Dubnové plénum: Ukrajina, energetika, právní stát, rozpočet

foto Poslanci ve čtvrtek vyzvali ve Štrasburku k větší podpoře Ukrajiny a vytvoření bezpečných humanitárních koridorů pro děti prchající před válkou. Požadují také další sankce proti Rusku.

Na plenárním zasedání ve čtvrtém měsíci kalendářního roku diskutovali poslanci o situaci na Ukrajině a související energetické bezpečnosti společenství. Vyslovili se pro ambiciózní rozpočet EU na rok 2023 a definovali priority v oblasti práva na opravu.

Europoslanci apelovali na větší pomoc napadené Ukrajině a na vytvoření bezpečných humanitárních koridorů pro děti prchající před válkou. Požadují další sankce proti Rusku. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu byly více než čtyři miliony lidí nuceny opustit své domovy.

Přítomní (fyzicky a online) navrhli vytvoření bezpečných cest pro děti prchající před konfliktem a poskytnutí podpory těm z nich, které byly vnitřně vysídleny nebo uvízly v obklíčených oblastech.

Usnesení, jež obsahuje různá opatření nezbytná k ochraně dětí a mladých lidí prchajících před násilím a k usnadnění jejich integrace do společností v hostitelských zemích, bylo přijato ve čtvrtek 509 hlasy (tři byly proti, 47 se zdrželo hlasování).

"Každé dítě má právo na ochranu před násilím, vykořisťováním a zneužíváním,“ zdůrazňují poslanci a vyzývají členské státy, aby chránily děti před rizikem obchodování s lidmi, nelegální adopcí a dalšími druhy zneužívání.

Parlament doporučuje, aby na hranicích byli přítomni úředníci zajišťující ochranu dětí, kteří by byli schopni rychle a přesně identifikovat zranitelné děti, zaznamenat jejich totožnost a státní příslušnost, jakož i jejich specifické potřeby. Služby jako je psychosociální podpora, zdravotnická podpora matek, ochrana proti genderově motivovanému násilí, podpora při pátrání po rodinných příslušnících a podpora při slučování rodin, by měly být zajištěny ve vnitrostátních systémech ochrany tak, aby děti měly plný přístup ke všem základním službám a odpovídající péči.

Dětem bez doprovodu, odloučeným dětem a dětem v ústavní péči by měl být zajištěn opatrovník. Služby na ochranu dětí v přijímajících státech by měly průběžně sledovat životní podmínky těchto dětí a místo pobytu po jejich příjezdu do EU, uvádí se v usnesení.

Poslanci dále žádají, aby hostitelské země zajistily ukrajinským dětem stejný přístup ke vzdělání a zdravotním službám jako ostatním dětem. Parlament se zasazuje o relokační mechanismy, které upřednostňují slučování rodin a přemisťování zranitelných dětí, jako je například mechanismus solidarity pro převoz dětí a mladých lidí v rámci EU, kteří potřebují okamžitou lékařskou péči pro záchranu svého života.

Poslanci v této souvislosti pobídli členské státy, aby co nejlépe využily dostupné finanční prostředky EU na podporu socioekonomické integrace uprchlíků a jejich ochranu před diskriminací a sociálním vyloučením. V případě potřeby by měly být poskytnuty další zdroje. Ukrajinci, kteří uprchli před ruskou agresí, hledají útočiště převážně v sousedních zemích EU, konkrétně v Polsku, Rumunsku, Maďarsku, na Slovensku, v Česku a v Moldavské republice. Téměř polovina z nich jsou podle UNICEF nezletilé osoby, které potřebují zvýšenou ochranu, neboť u nich existuje větší riziko, že se stanou oběťmi obchodování s lidmi a vykořisťování.

Nová pravidla pro spolufinancování energetických projektů

Parlament v úterý schválil nová pravidla pro výběr energetických projektů, které mohou získat finanční prostředky EU. Opatření by měla být v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu. Nová legislativa, odsouhlasená v návaznosti na rozhodnutí prosincové Evropské rady, stanoví kritéria a metodologii pro vybrané projekty tzv. společného zájmu, stejně jako pro vysokonapěťové přenosové soustavy, potrubí, zásobníky energií a surovin a chytré sítě, které by mohly profitovat z přednostních administrativních postupů a staly se uznatelnými pro unijní dotace.

V průběhu vyjednávání na plénu se členové EP shodli, že nárok na zařazení do programů financování daných záměrů z pokladny EU budou mít i ty z nich, které cílí na budování infrastruktury pro využívání vodíku a na zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. Uznané projekty by měly pomoci integraci celého evropského energetického trhu a přispět k větší bezpečnosti dodávek energie, což je aktuální téma v souvislosti s krizí na Ukrajině.

Vybrané akce by měly zároveň přispět k odklonu ekonomik členských států od závislosti na fosilních palivech a k přechodu na obnovitelné zdroje energií. Možnost získat prostředky z EU se pro ně rýsuje do 31. prosince 2027. Z tohoto scénáře vypadávají plány na bázi zemního plynu. Současně se dočasně povoluje výjimka pro Kypr a Maltu, zohledňující překonání jejich energetické izolace v podobě příspěvku na jejich operace s plynem s ambicí postupného využívání vodíku, a to vždy v jednom případě pro každou zemi.

“Dnešní tragickou realitou války v Evropě je dramaticky nízká úroveň energetické bezpečnosti, která dokládá, jak se EU v minulosti dopustila vážných pochybení v odhadech svých potřeb včetně nutnosti pracovat na transevropské energetické infrastruktuře,” zdůraznil polský europoslanec a místopředseda Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku Zdzisław Krasnodębski (ECR).

