Elektronická evidence tržeb se odkládá až do konce roku 2022

foto Ilustrační foto - V náchodské kavárně Cibetka Café začali 1. prosince používat systém elektronické evidence tržeb (EET). Na snímku je účtenka vystavená v kavárně z pokladny EET.

Praha - Odklad elektronické evidence tržeb (EET) se prodlouží až do konce roku 2022. Prezident Miloš Zeman tuto změnu zákona podepsal, informoval dnes ČTK jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Důvodem odkladu je podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) snaha ulevit podnikatelům v době koronavirové epidemie. Podle expertů i opozice to znamená konec tohoto projektu.

Povinnost EET je prozatím zrušena do konce letošního roku. Vláda navrhla další odklad na základě aktuální situace kolem šíření koronaviru, výhledu ekonomiky a konzultace s podnikatelskými svazy, asociacemi a komorami. O osudu EET se nejspíš rozhodne ve sněmovních volbách na podzim 2021. Schillerová věří tomu, že EET bude obnoveno.

Odklad evidence se týká nejen stávajících oborů, ale i spuštění poslední fáze EET pro obory, které dosud tržby neevidovaly. Jde například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze spuštěna letos 1. května. Žádný podnikatel nyní nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Podnikatelé ale mohou tržby evidovat nadále dobrovolně.

Evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Podle dostupných informací je aktuálně do EET zapojeno přes 200.000 podnikatelů, kteří dosud evidovali zhruba 15,5 miliardy účtenek.

Ošetřovné při uzavření škol bude 70 procent, zákon podepsal Zeman

Ošetřovné bude stát vyplácet zaměstnancům za celou dobu uzavření škol kvůli epidemii nového koronaviru nebo nařízené karantény dítěte. Dávka bude činit 70 procent denního vyměřovacího základu, při plném úvazku nejméně 400 korun za den. V případě částečného úvazku se částka bude příslušně krátit. Návrh zákona, který to předpokládá, dnes podepsal prezident Miloš Zeman, informoval jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Nárok na ošetřovné budou mít podle vládní předlohy i lidé s nemocenským pojištěním pracující na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti. Vázat se ale bude jen na uzavření škol. V případě karantény dítěte budou moci záležitost řešit podle dřívějšího vyjádření ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) individuální žádostí o odstranění tvrdosti zákona.

Dávka se teď vyplácí ve výši 60 procent po devět dnů na děti do deseti let. Samoživitelé a samoživitelky ji mohou pobírat až 16 dnů.

Ošetřovné se podle vládní předlohy nebude vyplácet po dobu prázdnin a ředitelského volna. Věkové omezení deseti let se nebude vztahovat na rodiče postižených dětí. Ošetřovné mají dostávat i lidé, kteří se musí postarat kvůli uzavření stacionářů či karanténě o seniory a postižené blízké.

Na rozdíl od jara rodiče nebudou muset k žádosti přikládat potvrzení školy o jejím uzavření, které také dokládá, že dítě tuto školu navštěvuje. Místo potvrzení bude podle předlohy stačit čestné prohlášení, správa sociálního zabezpečení bude mít právo kontroly.

Nová úprava ošetřovného bude platit do konce nynějšího školního roku. Maláčová předpokládá, že stát na něm vyplatí až 1,2 miliardy korun.

Za zrušené kulturní akce budou moci pořadatelé dál dávat poukazy

Pořadatelé zrušených kulturních akcí dostanou právo vrátit již uhrazené vstupné až na podzim roku 2022. Lidé navíc budou moci dál žádat organizátory o poukaz na náhradní nebo odloženou akci místo peněz. Vládní novelu, která to předpokládá, dnes podepsal prezident Miloš Zeman, informoval jeho mluvčí. Předloha prodlužuje působnost zákona schváleného už na jaře a má zmírnit dopady koronavirové krize na kulturu a zabránit krachům pořadatelů.

Na odklad vrácení platby za vstupné bude platit takzvaná ochranná doba až do konce října 2022. Zákon se bude nově vztahovat na kulturní akce, které se měly konat do konce září příštího roku místo letošního října.

