Elektronické náramky už začaly hlídat první domácí vězně

foto Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek vystoupil 21. září 2018 v Praze na tiskové konferenci k zavedení elektronických náramků pro vězně do praxe.

Praha - Probační a mediační služba minulý týden v tichosti spustila ostrý provoz elektronických náramků pro domácí vězně. Zařízení zatím kontroluje přes třicítku odsouzených. ČTK to řekl zdroj z probační služby s tím, že po chybách, které zařízení vykazovalo při předchozích testováních, nyní náramky v pořádku fungují. Detaily k zavedení monitoringu do praxe dnes představí na tiskové konferenci ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO).

Vybrat dodavatele technologie trvalo státu osm let, pět předchozích tendrů vypsaných na dodání náramků skončilo neúspěšně. Z šestého vzešel vítězný uchazeč, společnost SuperCom, s nímž Probační a mediační služba podepsala smlouvu loni v září. Za pořízení technologie a za šestiletý provoz monitorovacího centra zaplatilo ministerstvo spravedlnosti 93 milionů korun.

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (vlevo) a ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková vystoupili 21. září 2018 v Praze na tiskové konferenci k zavedení elektronických náramků pro vězně do praxe.

Následné testování však ukázalo, že zařízení vyvinuté izraelskou firmou nepracuje bezchybně. Podle informací ČTK například hlásilo, že se monitorovaný člověk pohybuje mimo vymezený koridor, i v případech, kdy to nebyla pravda. Proto se testy protáhly a termín definitivního zprovoznění náramků se z původně plánovaného přelomu letošního února a března několikrát posunul.

Náramky mají zajistit provádění trestu domácího vězení, které trestní zákoník zavedl už v roce 2010 a které se prozatím v praxi využívá jen minimálně. Monitoring nahradí dosavadní namátkové kontroly domácích vězňů, které mají na starosti probační úředníci. Má tak přesvědčit soudce, že ukládání tohoto alternativního trestu je smysluplné a bezpečné. Zařízení by také mělo ohlídat některé obviněné, kteří by jinak skončili ve vazební cele.

Trest domácího vězení může soud uložit až na dva roky, a to pachatelům všech nedbalostních trestných činů a těch úmyslných činů, u nichž horní hranice trestní sazby nepřevyšuje pět let. Odsouzený musí písemně slíbit, že se ve stanoveném časovém období bude zdržovat na určené adrese. Plnění podmínek bude od nynějška kontrolovat náramek. Pokud je pachatel nedodrží, soud mu může domácího vězení přeměnit na klasické odnětí svobody.

Zatímco za pobyt jednoho odsouzeného ve vězení zaplatí stát 1200 korun denně, domácí vězení vyjde na 130 korun na den, přičemž 50 korun si hradí odsouzený.

Výhodou alternativních trestů včetně domácího vězení je to, že odsouzení mohou pracovat, a tedy i platit daně či splácet škodu obětem trestné činnosti. Domácí vězeň také zůstává se svou rodinou, takže se nepřetrhají sociální vazby a může pečovat o děti.

Zavedení náramků vítá nezisková organizace Rubikon Centrum, která pomáhá se začleněním do společnosti lidem s trestní minulostí. V dnešní tiskové zprávě uvedla, že dosavadní systém kontrol domácích vězňů byl neefektivní, neúměrně zatěžoval probační úředníky a dával prostor k obcházení trestu. Poukázala také na to, že v přeplněných věznicích jsou i lidé, u nichž by bylo vhodnější, aby si trest odpykávali venku - například neplatiči alimentů. "Pobyt ve vězení totiž možnosti splácet výživné rozhodně nezvyšuje," podotkla Lenka Ouředníčková z Rubikonu.

