EK navrhla, aby byla od roku 2035 nová auta v EU zcela bez emisí

foto Výfuk automobilu - ilustrační foto.

Brusel - Prodej nových aut na benzínový či dieselový pohon bude možná v Evropské unii od roku 2035 prakticky vyloučen. Evropská komise v rámci přelomového klimatického balíčku navrhla, aby nové vozy od zmíněného data nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což by zásadně prodražilo jejich výrobu. Unijní exekutiva také chce výrazně podpořit prodej elektromobilů, pro něž by měly členské země budovat podstatně více dobíjecích stanic. Plán musí nejprve schválit členské státy a Evropský parlament, což může podle unijních činitelů i kvůli očekávaným námitkám části automobilové lobby trvat až několik let.

Rok 2035 souvisí s cílem dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století. Komise počítá s průměrnou životností automobilu 15 let, takže v roce 2050 by podle jejích představ neměla v Evropě jezdit prakticky žádná auta s klasickým spalovacím motorem.

Rok 2035 souvisí s cílem dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století. Komise počítá s průměrnou životností automobilu 15 let, takže v roce 2050 by podle jejích představ neměla v Evropě jezdit prakticky žádná auta s klasickým spalovacím motorem.

Omezení se ale mají týkat už roku 2030, dokdy by se měly emise z automobilů omezit o 55 procent proti dnešním hodnotám. Komise původně usilovala až o 60 procent, po tlaku některých států včetně České republiky však svůj cíl mírně snížila. Dosavadní plán počítal se snížením o 37,5 procenta.

"I poté, co se už nebudou nová auta se spalovacími motory vyrábět, nás čeká velmi dlouhá doba, co tu s námi jejich dědictví zůstane,“ prohlásil dnes místopředseda EK Frans Timmermans v narážce na to, že provoz dříve vyrobených aut nemusí skončit ani v polovině století. Současné omezování automobilových emisí funguje, ale samo o sobě nestačí, proto chce komise sáhnout ke stoprocentnímu omezení.

Automobilky sice budou moci benzinové a naftové vozy vyrábět i nadále, budou však muset hradit poplatky za překročení nulových limitů, což by výrazně prodražilo cenu těchto aut. Timmermans prohlásil, že podle některých odhadů se už v tomto desetiletí kvůli rostoucímu zatížení fosilních paliv a podpoře elektromobilů stanou elektrická auta levnější než ta klasická.

Řada automobilek už do výroby elektromobilů investovala velké peníze a například Volkswagen počítá s ukončením prodeje benzinových a naftových aut v Evropě do 15 let. Někteří výrobci ale požadují větší pružnost v termínech či výraznější veřejné investice do infrastruktury pro elektromobily.

Na ně pamatuje dnešní návrh komise, který počítá s tím, že členské země zajistí na každých 60 kilometrů dálnic či rychlostních silnic dobíjecí stanici pro elektromobily. Jednou za 150 kilometrů by pak měli mít k dispozici načerpání paliva řidiči, kteří mají auto na vodík. Do roku 2030 by podle komise mělo být v EU pro elektromobily k dispozici 3,5 milionu dobíjecích stanic.

Sdružení: Zákaz prodeje aut se spalovacími motory může paradoxně zhoršit klima

Stanovení pevného data zákazu prodeje aut se spalovacími motory může podle automobilek a expertů paradoxně znamenat zhoršení klimatu. Lidé si totiž ve větší míře před rokem 2035 koupí vozy s benzinovými a dieselovými motory a zároveň budou déle používat starší a méně ekologická vozidla. Pro automobilky to bude znamenat dodatečné náklady spojené s urychlením přechodu k elektrickým vozům, vyšší investice i další nejistotu. Uvedlo to dnes Sdružení automobilového průmyslu (SAP).

Evropská komise dnes v rámci přelomového klimatického balíčku navrhla, aby nové vozy od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého. Unijní exekutiva také chce výrazně podpořit prodej elektromobilů, pro něž by měly členské země budovat podstatně více dobíjecích stanic. Plán musí schválit členské státy a Evropský parlament.

"Jako důsledek 100procentního vyloučení spalovacích motorů z nových osobních vozů bude velmi pravděpodobně narůstat stáří využívaných vozů, které budou zejména domácnosti déle provozovat v případech, kdy jim nebude vyhovovat elektromobil nebo pro ně bude příliš drahý," uvedl partner EY pro automobilový průmysl Petr Knap. Pozitivní by naopak podle něj v této variantě byl jasně definovaný závazek členských zemí přispět ke zlepšení podmínek, tedy dobíjecí infrastruktury, pro rozvoj alternativních pohonů. Dosud byli zavazováni jen výrobci, a nebyl žádný tlak na vytvoření a usnadnění poptávky.

