Amsterodam - Evropská centrální banka (ECB) od 1. července ukončí nákupy aktiv, kterými léta podporovala ekonomiku eurozóny. Základní úrokovou sazbu nechala na dnešním zasedání Rady guvernérů podle očekávání na rekordním minimu nula procent, ale naznačila, že kvůli vysoké inflaci přikročí od července k sérii zvyšování úroků. Základní sazbu ECB naposledy zvýšila v roce 2011.
Centrální banka se snaží bojovat s vysokou inflací, která v květnu v eurozóně vystoupila na rekordních 8,1 procenta. ECB nakupovala aktiva, zejména dluhopisy, po většinu minulého desetiletí. Nyní přestane využívat svůj Asset Purchase Programme (APP), což byl hlavní podpůrný nástroj od začátku dluhové krize v eurozóně.
Kvůli pandemii ECB zavedla ještě jeden podpůrný program, který nazvala Pandemic Emergency Purchase Programme (PEPP). Banka má v plánu reinvestovat výnosy ze splatných dluhopisů nakoupených v rámci tohoto programu minimálně do konce roku 2024. Peníze ale hodlá využívat řízeným způsobem, aby se vyhnula kolizi se zamýšlenými cíli měnové politiky.
ECB dnes opět zvýšila odhad inflace na letošní rok, tentokrát na 6,8 procenta. Dosud počítala s inflací 5,1 procenta. Na příští rok počítá se zmírněním inflace na 3,5 procenta a v roce následujícím až na 2,1 procenta. To znamená, že by eurozóna byla čtyři roky nad oficiálním inflačním cílem ECB, který je na dvou procentech. "Rada guvernérů předpokládá, že cesta postupného, ale zřetelného zvyšování úrokových sazeb, bude dostatečná," uvedla ECB v tiskové zprávě. "Vysoká inflace je zásadní problém pro nás pro všechny. Rada guvernérů zajistí, že se inflace ve střednědobém výhledu vrátí k dvouprocentnímu cíli," uvedla centrální banka.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci řekla, že ECB upraví své dosavadní nástroje a v případě nutnosti zavede nové, aby na trhu státních dluhopisů v eurozóně zabránila fragmentaci. Když totiž začalo být zřejmé, že ECB se chystá opustit takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, tedy nákupy dluhopisů a dalších aktiv, rozdíl mezi desetiletými dluhopisy vlád Itálie a Německa se začal rozšiřovat a začátkem tohoto týdne přesáhl 200 bazických bodů.
Německo je považováno za nejbezpečnější zemi eurozóny z pohledu kvality státních dluhopisů, naopak Itálie reprezentuje finančně zranitelné jižní křídlo eurozóny. Růst úrokových sazeb totiž dolehne především na nejzadluženější státy, jako je Itálie nebo Řecko, Lagardeová ale slibuje, že ECB zajistí řádnou transmisi měnové politiky.
"Pokud to bude nutné, jak už jsme to v minulosti dostatečně ukázali, nasadíme buď existující nástroje, které upravíme, anebo nástroje nové, které budeme mít k dispozici," řekla šéfka ECB. "Jsme však odhodláni - skutečně odhodláni - zajistit řádnou transmisi naší měnové politiky, a v důsledku tak zabránit fragmentaci do té míry, aby tuto transmisi neohrozila," dodala.
ECB připouští, že inflace je na vzestupu a že na zvýšených úrovních se patrně udrží déle, než centrální banka předpokládala. Obavy má zejména z toho, že inflace roztočí spirálu růstu mezd, kterou bývá těžké zastavit. Patrně tak nyní končí desetiletí velmi nízkého růstu cen a nastupuje doba cen výrazně vyšších.
"Rada guvernérů má v úmyslu zvýšit na měnovém zasedání v červenci základní úrokové sazby o 25 bazických bodů," uvedla ECB a dodala, že s dalším zvýšením počítá v září. "Pokud inflace ve střednědobém výhledu přetrvá nebo se ještě zhorší, bude na zářijovém zasedání namístě výraznější zvýšení."
Depozitní sazbu má teď centrální banka na minus 0,50 procenta a Lagardeová uvedla, že do konce třetího čtvrtletí by tato sazba mohla být zpět na nule nebo mírně nad ní. Finanční trhy ale očekávají výraznější zvyšování sazeb, do konce roku o 143 bazických bodů, uvedla agentura Reuters. To by znamenalo, že sazby se od července zvýší na každém zasedání, v některých případech i o více než čtvrt procentního bodu. Pravděpodobnost výraznějšího růstu sazeb se zvýšila jen za dnešek z původních 135 bazických bodů.
Evropská centrální banka sazby nezvýšila už 11 let a depozitní sazbu má od roku 2014 zápornou. To znamená, že komerční banky musejí za uložení peněz v ECB platit.
Ostatní centrální banky už také začaly úrokové sazby kvůli inflaci zvyšovat. Americká centrální banka (Fed) má základní úrok v pásmu 0,75 až 1,00 procenta a očekává se, že v jeho zvyšování bude pokračovat. Britská centrální banka má základní úrok na jednom procentu a předpokládá se, že příští týden jej zvýší na 1,25 procenta. Mnohem výrazněji zvyšují sazby centrální banky ve střední Evropě, v České republice je základní úrok na 5,75 procenta a finanční trhy počítají s jeho zvýšením nad šest procent. V Polsku je základní úrok na šesti procentech, v Maďarsku na 5,9 procenta. Slovensko je součástí eurozóny.
ECB poprvé od pandemie covidu-19 obnovuje tradici výjezdních zasedání, která se do té doby konala dvakrát do roka mimo Frankfurt nad Mohanem, kde má ECB sídlo. Dnešní zasedání se koná v Amsterodamu.
