Důchodový systém skončil za tři čtvrtletí v deficitu 18,5 mld. Kč

foto Senioři s rouškami - ilustrační foto.

Praha - Systém důchodového pojištění skončil letos po třech čtvrtletích s deficitem téměř 18,5 miliardy korun. Příjmy z odvodů jsou sice zhruba o 26 miliard Kč vyšší než za první tři loňské kvartály, výdaje se ale zvedly asi o 36,7 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. V tomto roce penze rostly celkem třikrát - v lednu při řádné valorizaci a mimořádně pak ještě v červnu a v záři kvůli vysoké inflaci.

Za první tři čtvrtletí se na důchodovém pojištění vybralo 422,6 miliardy korun. Loni to bylo 396,6 miliardy korun. Letos se od ledna do září vyplatilo na penze 435,9 miliardy a na správu se využilo 5,2 miliardy Kč. Před rokem do penzí putovalo zhruba o 36,7 miliardy korun méně a částka na administrativu byla zhruba stejná. Saldo loni v září činilo 7,8 miliardy, letos je asi 2,4krát vyšší. V prvním covidovém roce 2020 byly schodky výrazně vyšší. Kvůli protiepidemickým omezením byly ale omezené příjmy. Provozy totiž zůstaly část roku uzavřené, pracovníci byli v karanténě či na ošetřovném, části podniků se odpouštěly odvody.

Na tři letošní valorizace je potřeba téměř 57 miliard korun. Podle podkladů k navrhovanému rozpočtu na příští rok ministerstvo financí letos očekává výdaje na penze bezmála 590,5 miliardy korun. Příští rok by to mělo být 671,7 miliardy korun. Na řádnou lednovou valorizaci a na bonusy za vychované dítě bude potřeba kolem 50 miliard korun. Počítá se ale také s další mimořádnou valorizací kvůli inflaci. Na důchodovém pojištění by se mohlo vybrat 615,8 miliardy, letos by to mohlo být 568,3 miliardy korun.

Výdaje na penze se za posledních 12 let přibližně zdvojnásobily. Příští rok by měly tvořit zhruba 28 procent všech státních výdajů. Experti i někteří politici varují, že český důchodový systém je v nynější podobě neudržitelný. Podle zprávy Národní rozpočtové rady (NRR) o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí by koncem 50. let mohlo saldo dosahovat čtyř procent hrubého domácího produktu (HDP). V dnešních cenách by tak výdaje převýšily příjmy z pojistného o víc než 250 miliard korun. Zatímco nyní stát dává do důchodů asi devět procent HDP, v polovině století to bude téměř 13 procent. Odborníci poukazují na to že český systém je také silně závislý na hospodářském cyklu. Z červených čísel se roční hospodaření dostává jen na vrcholu konjunktury. V přebytku tak pomyslný důchodový účet byl v letech 2018 a 2019 či v letech 2004 až 2008.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) několikrát zopakoval, že jeho úřad připraví návrh reformy penzí a předloží ho příští rok. Už dřív ČTK řekl, že rodičům by důstojný důchod z veřejného systému měla zaručit výchova dětí a bezdětní by si měli na stáří víc spořit. Mluvil také o tom, že příjmy by měla zajistit hlavně vysoká zaměstnanost. Nedávno zmínil, že se v budoucnu nejspíš bude ale muset pozvolna dál zvedat důchodový věk. Růst výdajů by to zbrzdilo. Doporučuje to i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Zamýšlená opatření, která vláda zmiňuje v programovém prohlášení, výdaje spíš zvedají a příjmy oslabují. Týká se to například stanovení minimální penze, dřívějších důchodů pro náročné profese, snížení pojistného či přesměrování části odvodů do penze rodičů a prarodičů.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je neděle 4. prosince 2022

Očekáváme v 17:00 4°C

Celá předpověď