"Se stanovením pevného data zákazu prodeje spalovacích motorů nesouhlasíme a pro celý automobilový průmysl by mohlo jít v konečném důsledku o kontraproduktivní rozhodnutí. Nejde totiž zdaleka jen o automobilky, ale i jejich dodavatele, pro něž bude příští desetiletí extrémně náročné a velmi nákladné, z hlediska plánování a přeskupování výroby stávajících i nově požadovaných technologií. Negativní dopady lze proto očekávat v rámci celého hodnotového řetězce autoprůmyslu, a to včetně dopadů na pracovní trh," uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.

Podle Petzla by v plánu měly být zohledněny rozdílné geografické i ekonomické podmínky v jednotlivých členských státech EU. Navržená regulace také podle něj málo zohledňuje přínos syntetických a obnovitelných paliv pro dekarbonizaci i stávajícího vozového parku, jakož i potřebu zachování adekvátních technologických řešení pro široké portfolio využití vozidel. "Naprosto zásadním úkolem také je, aby změny vyžádané regulací nepředstavovaly skokové zásahy do objemů výroby jednotlivých technologií a dílů a jejího plánování," podotkl Petzl.

EK chce rozšířit prodej emisních povolenek, chystá kompenzační fond

Evropská unie ve snaze splnit přísnější cíle na ochranu klimatu chystá rozšíření systému emisních povolenek. Evropská komise (EK) dnes navrhla, aby se jejich prostřednictvím nově platilo i za znečišťování ovzduší ze silniční či lodní dopravy a vytápění budov. Průmyslové podniky by zároveň měly přijít o bezplatné povolenky. V rámci dosud nejzásadnějšího souboru klimaticky šetrných opatření komise počítá i s vytvořením fondu, který by měl lidem pomoci kompenzovat očekávané zdražení tepla či pohonných hmot.

Unijní exekutiva plánuje také zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty. Pokud všechny změny schválí členské státy a Evropský parlament, začne většina z nich platit od roku 2026. O rok později by měly o bezplatné povolenky přijít letecké společnosti, které chce komise rovněž motivovat k používání ekologičtějších paliv.

Povolenkový systém, v němž si znečišťovatelé kupují možnost vypouštět do vzduchu emise, dosud zahrnoval pouze elektrárny, velké průmyslové podniky a komerční leteckou dopravu. Komise ale chce, aby na cestě k dosažení nových klimatických závazků místo dosavadních 40 procent emisí pokryl více než polovinu. Nově se proto současný systém rozšíří na veškerou nákladní lodní dopravu v rámci EU, zahrnovat bude i zhruba polovinu lodní přepravy mezi unií a ostatními částmi světa.

V rámci odděleného nového systému se bude nově obchodovat s emisními povolenkami pro silniční dopravu a vytápění budov. Náklady budou hradit výrobci paliv či dodavatelé tepla do budov, což patrně povede ke zvýšení cen pro zákazníky.

"Musíme skoncovat s fosilními palivy, ale zároveň musíme pomoci těm, kteří pocítí nejtvrdší dopady," prohlásil dnes místopředseda EK pro klimatickou politiku Frans Timmermans.

Čtvrtina příjmů z emisních povolenek z dopravy a vytápění proto poputuje do nového sociálně klimatického fondu, který bude sloužit mimo jiné k podpoře domácností, pro něž bude očekávané zvýšení cen neúnosné. V letech 2025 až 2032 by měl podle komise členským zemím přinést přes 70 miliard eur (více než 1,8 bilionu Kč). Podle Timmermanse by měly sloužit například k podpoře ekologického vytápění či k nákupu šetrných automobilů, ale rovněž k investicím do energetické účinnosti budov.

Vedle nově zařazených odvětví dopadnou změny i na podniky, které jsou už součástí systému, ale dostávají od svých zemí povolenky bezplatně. Komise chce, aby státy omezily tyto výhody pro energetické či průmyslové firmy, těšit se z nich přestanou také aerolinky. Ty navíc stejně jako provozovatelé lodí budou podle návrhu povinně používat určitý podíl ekologicky šetrnějších paliv.

Evropské průmyslové podniky či letecké společnosti vidí očekávané zvýšení nákladů nelibě. Částečně pomoci by průmyslové výrobě v EU mohl naproti tomu chystaný poplatek za produkty dovážené ze zemí, v nichž výrobci nemusejí dodržovat přísné ekologické standardy. Clo v zatím nespecifikované výši by měly hradit firmy dovážející do EU například ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu.