Novela byla přijata 410 hlasy proti 146 při 72 absencích. Čeká ji formální souhlas Rady EU a publikování v oficiálním věstníku EU.

Ve čtvrtek pak EP schválil požadavek, aby byly zásobníky plynu v EU zaplněny z 80 procent do listopadu 2022 a v budoucích letech se zvýšily na 90 procent. Zároveň se vyslovil pro urychlené doplnění evropských strategických rezerv plynu, aby měly firmy a domácnosti dostatek zásob pro příští topnou sezónu.

Další zkoumání právního státu v Polsku a Maďarsku

Poslanci ve středu hodnotili reakci EU na úpadek demokracie v Maďarsku a Polsku. Kvůli riziku porušení zásad právního státu a hodnot EU jsou obě země předmětem řízení podle článku 7.

Problémy s volebním systémem, nezávislostí soudů, respektem k občanským právům a celkovým fungováním institucí vedou poslance k dlouhodobým obavám o právní stát v Maďarsku. Plénum proto už v hlasování z 12. září 2018 vyzvalo členské státy, aby v souladu s článkem 7 Smlouvy o EU rozhodly, zda v Maďarsku existuje zřejmé riziko vážného porušení základních hodnot unie. Předcházela tomu debata na plénu 11. září, ve které vystoupil i maďarský premiér Viktor Orbán.

V témže roce v březnu podpořilo plénum podnět Evropské komise, která navrhla spustit preventivní mechanismus na ochranu hodnot EU v případě Polska. Obavy se týkají dělby moci, nezávislosti soudnictví a základních práv. V usnesení k této kauze vyzvali poslanci členské státy, aby urychleně rozhodly, zda v Polsku existuje riziko porušení hodnot EU. Rada následně vyslechla stanovisko Polska na svém jednání v červnu. Principy právního státu jsou základem demokratického zřízení a hodnot, na nichž Evropská unie stojí. Jsou zakotveny v článku 2 Smlouvy o EU. Na porušování těchto hodnot některým členským státem může unie reagovat, a to podle postupů popsaných v článku 7 Smlouvy o EU. Tento mechanismus zavedla Amsterodamská smlouva od roku 1997. Zahrnuje dva kroky: jednak preventivní, pokud zřejmé porušení hrozí, a sankční, pokud k takovému porušení skutečně dojde.

Jakou konkrétní formu mají sankce mít, ve smlouvách přesně popsáno není. Jednou z nich je například pozastavení hlasovacího práva pro danou zemi v Radě EU či Evropské radě, další možnosti je krácení alokací z evropských fondů. Důležité je, že v obou případech rozhodují nakonec členské státy, a tedy žádní "bruselští úředníci“.

Vzhledem k tomu, že oba mechanismy mají různou váhu, o každém z nich se rozhoduje a hlasuje jiným postupem. Preventivní postup, kdy hrozí porušení hodnot EU, vyžaduje čtyřpětinovou většinu členských států. Sankční postup, pokud už porušení bylo skutečně konstatováno, vyžaduje jednomyslnost.

EP může spustit preventivní mechanismus tím, že dá členským státům (Radě) podnět, aby určila, zda dochází k porušování hodnot EU. Usnesení o situaci v Maďarsku je první taková iniciativa Parlamentu. V hlasování bylo potřeba absolutní většiny poslanců (376) a dvoutřetinové většiny odevzdaných hlasů.

Stejná odměna za stejnou práci, právo na opravu

Europarlament v úterý představil svůj postoj k opatřením v oblasti transparentnosti odměňování. Ta se zaměřují na snížení rozdílů v odměňování žen a mužů. Poslanci vyzvali všechny společnosti v EU s více než 50 zaměstnanci, aby zaměstnancům usnadnily porovnávání mezd a odhalily tak případné nesrovnalosti. Ženy v EU dostávají v průměru o 13 procent nižší plat než muži. Plně transparentní musí být všechny firmy v EU od 50 zaměstnanců výše, což má přispět k překonávání rozdílů v odměňování. Současný přístup prošel v poměru 403 ku 166, zdrželo se 58.

Poslanci Evropského parlamentu ve čtvrtek definovali své priority v otázce práva na opravu. Evropská komise by návrh nových pravidel měla představit na začátku druhé poloviny roku 2022. Podle Parlamentu by opravy měly být pro spotřebitele atraktivnější, zařízení by měla být odolnější a snáze opravitelná a měla by být složena z takových dílů, které budou v případě poruchy snadno vyměnitelné nebo odnímatelné.

Správa dat, obrana, rozpočet 2023

Poslanci ve středu podpořili novou legislativu EU o sdílení dat. Cílem je umožnit přístup k většímu množství dat menším společnostem a začínajícím podnikům, aby mohly vyvíjet nové produkty a služby.

V úterý se europoslanci dotazovali šéfa zahraniční politiky EU Josepa Borrella na takzvaný strategický kompas – bezpečnostní a obrannou strategii EU na příštích 10 let. V ten samý den přijal EP usnesení, ve kterém vyzývá k vytvoření "rozpočtu orientovaného na budoucnost, který odpovídá politickým prioritám unie“. Podle poslanců by se rozpočet EU na rok 2023 měl zaměřit na hospodářskou obnovu, zdraví, mládež, opatření v oblasti klimatu a dopad invaze na Ukrajinu. Drtivou většinou 463 hlasů pro 71 proti a 97 absencím se europoslanci vyslovili pro provázanost investic ze společné pokladny s dodržováním zásad právního státu, unijních hodnot a základních práv.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je čtvrtek 8. prosince 2022

Očekáváme v 19:00 1°C

Celá předpověď