale politicko-strategická. "Alianci by takové použití zbraní do války nevtáhlo, to ne. Ale některé státy jednoduše nechtějí povolit použití zbraní na území Ruska právě z toho důvodu, že by s Ruskem pak těžko urovnávaly vzájemné vztahy. Ať chceme nebo nechceme, Rusko tady bude existovat i po ukončení tohoto konfliktu, ať už s Putinem, nebo bez Putina. Ale to, že by mohlo dojít ke škodám na ruském území zbraněmi té které země, to by mohlo způsobit těžkosti na budoucím urovnávání vztahů s Ruskem," uvedl Petráš.
Stoltenberg dnes uvedl, že použití zbraní dodaných na Ukrajinu západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by neučinilo ze Severoatlantické aliance a jejích členů stranu konfliktu. "Právo na sebeobranu zahrnuje i právo zasahovat cíle mimo ukrajinské území," řekl šéf aliance. Na druhé straně hranice podle něj mohou být odpalovací zařízení, která útočí na Ukrajinu. "Když je Ukrajinci nemohou zasáhnout, je pro ně mnohem těžší se bránit," dodal. Stoltenberg se účastní dnešního zasedání ministrů obrany zemí EU, jehož hlavním tématem je právě pomoc Ukrajině.
Souhlasí s ním i český premiér Petr Fiala (ODS). "Pokládám to za naprosto logické. Ukrajina jako napadená země má všechna práva k tomu, aby využila všechny možnosti pro svou obranu," uvedl.
Stoltenberg: Použití zbraní na území Ruska by nezatáhlo NATO do války
Brusel - Použití zbraní dodaných na Ukrajinu západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by neučinilo ze Severoatlantické aliance a jejích členů stranu konfliktu, uvedl dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
"Právo na sebeobranu zahrnuje i právo zasahovat cíle mimo ukrajinské území," řekl šéf aliance. Na druhé straně hranice podle něj mohou být odpalovací zařízení, která útočí na Ukrajinu. "Když je Ukrajinci nemohou zasáhnout, je pro ně mnohem těžší se bránit," dodal. Stoltenberg se účastní dnešního zasedání ministrů obrany zemí EU, jehož hlavním tématem je právě pomoc Ukrajině.
Šéf NATO svůj postoj k používání západních zbraní v rusko-ukrajinském konfliktu sdělil již v rozhovoru, který minulý pátek uveřejnil týdeník The Economist. "Myslím, že nadešel čas, aby spojenci zvážili, zda neodvolat některá omezení, která zavedli na použití zbraní, které dali Ukrajině," uvedl tehdy Stoltenberg. Argumentoval například tím, že v současnosti jsou boje intenzivnější u Charkova, který se nachází nedaleko ruské hranice. Dříve byly hlavním těžištěm bojů ukrajinské regiony okupované Ruskem. Jak Stoltenberg zmínil, někteří spojenci již tato omezení zrušili. Pod týdeníku The Economist se Stoltenbergova výzva týká v první řadě americké administrativy, která chce kontrolovat, na jaké údery Ukrajina používá americké zbraně.
Ke Stoltenbergově výzvě se opatrně postavily Itálie či Španělsko, český premiér Petr Fiala s ní ale souhlasí. "Pokládám to za naprosto logické. Ukrajina jako napadená země má všechna práva k tomu, aby využila všechny možnosti pro svou obranu," uvedl dnes Fiala v Praze před večerní schůzkou s premiéry Dánska, Nizozemska a Lotyšska a s polským prezidentem, se kterými chce hovořit o bezpečnostní spolupráci.
"Je na každé zemi, ať se rozhodne. Myslím ale, že je na čase zvážit zrušení těchto omezení," řekl dnes šéf NATO novinářům v Bruselu. "Máme právo podpořit Ukrajinu a její právo na sebeobranu, to z nás nečiní stranu konfliktu," dodal.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval již v pondělí na Stoltenbergova dřívější prohlášení a prohlásil, že Severoatlantická aliance je přímým účastníkem konfliktu na Ukrajině. Aliance pod vedením Spojených států se podle Peskova snaží konflikt eskalovat vojenskou rétorikou.