Kněžínek počítá s využitím 600 elektronických náramků pro vězně

Ministerstvo spravedlnosti počítá s tím, že v praxi postupně využije 600 elektronických náramků pro domácí vězně. V tuto chvíli dohlíží nový monitoring na zhruba padesátku odsouzených. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ministr Jan Kněžínek (za ANO). Dodal, že ministerstvo má po uzavření smlouvy s izraelským dodavatelem SuperCom opci na celkem 2500 zařízení. Část z nich by mohla hlídat i vazebně stíhané, podle Kněžínka to však zřejmě připadá v úvahu jen u vazeb uvalených kvůli hrozícímu útěku.

Lidí odsouzených k trestu domácího vězení je aktuálně 125, prozatím je namátkově kontrolovali probační úředníci. Ministr doufá, že soudy nyní začnou tento alternativní trest ukládat pachatelům méně závažných trestných činů častěji. "Jde o ty trestné činy, kde bychom chtěli docílit toho, aby ti lidi nechodili do vězení. Protože tam co neumí, tak se mnohdy ještě přiučí. Nechceme je vytrhnout z jejich běžného prostředí," řekl.

Kněžínek nepředpokládá, že by zavedení náramků zásadněji vyprázdnilo věznice, kde se teď nachází 19.695 vězňů a dalších 1741 obviněných. Upozornil ale, že zařízení lze využívat i u podmíněně, tedy předčasně propuštěných vězňů.

Domácí vězení vypadá v praxi tak, že odsouzený člověk může docházet do práce, volný čas však musí trávit ve svém bydlišti. Probační a mediační služba spustila elektronický monitoring minulý týden, přičemž náramek zatím dostali na nohu například pachatelé krádeží nebo maření výkonu úředního rozhodnutí.

"Přichází velmi precizní a spolehlivý kontrolní nástroj k tomu, abychom zjistili, zda je odsouzený v dané době skutečně tam, kde má být, nebo naopak zda nevstupuje do zakázané zóny," popsala šéfka probační služby Andrea Matoušková.

Elektronický náramek pro vězně ukázali zástupci ministerstva spravedlnosti 21. září 2018 v Praze na tiskové konferenci k zavedení těchto náramků do praxe.

Ředitelka ale zároveň ČTK řekla, že ne pro každého domácího vězně je monitoring vhodný - ze zdravotního hlediska by mohl být problematický třeba pro odsouzené s kardiostimulátorem nebo s bércovými vředy. Uvedla také, že náramky nejsou všelékem, protože odsouzeným nezabrání pokračovat v trestné činnosti ani jim nevyřeší dluhy nebo nezajistí práci.

 Vybrat dodavatele technologie trvalo státu osm let, podařilo se to až před rokem za Kněžínkova předchůdce Roberta Pelikána (ANO). Pět předchozích tendrů vypsaných na dodání náramků skončilo neúspěšně. Kněžínek připomněl, že náramky měly původně stát dvě miliardy korun na deset let. Ministerstvo nakonec za prvních 280 zařízení včetně softwaru zaplatí 15,6 milionu a při plném využití opce 93 milionů za šest let. "Rozdíl v ceně je diametrální," poznamenal ministr.

 Vedle náramku, který se musí denně dobíjet připojením do zásuvky nebo přes powerbanku, obsahuje zařízení také tzv. základnovou stanici, což je krabička umístěná v bydlišti odsouzeného. Součástí vybavení je i mobilní telefon s omezeným rozsahem funkcí, který umožňuje komunikaci s odsouzeným, a volitelně rovněž alkoholtester. Odsouzeného, kterému soud uložil zákaz konzumace alkoholu, tak může operační středisko kdykoliv vyzvat k provedení dechové zkoušky. Tester ho při ní zároveň i vyfotografuje, aby nemohl podvádět.

 Pokud domácí vězeň poruší podmínky stanovené soudem a nezdržuje se na určeném místě, elektronický monitorovací systém dokáže zjistit, kde se nachází, a zachytí trasu jeho pohybu. V případě porušení pravidel nebo při pokusu o sejmutí náramku upozorní zařízení okamžitě pracovníky v operačním středisku, které se nachází v sídle ministerstva.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je pondělí 17. prosince 2018

Očekáváme v 23:00 1°C

Celá předpověď