Brusel - Evropská unie zvažuje možné kompromisy, jejichž cílem je prolomit patovou situaci ohledně schvalování nového klimatického cíle EU pro rok 2040. Evropská komise navrhla již na začátku července snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Země jako Česko, Francie, Itálie či Polsko tento návrh odmítají jako příliš ambiciózní, nicméně jsou státy, pro které je naopak 90 procent minimum. Pro schválení je přitom potřeba kvalifikovaná většina.
Na hledání kompromisu se podílí zejména Dánsko, které nyní EU předsedá. Komise se stále drží svého cíle 90procentního snížení emisí, podle informací ČTK se ale spekuluje o tom, že státy budou moci až několika procentních bodů dosáhnout nákupem mezinárodních uhlíkových kreditů. Komisní návrh hovořil o třech procentech těchto kreditů, Francie ale podle všeho prosazuje až pět procent.
Podle bruselského serveru Politico se otevírají dveře zpomalení klimatického úsilí EU. Kompromisní text například navrhuje, aby EU každé dva roky hodnotila pokrok směrem k dosažení nového klimatického cíle do roku 2040 s přihlédnutím k "vědeckým důkazům, technologickému pokroku a vyvíjejícím se výzvám a příležitostem pro globální konkurenceschopnost EU". Evropská komise by pak mohla navrhnout legislativní změny, dodává dokument, což znamená, že Brusel by mohl v budoucnu svůj cíl upravit a potenciálně oslabit.
Klimatické cíle EU byly dnes opět předmětem jednání velvyslanců členských států ve výboru Coreper I, kteří řeší právě otázky životního prostředí. Dohody ale nebylo dosaženo a zástupci zemí EU se sejdou znovu v pátek.
Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které chtěly tento krok odložit. Návrh poprvé počítá s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.
O návrhu měli původně hlasovat ministři životního prostředí již v září, vše bylo ale odloženo a debata se na žádost Francie, Německa, Itálie i dalších zemí přesunula na summit EU, který se konal minulý týden v Bruselu. Řada lídrů na jednání vyzvala k tomu, aby si EU stanovila pragmatické klimatické cíle a zavedla větší flexibilitu k jejich dosažení, což se nyní podle serveru Politico odráží v novém kompromisním dokumentu.
Návrh klimatického cíle pro rok 2040 na summitu odmítl i český premiér Petr Fiala. "Za Českou republiku jsem ve svém vystoupení jednoznačně odmítl návrh cíle pro rok 2040 ve výši 90 procent," uvedl po skončení jednání. Doplnil, že Česko do závěrů čtvrtečního summitu prosadilo, že jakékoli budoucí klimatické cíle budou doplněny o takzvanou revizní klauzuli. "To znamená, že bude možné je znovu otevřít a měnit v závislosti na geopolitickém, ekonomickém a technologickém vývoji," dodal ministerský předseda.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš, jehož strana ANO zvítězila v českých parlamentních volbách a kterého prezident Petr Pavel v pondělí pověřil jednáním o sestavení vlády, ještě před summitem vyzval Fialu, aby klimatické cíle do roku 2040 na summitu odmítl. Jak Babiš uvedl, nové cíle by mohly znamenat definitivní škody pro budoucnost občanů, firem i živnostníků v Česku. Fiala označil Babišovu výzvu za směšnou, protože vláda cíle dlouhodobě odmítá a i díky tomu zatím nebyly schváleny.
Summit o klimatických cílech nerozhodoval, vedl o nich pouze strategickou diskusi a mohl dát určitá politická vodítka. Konečné rozhodnutí bude na unijních ministrech životního prostředí, kteří budou jednat v úterý 4. listopadu v Bruselu. Česko bude na schůzce zastupovat ministr Petr Hladík.
