Evropské země společně mobilizují síly civilní ochrany, aby koordinovaně bojovaly s plameny, které spálily již rekordní rozlohu půdy a vyústily v bezprecedentní množství emisí CO₂.
Tento měsíc zasáhly požáry rozsáhlé oblasti jižní Evropy. Situaci zhoršuje dlouhotrvající vlna veder, která zvedla teploty ve většině Středomoří a na Balkáně nad čtyřicet stupňů Celsia.
Dlouhá období spalujících veder vysušila vegetaci, která v zemích jako Španělsko a Portugalsko po deštivém jaru rychle vzrostla. Požáry tak hoří silněji a šíří se na větší vzdálenosti.
Podle analýzy agentury AFP, založené na odhadech evropského informačního systému EFFIS, lesní požáry letos v Evropské unii zpustošily už přes milion hektarů – nejvíce od roku 2006, kdy se tyto statistiky začaly sledovat.
Od začátku roku do 19. srpna uvolnily lesní požáry ve 22 z 27 zemí EU do ovzduší 35 megatun CO₂. Jak vyplývá z údajů systému EFFIS, jde o dosud nevídané množství pro tuto část roku.
K boji s požáry mohou státy požádat o pomoc prostřednictvím Mechanismu civilní ochrany Evropské unie (UCPM), který je určen k posílení spolupráce mezi zeměmi EU a deseti dalšími státy při zvládání přírodních i humanitárních katastrof.
Do poloviny srpna byl mechanismus UCPM během současné sezony lesních požárů, která obvykle trvá zhruba od června do září, aktivován už šestnáctkrát. Podle Evropské komise se tak počet aktivací v roce 2025 již vyrovnal celkovému počtu za celou sezonu 2024.
Jižní Evropa v plamenech
Většinu jižní Evropy stále sužují požáry a mechanismus UCPM pracuje na plné obrátky. Zde je přehled, jak s požáry bojují jednotlivé země.
Portugalsko
Ve středním Portugalsku zasáhl oblast Piódão požár, který od 13. srpna hořel jedenáct dní a spálil přes 64.000 hektarů, uvedl portugalský národní institut pro ochranu přírody a lesů. To je však jen zlomek celkových škod – v Portugalsku letos oheň zničil už více než 250.000 hektarů.
Dne 15. srpna Portugalsko požádalo o pomoc prostřednictvím mechanismu UCPM. Po několika dnech mlčení a absence opatření ze strany ministryně vnitra Marie Lúcie Amaralové obvinila opozice i veřejnost vládu z toho, že situaci nebere vážně. Premiéra Luíse Montenegra pak opozice kritizovala za opožděnou reakci a nedostatečná opatření.
Po žádosti o pomoc obdrželo Portugalsko dva letouny Fire Boss a jeden vrtulník Super Puma z Francie, dva letouny Canadair z Řecka a také posily v podobě dvaceti hasičů z Estonska a dalších dvaceti z Malty. Všichni zůstanou v zemi nasazeni do 29. srpna.
Španělsko
Španělsko zápasí s četnými požáry na západě země. Dosud zde letos shořelo více než 400.000 hektarů a podle údajů z pondělka se díky zlepšeným povětrnostním podmínkám daří zvládat 40 stále aktivních požárů.
Španělsko aktivovalo mechanismus UCPM 13. srpna, což bylo historicky poprvé, kdy tato země požádala ostatní členské státy o pomoc v boji s lesními požáry.
Šlo o dosud největší nasazení mechanismu civilní ochrany v létě 2025 – jak z hlediska počtu zapojených zemí, tak podle rozsahu poskytnuté pomoci. Španělsko obdrželo letadla, vrtulníky i pozemní jednotky z Francie, Itálie, Nizozemska, Slovenska, Česka, Německa, Finska, Rumunska, Řecka a Estonska. Některé z těchto států přitom samy bojovaly s lesními požáry.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila premiérovi Pedru Sánchezovi evropskou podporu při obnově zasažených oblastí a naznačila, že by po skončení sezony požárů mohly být využity prostředky například z Evropského fondu solidarity.
Francie
Ve Francii vypukl na začátku měsíce největší požár od roku 1949. Vznikl u obce Ribaute v regionu Occitanie na jihu země a rozšířil se na 16.000 hektarů. Při požáru zemřela jedna žena a 25 lidí bylo zraněno.
V některých fázích zásahu se do boje s plameny zapojilo přes 2000 hasičů.
Francie mechanismus UCPM neaktivovala. V oblasti nicméně již od 16. srpna působí jednotka ze slovenského hasičského a záchranného sboru HaZZ, která zde zůstane až do 31. srpna.
Albánie
Požáry v Albánii, která je kandidátskou zemí EU, si vyžádaly jeden lidský život a spálily stovky hektarů půdy a lesů. S hašením pomohl i mechanismus UCPM.
Požáry na jihu země si 6. července vyžádaly aktivaci UCPM. Na pomoc byly vyslány dva letouny Canadair z evropské flotily rescEU, které pomohly situaci zvládnout.
Od 8. do 14. srpna Albánie znovu aktivovala UCPM kvůli vlně požárů, které zasáhly i sousední země. Evropská komise mobilizovala rescEU s letouny z Chorvatska, Bulharska, Itálie, České republiky a Slovenska.
