EP schválil návrh zakázat prodej aut se spalovacími motory od roku 2035

foto Ilustrační foto - Jednání Evropského parlamentu ve Štrasburku 5. dubna 2022.

Štrasburk - Evropský parlament (EP) dnes schválil návrh, který by měl od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. Opatření se netýká ojetých vozů a bude ještě předmětem dalšího unijního vyjednávání.

Přísnější normy pro emise CO2 mají přimět automobilky, aby přestaly vyrábět auta se spalovacími motory a zaměřily se na elektromobily. Opatření je součástí klimatického balíčku, jehož cílem je výrazně snížit emise skleníkových plynů do roku 2030, aby do roku 2050 EU dosáhla uhlíkové neutrality. Europoslanci dnes hlasovali o několika legislativních návrzích z tohoto balíčku a některé vrátili do výborů EP.

Dnes schválený návrh počítá s tím, že od roku 2035 by skončil prodej nových osobních a lehkých užitkových aut se spalovacími motory. Opatření se má týká jen nových vozů, lidé by nadále měli mít možnost používat starší vozidla se spalovacími motory i si taková auta na trhu s ojetinami dál kupovat.

Europoslanci dnes hlasovali o pozici EP k návrhu Evropské komise (EK). Následovat bude jednání zástupců EP a EK se zástupci Rady EU, tedy členských zemí, takzvaný trialog. Výsledný kompromis bude znovu potvrzovat parlament i Rada.

"Snižování emisí u nově prodávaných osobních aut prošlo v souladu s návrhem Evropské komise. Emisí z existujících vozidel a obchodu s ojetinami by se zákon neměl nijak dotknout," řekl ČTK europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).

Opatření ale podle některých názorů přesto ovlivní trh s ojetinami. "Jejich ceny pravděpodobně půjdou nahoru, protože na trhu bude panovat minimálně po přechodnou dobu nejistota. Ceny budou zvedat také nové vozy (de facto jen elektromobily), které budou drahé úměrně tomu, jak drahé budou jejich baterie," řekl ČTK europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Zklamání po dnešním hlasování vyjádřila europoslankyně Martina Dlabajová (za ANO), která to označila za "ránu českému automobilovému průmyslu". "Počítejme s tím, že to způsobí pořádný průvan v peněženkách spotřebitelů. Budu i proto doufat, že členské státy v následných jednáních najdou kompromisní řešení, které zmírní dopady na firmy a zlepší výhledy lidí na koupi nových vozů," řekla Dlabajová ČTK.

Nizozemský europoslanec a zpravodaj zprávy EP k tomuto legislativnímu návrhu Jan Huitema schválení přivítal. "S těmito standardy vytváříme přehledné prostředí pro automobilový průmysl a můžeme stimulovat inovace a investice pro výrobce automobilů," řekl. "Kromě toho nákup a jízda bezemisních vozů pro spotřebitele zlevní," dodal.

Podle zprávy, o níž dnes hlasovali europoslanci, je na světě nyní víc než miliarda vozidel na fosilní paliva, která produkují přes 30 procent světových emisí CO2.

Zpřísnění pravidel pro emise aut je součástí klimatického balíčku Fit for 55, jímž chce EU dosáhnout 55procentního snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Balíček má pomoci dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 a je součástí unijní strategie zvané Zelená dohoda (Green Deal). Fit for 55 navrhuje mimo jiné změnu systému obchodování s emisními povolenkami, uhlíkové vyrovnání na hranicích či změny ve využívání půdy a v lesnictví. Zahrnuje i podpůrná opatření, například vznik sociálního fondu či navýšení modernizačního a inovačního fondu.

EP nepodpořil rozšíření emisního trhu ani další klimatické návrhy

Evropský parlament dnes nedokázal nalézt shodu na zpoplatnění emisí z vytápění budov a dopravy, které je jednou z klíčových součástí klimatického balíčku navrženého loni Evropskou komisí. Nebývale rozdělení europoslanci kvůli tomu odložili hlasování o dalších souvisejících normách, mezi něž patří například zavedení takzvaného uhlíkového cla nebo vytvoření sociálně klimatického fondu.

Návrhy, které mají EU nasměrovat ke splnění emisních cílů pro rok 2030, budou znovu projednávat parlamentní výbory. EP by o jejich konečné podobě měl jednat se členskými státy za českého předsednictví ve druhé polovině roku.

Europoslanci dnes hlasovali o upraveném návrhu prosazovaném nejsilnější středopravou frakcí evropských lidovců, kteří chtěli mírnější pravidla pro emise z vytápění a dopravy, než navrhla komise. Zastánci zvolnění tempa přechodu k čistému hospodářství argumentovali především tím, že loni předložený plán Bruselu ještě nepočítal s dopady ruské invaze na Ukrajinu či dlouho nevídané inflace.

Socialisté, zelení a menší parlamentní frakce ovšem trvaly na přísnějších závazcích a úspěšně hlasovaly proti lidoveckému návrhu. Ten podpořilo pouze 265 z 639 hlasujících poslanců.

"Pro tenhle parlament je to špatný den," prohlásil německý lidovecký zpravodaj návrhu Peter Liese, který své viditelné rozhořčení namířil zvláště proti socialistům a zeleným. Vůdkyně největší levicové frakce Iratxe Garcíaová ovšem během nebývale ostrých slovních výměn mezi poslanci oponovala, že lidovci nemohou počítat s podporou socialistů pro návrh, jehož ambice předtím oslabí za pomoci hlasů krajní pravice.

Neúspěšný text počítal s tím, že EU bude stahovat z trhu emisní povolenky pomaleji, než navrhovala komise. Emise z povolenkového systému chtěl Lieseho návrh omezit do roku 2030 o 63 procent, zatímco hodnota odsouhlasená předtím klíčovým výborem pro životní prostředí byla 67 procent.

Reformu uhlíkového trhu tak budou zákonodárci znovu projednávat ve zmíněném výboru. S ní jsou propojeny i návrhy na vytvoření fondu, který má zvláště ohroženým domácnostem kompenzovat očekávané zdražení tepla, či na zavedení poplatku za dovoz neekologicky vyráběných produktů do EU. Hlasování o obou těchto normách proto poslanci rovnou odložili. Schválili naproti tomu změny systému obchodování s emisními povolenkami v letecké dopravě.

Unie chce prostřednictvím bezprecedentního balíčku klimatických norem dosáhnout omezení emisí skleníkových plynů do konce desetiletí nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. Tento cíl je podle komise nutný proto, aby sedmadvacítka splnila své závazky plynoucí z pařížské klimatické dohody, která má zabránit dalšímu oteplování planety. Řada členských zemí zvláště z východního křídla unie má však k návrhům vzhledem k jejich předpokládaným ekonomickým dopadům kritičtější postoj než europoslanci a dá se očekávat, že při společném vyjednávání se budou snažit texty vzešlé z EP zmírnit.

Přinejmenším část jednání patrně vyjde na české předsednictví ve druhé polovině roku, vzhledem k nečekanému neúspěchu parlamentních hlasování se však začátek jednání s členskými státy může zdržet.

Ve druhém podvečerním bloku dnes europoslance čeká mimo jiné hlasování o tom, zda od roku 2035 zakázat či výrazně omezit výrobu aut se spalovacími motory.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

23°C

Dnes je pátek 24. června 2022

Očekáváme v 21:00 19°C

Celá předpověď