Duma schválila ruskou anexi okupovaných ukrajinských oblastí

foto Ilustrační foto - Ruský prezident Vladimir Putin hovoří v Moskvě během oslav u příležitosti připojení čtyř regionů Ukrajiny k Rusku, 30. září 2022.

Moskva - Státní duma, tedy dolní komora ruského parlamentu, dnes schválila smlouvy o připojení čtyř okupovaných ukrajinských území k Rusku. Informují o tom tiskové agentury. Kyjev a Západ ruskou anexi ukrajinských území odmítly jako nelegální a odsoudily ji. Jde přibližně o 15 procent z celkové rozlohy Ukrajiny.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek podpisem smluv zahájil proces záboru celkem čtyř ukrajinských regionů. Kromě Záporožské a Chersonské oblasti se jedná také o mezinárodně neuznané proruské separatistické útvary Doněckou lidovou republiku (DNR) a Luhanskou lidovou republiku (LNR).

Ruský ústavní soud v neděli schválil balík dokumentů o připojení čtyř ukrajinských regionů k Rusku.

Ratifikací smluv a přijetím příslušných zákonů se v úterý bude zabývat Rada federace, horní komora parlamentu. Nakonec by je měl podepsat Putin.

Šéf Kremlu, na jehož rozkaz ruská vojska koncem února vpadla na Ukrajinu, prohlásil, že Moskva bude anektovaná území hájit "všemi dostupnými prostředky".

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v páteční reakci na podpisy smluv sdělil, že Kyjev nebude s Ruskem jednat, dokud bude v jeho čele Putin, a oznámil, že Ukrajina podává žádost o urychlené přijetí do NATO. Západ anexi odmítl a odsoudil.

Ruské invazní síly neokupují celé ukrajinské regiony, které se nyní snaží Moskva anektovat, a v posledních dnech přicházejí zprávy o tom, že ukrajinská armáda dobývá zpět některé další obce v těchto oblastech.

BBC na svém ruskojazyčném webu uvedla, že mezi poslanci dumy se tentokráte nenašel nikdo, kdo by hlasoval proti anexi ukrajinských území, jak jak bylo ještě při anexi Krymu na jaře 2014. Ale zazněly připomínky ruských neúspěchů na frontě.

"Apeluji na všechny Rusy. Porážkou ve dvou nevelkých bitvách jsme si způsobili velké problémy. Jakákoliv další prohra povede ke katastrofě," varoval vůdce komunistů Gennadij Zjuganov a vybízel k mobilizaci "všech sil a zdrojů". Upozornil, že příbuzní mobilizovaných vojáků jim musí sami kupovat výstroj, včetně neprůstřelných vest.

O problémech s výstrojí hovořil i nástupce zesnulého Vladimira Žirinovského v čele Liberálně demokratické strany Ruska Leonid Sluckij. "Je ostuda, že naši (vojáci) v první linii nejsou vybaveni a chybějí uniformy a dokonce i zbraně. A to bojují proti zbraním, které stále přicházejí ze Západu," prohlásil. Za ostudu, která nevede k semknutosti národa, ale opaku, označil skutečnost, že v rámci mobilizace byli do armády povoláváni i chronicky nemocní a zdravotně postižení. "Největší země světa nedokáže zajistit vše nezbytné?" pozastavil se i následující řečník, předseda menší prokremelské strany Sergej Mironov.

"Určitě nám nedělají radost události u Izjumu či u Lymanu. Ale nespěchejme s odsudky velení a vojáků," uvedl poslanec Alexej Nečejev, podle kterého "události" - tedy ruské porážky - souvisejí s "nepřiměřeným" poměrem sil na bojišti.

"Bůh nás uchovej od kritiky armády," apeloval předseda poslaneckého klubu vládní strany Jednotné Rusko, bývalý gubernátor Dagestánu Vladimir Vasiljev. "Pamatuji si naši armádu a jaká byla. Pamatujete si, jak jsme vedli první protiteroristickou operace v Grozném? Pamatujete si, čím skončila? Nemáme jinou armádu a slouží v ní naše děti," řekl.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je sobota 3. prosince 2022

Očekáváme v 21:00 3°C

Celá předpověď