"Při plném dodržení našich závazků ke Světové obchodní organizaci (WTO) tím zajistíme, že naše klimatické cíle nebudou narušovat zahraniční firmy, které se řídí volnějšími ekologickými požadavky," připomněl eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni, že poplatek bude respektovat mezinárodní celní pravidla.

Svazy: Důsledky nových předpisů budou pro ČR značné

Důsledky nových energeticko-klimatických předpisů, které navrhuje EU, budou pro tuzemské hospodářství a firmy značné. Shodli se na tom zástupci oborových asociací a svazů, které oslovila ČTK. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý uvedl, že česká vláda by měla analyzovat, jaký dopad budou mít unijní návrhy na fungování české ekonomiky. Odpovědnost za výsledek podle něj bude nést i Česká republika, která bude EU předsedat od půlky příštího roku, tedy v době, kdy mohou vyjednávání nad řadou nejkontroverznějších otázek vrcholit.

"Nestačí jen říct, že navýšíme ambice, ale současně je třeba zajistit financování a zachování konkurenceschopnosti evropských i českých podniků," řekl Dlouhý.

Evropská komise mimo jiné navrhla rozšíření systému emisních povolenek - nově by se jejich prostřednictvím platilo i za znečišťování z nákladní lodní dopravy v EU a zahrnoval by i zhruba polovinu lodní přepravy mezi unií a ostatními částmi světa. V rámci paralelního systému by se mělo nově obchodovat s emisními povolenkami pro silniční dopravu a vytápění budov.

Rozšíření prodeje emisních povolenek i v rámci silniční dopravy nejspíš skokově navýší náklady tuzemských dopravců. Ty podle generálního tajemníka sdružení Česmad Bohemia Vojtěcha Hromíře zaplatí hlavně spotřebitelé. "Ti si připlatí za cenu zboží. Aby nárůst cen nebyl skokový, je třeba, aby všechna opatření počítala s přechodným obdobím. Příkladem budiž využívání těžkých nákladních vozidel s pohony na LNG. Tato technologie existuje a stát už investoval i stovky milionů do plynových čerpacích stanic. V budoucnu pak počítáme s nástupem vodíku, možná elektřiny," uvedl.

Návrh EK podle dopravců nedostatečně zohledňuje přechodné období pro zavedení nových technologií. "Většina opatření je primárně zaměřena na podporu elektrifikace a používání vodíku, ale tyto technologie nejsou v krátkodobém horizontu připravené pro běžné použití v komerční silniční dopravě," uvedlo sdružení. Dopravci naopak uvítali stanovení závazných cílů pro členské státy na zavedení síťové infrastruktury pro čerpání alternativních paliv s ohledem na specifické potřeby komerční silniční dopravy a těžkých nákladních vozidel.

EK dále počítá s vytvořením fondu, který by lidem pomohl kompenzovat očekávané zdražení tepla a pohonných hmot, putovala by do něj čtvrtina příjmů z emisních povolenek z dopravy a vytápění. Komise také navrhla, aby od roku 2035 nové vozy nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což má podpořit prodej elektromobilů. Navrhla i zavedení takzvané uhlíkového cla, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty. "Mechanismus uhlíkového cla nebude podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO) slučitelný s bezplatným přidělováním emisních povolenek, což bude pro mnoho podniků, nejen v ČR, obrovský problém," uvedl Dlouhý.

Ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek ČTK řekl, že pro stanovení konkrétních dopadů bude třeba prostudovat detaily návrhů a zvážit je v souvislostech jednotlivých oblastí, opatření a regulací. "Obecně jsme přesvědčeni, že opatření k plnění evropského cíle snížení emisí o 55 procent a dalších navazujících cílů nesmí poškodit či zhoršit konkurenceschopnost evropského a českého průmyslu. To bude jeden z klíčových aspektů při našem hodnocení," dodal.

Petr Holub z poradenské společnosti Budovy21 uvedl, že návrhy EK mohou přinést kvalitnější budovy. "V rozsáhlých změnách směrnice však zbývá dojednat spoustu detailů. Ty rozhodnou o tom, zda se podaří bohulibý záměr převést do praxe a tedy zda tyto návrhy budou pozitivně přijaty veřejností," doplnil. Svaz moderní energetiky označil za klíčová opatření, která podpoří rozvoj obnovitelných zdrojů. Svaz vyzdvihl zejména zvýšení cíle pro obnovitelné zdroje energie na 40 procent do roku 2030, který nahrazuje dosavadní závazek 32 procent. "Česko jde proti evropskému trendu, který členské státy vyzývá, aby neztrácely čas. Fakt, že u nás stagnuje podíl zelené energie, do budoucna ohrožuje zejména spotřebitele energie prodlužováním závislosti na spalování uhlí, které se s rostoucí cenou za emisní povolenky stává stále více nekonkurenceschopné," uvedl programový ředitel svazu Martin Sedlák.

