Brusel - Ekonomika eurozóny se v prvním čtvrtletí propadla do recese. Hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání s předchozím čtvrtletím snížil o 0,1 procenta, stejným tempem jako v předchozím kvartálu. Ve zpřesněné zprávě to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Minulý měsíc přitom statistici s odkazem na předběžná čísla uváděli, že ekonomika eurozóny o 0,1 procenta vzrostla.
Ekonomika celé Evropské unie za leden až březen vykázala růst o 0,1 procenta. To je o 0,1 procentního bodu méně, než Eurostat uváděl v předběžné zprávě minulý měsíc. EU se tak podařilo vyhnout recesi, v posledním čtvrtletí loňského roku totiž klesla o 0,2 procenta. Recese se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí mezičtvrtletního ekonomického poklesu za sebou. Meziročně se HDP v EU i v eurozóně v prvním letošním čtvrtletí zvýšil o jedno procento.
"Za propadem HDP eurozóny v prvním čtvrtletí stojí tři ekonomiky, a to Irsko, které kleslo o 4,6 procenta, Nizozemsko a Německo, které se také nachází v oficiální technické recesi. Většina ostatních ekonomik eurozóny skončila v kladných číslech," sdělil ČTK analytik XTB Štěpán Hájek.
Z jednotlivých zemí nejvyšší růst zaznamenalo Polsko, kde ekonomika ve srovnání s předchozím čtvrtletím stoupla o 3,8 procenta. HDP Lucemburska se zvýšil o dvě procenta. Naopak nejvýraznější pokles registruje Irsko, a to o 4,6 procenta, a Litva o 2,1 procenta. Česká ekonomika zaznamenala po revizi nulový růst, v předběžné zprávě přitom Eurostat hovořil o růstu o 0,1 procenta.
"Čísla HDP však možná zcela neodhalují reálnou výkonnost ekonomiky eurozóny, která v té pravé recesi zatím zdaleka není. Hlavním důvodem je silný trh práce, který podporuje v růstu stěžejní sektor služeb. Ten je stále v expanzi a udržuje ekonomiku odolnou, a to navzdory zhoršení ve zpracovatelském sektoru, který táhne konečná čísla HDP níže," uvedl Hájek.
Příčinou je podle něj kombinace růstu úrokových sazeb, vysokých cen energií a nedostatečného zotavení poptávky po oživení čínské ekonomiky, kde se spotřeba opět soustředí hlavně v sektoru služeb, zatímco poptávka po zboží zaostává. "To je problém hlavně pro exportní ekonomiky, mezi které patří i tuzemská ekonomika. Právě sektor služeb bude v následujících kvartálech stěžejní pro ekonomiku eurozóny, jelikož inflace dále snižuje kupní sílu a spotřeba začíná vykazovat známky postupného zpomalení," dodal Hájek.
K revizi směrem dolů tak zřejmě nejvíce přispělo Německo, které je největší ekonomikou v Evropě. Podle zpřesněných údajů se tam HDP ve srovnání s předchozími třemi měsíci snížil o 0,3 procenta, zatímco původně statistici uváděli, že růst v prvním čtvrtletí stagnoval.
Proti čtvrtému čtvrtletí 2019, tedy proti době před vypuknutím pandemie nemoci covid-19, byl podle sezonně očištěných údajů HDP v eurozóně vyšší o 2,2 procenta a v EU o 2,9 procenta.