Řecko
V Řecku působí od 1. července do 15. září 323 hasičů z celé Evropy v rámci programu předběžného rozmístění mechanismu UCPM. Jednotky z Rakouska, Bulharska, Francie, Moldavska, Rumunska a Česka jsou rozděleny do tří oblastí – Atiky, Soluně a Patrasu.
Podle dostupných údajů aktivovalo Řecko mechanismus UCPM zatím dvakrát. Dne 26. července reagovala Itálie vysláním dvou hasicích letounů. Dne 12. srpna potvrdil UCPM nasazení dvou letounů rescEU ze Švédska, které byly do té doby umístěny v Bulharsku.
Řecko se zároveň zapojilo do pomoci dalším státům v rámci UCPM a vyslalo letadla i hasiče do Španělska, Portugalska, na Kypr, do Albánie a Severní Makedonie, kde vypukly rozsáhlé požáry. Do Albánie a Severní Makedonie pak Řecko poslalo pomoc také na základě dvoustranných dohod.
Bulharsko
Šéf bulharského generálního ředitelství požární bezpečnosti a ochrany obyvatel Alexandr Džartov řekl v rozhovoru pro deník Trud z 19. srpna, že od začátku července museli hasiči v zemi zasahovat u zhruba 3500 požárů. Některé z nich si vyžádaly použití vrtulníků a letadel poskytnutých prostřednictvím mechanismu UCPM.
Také bulharští hasiči byli vysláni do zahraničí. Ministerstvo zahraničí 9. července oznámilo, že tým s hasičským vozem zasahoval při likvidaci požáru u města Kriva Palanka v Severní Makedonii. Další tým bulharských hasičů se dvěma vozy byl vyslán 2. července do Vourvourou na poloostrov Chalkidiki v severním Řecku.
Klíčem je informovanost a výcvik
Aby byli občané i hasiči připraveni na novou realitu stále častějších lesních požárů, je zásadní zvyšovat povědomí obyvatel o tom, jak zůstat v bezpečí, a hasiče vybavit potřebným vybavením i znalostmi.
Podle Evropské komise byl rok 2024 nejteplejším v historii měření – průměrná globální teplota byla o 1,5 °C vyšší než v předindustriálním období. Jedním z vážných důsledků rekordně vysokých teplot je zvýšené riziko lesních požárů.
Mezi opatření, které uplatňuje Bulharsko, patří nasazení posílených hasičských týmů ve dnech s vysokým rizikem, zejména o víkendech, kdy se venku pohybuje více lidí. Ačkoli většinu požárů způsobuje lidská nedbalost, zapojení veřejnosti do prevence a potlačování požárů roste. Do pomoci hasičům se stále více zapojují lesní správy, armáda, obce, zemědělci, firmy i dobrovolníci.
Poté, co v roce 2022 největší požár v dějinách Slovinska zpustošil západní část země na hranici s Itálií, začalo Slovinsko aktivně posilovat své hasičské kapacity, a to i s pomocí evropských fondů.
V březnu bylo během návštěvy evropského komisaře pro rozpočet Piotra Serafina ve městě Sežana oficiálně otevřeno národní centrum pro boj s rozsáhlými přírodními požáry. Hasiči zde procházejí speciálním výcvikem zaměřeným na ochranu a záchranu a centrum je vybaveno moderní technikou pro zásahy při přírodních pohromách.
Neméně důležitou roli hrají moderní varovné systémy, které dokážou odhalit požáry dříve, než se vymknou kontrole.
U římského akvaduktu Pont du Gard, který se nachází asi třicet kilometrů od francouzského Nîmes a ročně přiláká více než milion turistů, bylo začátkem tohoto měsíce rozmístěno přes 120 malých zařízení napojených na satelit, která jsou vybavena senzory sledujícími tlak, teplotu a vlhkost vzduchu.
Tato zařízení, vyvinutá německou firmou Dryad, představují první etapu projektu, který má hasičům usnadnit předvídání lesních požárů. Snadno se připevňují na kmeny stromů několik metrů nad zemí a v okruhu 200 metrů dokážou sledovat kvalitu ovzduší a přítomnost oxidu uhelnatého či pevných částic ve vzduchu.
Po skončení testování má být podle podplukovníka Erica Agriniera, mluvčího hasičů v regionu Gard, v provozu 10 až 13 tisíc senzorů. Plně funkční by měly být už na začátku léta 2026.
Ověření faktů: Teplotní rekordy nad 40 °C v jižní Evropě
Uživatelé sociálních sítí v posledních týdnech zpochybňují extrémní vlnu veder v Evropě a tvrdí, že teploměry ukazují vyšší hodnoty stále častěji než dřív.
Na Facebooku se například objevilo tvrzení, že do 17 hodin dne 13. srpna nebyla nikde v Evropě naměřena teplota 40 stupňů nebo vyšší. Ve skutečnosti však měření potvrzují, že teploty přesahující 40 stupňů byly zaznamenány v několika regionech.
Německá tisková agentura dpa ve svém fact-checku v němčině uvádí, kde byly takové teploty ve skutečnosti zaznamenány. Tuto zprávu si můžete přečíst zde: https://dpa-factchecking.com/germany/250815-99-743068/
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, AMNA, ANSA, ATA, BTA, dpa, EFE, Lusa, STA, TASR
