Ekonom: Ztráty z výuky na dálku představují stovky miliard korun

foto Ilustrační foto - Učitel sedmé třídy na základní škole na náměstí Svobody v Praze 6 pokračoval 4. ledna 2021 v distanční výuce po vánočních prázdninách. Do lavic se vrátili jen žáci prvních a druhých tříd základních škol, znovu se otevřely ještě mateřské a speciální školy. Zbytek žáků a studentů se kvůli šíření epidemie koronaviru opět učí distančně.

Praha - Dlouhodobá distanční výuka může mít do budoucna výrazné dopady na ekonomiku v souvislosti s nižší budoucí produktivitou práce v důsledku poklesu vzdělanosti. Ztráty představují už dnes stovky miliard korun. ČTK to řekl ekonom Daniel Münich z Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Ekonomické ztráty výuky na dálku podle něj budou daleko vyšší, než by byly náklady na intenzivnější testování na covid-19, trasování kontaktů nakažených a větší podporu škol a žáků po vypuknutí epidemie loni v březnu. Vláda to podle něj po řadu měsíců přehlížela.

Kvůli epidemii jsou nyní otevřené jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy základních škol, ostatní mají povinnou výuku na dálku. Například druháci museli být od loňského března na distančním vzdělávání asi třetinu doby, řada vysokých škol měla pouze výuku on-line. Nahradit prezenční výuku podle Münicha takto nejde, a to zejména ne na prvním stupni základních škol a ve středních odborných školách. Asi nejhorší dopad to bude mít na učilištích, která měla často s kvalitou vzdělávání potíže již dříve, řekl.

Ekonom poukázal na zahraniční studie, podle kterých se při dálkové výuce nestačí probrat tolik látky a průměrný žák téměř nedělá pokrok v učení. Například podle vědců z Nizozemska vedlo uzavření škol na osm týdnů na jaře navzdory výuce na dálku k tomu, že děti přišly o pětinu toho, co se běžně za rok naučí. Podobné závěry přinesla analýza z Belgie nebo výzkum v USA. Studie ze zahraničí také potvrzují, že při vzdělávání doma výrazně narůstají rozdíly mezi dovednostmi dětí ze vzdělanějších a méně vzdělaných rodin.

Čtvrtrok školní výluky mohl podle Münicha už loni na jaře představovat ztrátu až 500 miliard korun, což odpovídá zhruba ročním výdajům na důchody v ČR. Dá se podle něj totiž očekávat, že méně vzdělaní žáci budou mít v dospělosti menší výdělky, budou odvádět méně peněz státu a budou méně produktivní. Každý další den výuky na dálku přijde až na dvě miliardy korun, vypočítal. Tyto ztráty přitom nezahrnují negativní dopady izolace mladých na jejich duševní zdraví a sociální dovednosti, doplnil.

Peníze, které šly na podporu škol v době pandemie, označil za drobné. Ministerstvo školství na podzim poslalo na nákup počítačové techniky zhruba 1,3 miliardy korun a podle Münicha odhadem asi stovky milionů poskytly neziskové organizace a sponzoři. Vláda podle něj měla školství už loni podpořit zhruba deseti až 20 miliardami korun navíc. Peníze měly mimo jiné motivovat lidi k testování a zajistit učitelům a žákům lepší podmínky pro učení, myslí si. "Ztráty, které jsou ve hře, jsou totiž diametrálně vyšší," řekl.

Na svém blogu také po první vlně epidemie loni varoval, že není možné vyloučit další vlnu šíření nákazy a vláda by se na to měla připravit. Výhled ekonomických ztrát z uzavření škol měl podle něj kabinet motivovat k investicím, které mohly umožnit fungování škol s minimem rizika šíření nákazy. Vláda měla zajistit efektivní chytrou karanténu s preventivním, intenzivním a dobře cíleným testováním, dodal.

Návrat aspoň části žáků do škol je jednou z podmínek, které vládě dali hejtmani při žádosti o nouzový stav na dalších 14 dní. Vláda počítá s tím, že jako první se do lavic od 1. března vrátí závěrečné ročníky středních škol. Podmínkou je zajištění testů na covid-19, které zatím nejsou objednané.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

16°C

Dnes je sobota 15. května 2021

Očekáváme v 15:00 15°C

Celá předpověď