O poukaz místo vrácení vstupného budou moci zákazníci požádat organizátory do konce příštího roku. Voucher dostanou nejméně v hodnotě uhrazeného vstupného. V ochranné době budou muset pořadatelé nabídnout náhradní nebo odloženou kulturní akci ve stejné nebo vyšší hodnotě.

Ochranná doba podle předlohy skončí, pokud pořadatel nevydá zákazníkovi poukaz do jednoho měsíce od jeho žádosti, nebo mu nenabídne náhradní kulturní akci do šesti měsíců od vydání poukazu. Náhradní akce se bude muset uskutečnit do konce října přespříštího roku.

Na okamžité vrácení peněz budou mít podle zákona nadále nárok zdravotně postižení lidé, nezaměstnaní, těhotné ženy, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, lidé starší 65 let a samoživitelky nebo samoživitelé.

Prezident podepsal delší poskytování záruk z programu COVID III

Poskytování záruk podnikatelům z programu COVID III se prodlouží nejméně do poloviny příštího roku. Záruky bude možné poskytovat nejen na provozní úvěry, ale i na investiční úvěry. Počítá s tím novela zákona, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Zda bude možné záruky poskytovat až do konce příštího roku, záleží na rozhodnutí Evropské komise. Plnění ze záruk bude možné uplatnit až do konce roku 2027.

Původně měl tento program skončit ke konci letošního roku. Evropská komise ale umožnila prodloužení programu do poloviny příštího roku a vláda v reakci na to navrhla příslušnou změnu zákona, která prodloužení programu umožní. Vláda se bude snažit vyjednat prodloužení až do konce roku 2021. Pokud Brusel umožním poskytovat záruky až do konce roku, nebude nutné kvůli tomu zákon měnit.

Na program COVID III se vztahuje takzvaný dočasný rámec stanovený Evropskou komisí. Jde o uvolnění pravidel státní pomoci. Členským státům umožnil okamžitě podpořit ekonomiku.

Program COVID III funguje ve spolupráci s komerčními bankami od června. Za půjčky v něm ručí stát prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). Živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců mají nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky, maximálně ale 500, mohou získat záruku do 80 procent.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) při schvalování zákona v Senátu uvedla, že banky už v tomto programu schválily přes 2000 žádostí v celkovém objemu 14,3 miliardy korun, žádostí však bylo podáno dvakrát tolik a banky je projednávají. Zájem o zajištění investičních úvěrů pak banky podle ministryně odhadují na 20 až 25 miliard korun ročně.

Zeman podepsal možnost delších lhůt u pobídek

Podnikům, které prokážou, že v důsledku šíření nákazy koronaviru nemohou do tří let splnit všeobecné podmínky schválené investiční pobídky, bude moci ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prodloužit lhůtu až o dva roky. Změnu zákona, která to umožní, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Podle dřívějšího vyjádření vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) to neznamená automatické prodlužování lhůt. Ministerstvo průmyslu bude mít možnost na základě žádosti a zdokumentování situace rozhodnout, zda lhůtu prodlouží.

Změna se má týkat příslibů o investičních pobídkách získaných od roku 2018. Pokud by se pravidla nezměnila, byly by podle důvodové zprávy ohroženy projekty v celkové hodnotě zhruba 60 miliard korun. Legislativa platná do července 2012 možnost prodloužení o dva roky obsahovala.

Vláda uvádí, že pokud investor nesplní do tří let všeobecné podmínky pobídky, nemůže je už dál čerpat, a pokud dostal nějakou podporu, musí ji vrátit. Navrhuje se proto opětovné zavedení možnosti prodloužení lhůty pro splnění všeobecných podmínek v odůvodněných případech, jakožto opatření, které by zmírnilo dopad koronavirové epidemie na příjemce investičních pobídek, uvedla vláda.

Přislíbená veřejná podpora v rámci investičních pobídek za předloňský rok činí zhruba 9,9 miliardy korun, za loňský rok je to přibližně 11,6 miliardy korun. Letos se suma pohybuje kolem 4,5 miliardy korun.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je středa 25. listopadu 2020

Očekáváme v 11:00 0°C

Celá předpověď