Podle Stoltenberga nyní Ukrajina nejvíce potřebuje systémy protivzdušné obrany. "Se spojenci v NATO i v EU pracujeme na navýšení dodávek munice i protivzdušné obrany, zejména střel Patriot," řekl dnes šéf NATO s tím, že určitého pokroku se již podařilo dosáhnout, nicméně je potřeba dodávky urgentně navýšit. "Tato válka může skončit zítra, jestliže se země, která ji začala, tedy prezident Putin, rozhodne, že přestane útočit na Ukrajinu. To se ale neděje a naopak útoků přibývá," dodal Stoltenberg.
EU má připraveno až 6,9 miliard eur pro Ukrajinu, pomoc ale blokuje Maďarsko
Evropská unie má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliardy eur (až přes 170 miliard Kč) na vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Použití peněz ale podle zdrojů ČTK blokuje Maďarsko. Další podpora Ukrajiny je hlavním tématem dnešního jednání unijních ministrů obrany. Borrell doufá, že se ministrům podaří brzy veškeré problémy překonat, aby se pomoc do Kyjeva dostala co nejdříve. "Situace na bojišti je kritická a naše pomoc může být významná," řekl Borrell.
Jednání unijních ministrů obrany se účastní i šéf NATO Jens Stoltenberg. Česko zastupuje ministryně Jana Černochová. Ministři se prostřednictvím videohovoru spojili i s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem.
Evropská unie v březnu rozhodla o zvýšení prostředků v takzvaném Evropském mírovém nástroji (EPF) o pět miliard eur (124 miliard Kč), které budou určeny právě na vojenskou pomoc Ukrajině. Na vytvoření zvláštního fondu na pomoc Ukrajině (Ukraine Assistance fund, UAF) v rámci EPF se tehdy na jednání v Bruselu shodli unijní ministři zahraničí, tedy i Maďarsko. Právě ale čerpání z tohoto fondu nyní Budapešť podle diplomatických zdrojů ČTK blokuje. A blokuje i několik dalších návrhů souvisejících s pomocí Ukrajině.
Celkem by mohlo nyní na Ukrajinu podle Borrella směřovat právě 6,7 až 6,9 miliardy eur, zdroje z EPF ale podle něj nyní "nejde plně mobilizovat". "Mají obavy například kvůli tomu, jak na Ukrajině zacházejí s maďarskými menšinami," odpověděl následně šéf unijní diplomacie na dotaz, proč Maďarsko čerpání peněz blokuje. "Souvisí to s obranou jejich národních zájmů. Bránit národní zájmy chce každý, na to má právo," dodal. Zdůraznil ale, že bránit národní zájmy je jedna věc, druhou věcí jsou pak důsledky, které blokování určitého rozhodnutí může mít.
O jaké peníze detailně jde, Borrell neupřesnil. O problémech s vojenskou pomocí pro Ukrajinu informoval i bruselský server Politico. Chování Maďarska podle něj vyvolává "rostoucí zděšení mezi ostatními zeměmi EU". "To, co se děje, je nehorázné," citoval list nejmenovaného vysoce postaveného diplomata.
Členským státům rovněž vadí i to, že Maďarsko neustále mění argumentaci, proč různé dohody či proplácení peněz blokuje. Nejdříve Budapešti vadilo, že na ukrajinském seznamu sponzorů války byla i maďarská OTP Bank, tu ale Kyjev nakonec vyřadil. V pondělí maďarský ministr zahraničí Péter Szijjárto zmínil podle diplomatů novou výhradu, a sice, že Ukrajina diskriminuje maďarské společnosti.
Členským státům EU podle Politica s Maďarskem dochází trpělivost, nemohou ale příliš dělat, protože rozhodnutí o Evropském mírovém nástroji musí být jednomyslné a Maďarsko ho tedy může blokovat. Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis označil postoj Maďarska za "strukturální problém" pro celý unijní blok. "Musíme být transparentní ohledně toho, jaká je a byla pozice Maďarska. Podívali jsme se na to a zjistili jsme, že asi 41 procent rezolucí EU ohledně Ukrajiny bylo zablokováno Maďarskem. Evropský mírový nástroj je zablokován, přístupové rozhovory Ukrajiny s EU se rovněž staly rukojmím Maďarska a mohl bych pokračovat. Téměř všechny naše diskuze a potřebná řešení a rozhodnutí ze strany EU blokuje pouze jedna země," uvedl v pondělí v Bruselu Landsbergis.
