Prohloubená a komplexní zóna volného obchodu, do níž se zatím zapojily Gruzie, Moldavsko a Ukrajina, nabízí celou řadu nových exportních příležitostí.
Stěžejní dohodu pro rámec preferenčních ekonomických vztahů představuje pro země Východního partnerství Prohloubená a komplexní zóna volného obchodu (Deep and Comprehensive Free Trade Area, zkratka DCFTA). Představuje zónu volného obchodu vytvořenou mezi Evropskou unií a zatím třemi státy Východního partnerství, které ratifikovaly Asociační dohodu s EU. Jsou to Gruzie, Moldavsko a Ukrajina, přičemž první uvedená země zastupuje region jižního Kavkazu, obě další náleží do regionu východní Evropy.
Úkolem DCFTA je postupné sbližování jejich trhů s trhem EU a hlubší hospodářská spolupráce a integrace s EU cestou postupného odstraňování cel a kvót, harmonizace legislativy s dopadem na obchod a přibližování jejich ekonomik standardům EU. DCFTA pokrývá všechny podstatné oblasti vzájemného obchodu.
Speciální přílohu si můžete stáhnout zde.
Prohloubená a komplexní zóna volného obchodu umožňuje asociovaným státům čtyři základní svobody: volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu na jednotném evropském trhu. Volný pohyb osob je však pouze v podobě možnosti krátkodobých bezvízových návštěv, neboť volný pohyb pracovníků je určen pouze pro členské státy.
DCFTA je příkladem integrace zemí do Evropského jednotného trhu, které dosud nejsou členy Evropského hospodářského prostoru. Tato dohoda však není jedinou možností, jak se zeměmi Východního partnerství spolupracovat.
Arménie uzavřela s unií důležitou Komplexní a posílenou dohodu o partnerství, která obsahuje spolupráci v oblasti obchodu, ale neupravuje výši cel při vzájemném obchodování. Ázerbájdžán podobnou úmluvu aktuálně sjednává.
Region východní Evropy
Ze zemí Východního partnerství sem patří Bělorusko, Moldavsko a Ukrajina. Především v posledních letech je patrný trend postupného poklesu obratu zahraničního obchodu těchto zemí s Ruskou federací, což vytváří nový potenciál pro zvyšování objemu exportu ze zemí Evropské unie do zmíněné oblasti.
Tento vývoj je nejvíce patrný v případě Ukrajiny, která se snaží svoji ekonomickou závislost na Ruské federaci co nejvíce snížit. Českým firmám se tak nabízejí zajímavé exportní příležitosti. Překážkou pro vstup na tyto trhy je částečná ekonomická volatilita těchto zemí, slabé podnikatelské prostředí a chabý právní stát.
Region jižního Kavkazu
Jde o mimořádně zajímavý trh, jehož význam pro české exportéry v poslední době neustále roste. Řada z nich už tam úspěšně podniká, ať jde o investice, zakázky v oblasti rozvoje a budování infrastruktury, dodávky pro průmysl či prodej spotřebitelských produktů. České firmy vlastní a provozují elektrárny, staví nemocnice, dopravní a energetickou infrastrukturu.
Dodávají dopravní prostředky, medicinální techniku, sklo i sanitární keramiku. K dostání jsou datová zařízení vyrobená v České republice, stejně jako místní pivo vyráběné v pivovaru postaveném českou firmou. Češi mají v této oblasti velmi dobrou pověst, založenou na zkušenosti s československými výrobky a aktuálně posílenou úspěšně realizovanými obchody a investičními projekty.
Napříč regionem ale nepanují totožné podmínky. Nejen z obchodně ekonomického pohledu se jednotlivé země liší. Překážkou pro vstup na trhy jižního Kavkazu je ekonomická zranitelnost těchto zemí provázaná jejich geopolitickým postavením, do značné míry stále slabé podnikatelské prostředí a nižší vymahatelnost práva.
Posun západním směrem
Uzavření Asociačních dohod a DCFTA s Moldavskem, Gruzií a Ukrajinou přeměnilo poměrně významně orientaci těchto zemí z východu na západ. Největší rozdíl je patrný zejména u Moldavska, kde se v roce 2013 pohyboval celkový obchod se zeměmi Společenství nezávislých států (SNS) na 55 procentech a zeměmi EU zhruba na 40 procentech. V roce 2016 se celkový obchod změnil ve prospěch EU na 65 procent.
Podobně je tomu u Ukrajiny, přestože její zapojení do mezinárodního obchodu se výrazně snížilo kvůli vojenskému konfliktu vyvolanému anexí Krymu v letech 2013–2014.
Bez ohledu na skutečnost, že EU je hlavním obchodním partnerem zemí Východního partnerství (s výjimkou Běloruska), setrvává v důležité roli SNS. Jeho význam je dán historicky a geografickou blízkostí.