Ekologové vidí návrhy EK jako velkou příležitost, kritizují ale ústupky

Jako posun směrem k dekarbonizaci Evropy a velkou příležitost pro snížení emisí skleníkových plynů vidí klimatické návrhy Evropské komise ekologové. Balíček, představený dnes odpoledne, však podle nich obsahuje také ústupky fosilnímu průmyslu - například v podobě pomalého zavádění některých opatření. Zástupci Klimatické koalice, sdružující ekologické organizace, to uvedli v tiskové zprávě. Návrhy mají nasměrovat země Evropské unie k splnění přísnějších emisních limitů k roku 2030. Balík obsahuje 13 aktualizovaných nebo zcela nových směrnic a nařízení.

Evropská komise dnes například navrhla rozšíření systému emisních povolenek - nově by se jejich prostřednictvím platilo i za znečišťování z nákladní lodní dopravy v EU a zahrnoval by i zhruba polovinu lodní přepravy mezi unií a ostatními částmi světa. V rámci paralelního systému by se mělo nově obchodovat s emisními povolenkami pro silniční dopravu a vytápění budov. EK počítá i s vytvořením fondu, který by lidem pomohl kompenzovat očekávané zdražení tepla a pohonných hmot, putovala by do něj čtvrtina příjmů z emisních povolenek z dopravy a vytápění. Komise také navrhla, aby od roku 2035 nové vozy nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což má podpořit prodej elektromobilů. Navrhla i zavedení takzvané uhlíkového cla, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty.

"Na první pohled celý balíček legislativních návrhů vypadá ambiciózně, například zcela nový je návrh na zdanění leteckého benzinu, návrh na uhlíkové clo na dovoz či postupný konec fosilních paliv v dopravě. Bohužel, některé návrhy představují ústupek fosilnímu průmyslu v podobě pomalého zavádění či různých výjimek," uvedl Jiří Jeřábek z Greenpeace. "Zdanění leteckého paliva bude plně implementováno až v roce 2033 a transformaci automobilového sektoru bychom si dokázali představit rychleji, než navrhla Evropská komise. A pomocí jiných opatření, protože navržené rozšíření systému emisního obchodování na dopravu může znamenat neúměrné finanční zatížení pro spotřebitele a s nejistým ekologickým dopadem," napsal později ČTK Jeřábek. Zásadní podle něj bude, v jaké konečné podobě legislativu schválí zástupci členských států a Evropský parlament.

"Nové návrhy Evropské komise jsou hlavně velkou příležitostí pro snížení našich rekordních emisí skleníkových plynů a vyčištění našeho ovzduší, které je vlivem zastaralého vytápění, uhelné energetiky a dopravy druhé nejhorší v EU," řekl k balíku Jiří Koželouh, expert na energetiku Hnutí Duha. "Je to zároveň příležitost pro český průmysl, který bude energetiku i dopravu modernizovat. Ale je nutné všechna opatření uchopit sociálně citlivě a transformaci nastavit spravedlivě," zdůraznil ekolog. Upozornil na to, že zejména rodinám s nižšími příjmy musí být dostupné dotace na zateplování, nové kotle či fotovoltaické panely i pomoc s jejich vyřízením, aby nebyly závislé na fosilních palivech.

Jako výrazný posun směrem k dekarbonizaci Evropy označila návrhy zástupkyně Klimatické koalice Jitka Martínková. Lituje však toho, že jejich předmětem není cíl snížení emisí EU do roku 2030 o 65 procent oproti roku 1990. "Ten by reálněji odpovídal závazkům učiněným v rámci Pařížské dohody. Míč teď bude na straně Evropského parlamentu a jednotlivých členských států," uvedla Martínková. Současný klimatický cíl, z roku 2020, je snížit do konce dekády celkové množství emisí skleníkových plynů v EU alespoň o 55 procent oproti roku 1990. Podle Kateřiny Davidové z Centra pro dopravu a energetiku je pak pro Česko balíček "obrovskou příležitostí" k modernizaci ekonomiky.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je čtvrtek 29. července 2021

Očekáváme v 11:00 23°C

Celá předpověď