Praha - Do škol se podle zatím neuzavřených dat ze zápisů, které končí v pátek, přihlásilo asi 40.000 dětí z Ukrajiny. Je to o 30.000 méně, než jich podle statistik do Česka po propuknutí konfliktu na Ukrajině přišlo. Po dnešním jednání se zástupci vlády to na tiskové konferenci uvedl předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS). Situaci přirovnal k pohybu v tekutých píscích, je podle něj pravděpodobné, že část dětí se s rodiči už do vlasti vrátila, část to plánuje. V září podle něj nebude možné pro nezapsané děti výuku připravit. Je podle něj proto důležité pracovat na scénářích pro jiné zajištění povinné výuky. Na jednání podle Kuby zazněl například požadavek na novou definici on-line výuky a jednání s ukrajinskou stranou.

I podle premiéra Petra Fialy (ODS) jsou čísla z přijímacích řízení nižší, než vláda předpokládala. Ve spolupráci s kraji a obcemi bude podle něj stát dál situaci řešit. "Musíme počítat s tím, že se čísla budou pohybovat," uvedl. Vláda podle něj bude hledat alternativní cesty k tomu, jak povinnou školní docházku zabezpečit.

Podle pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) jednání hejtmanů s vládou nepřinesla posun v požadavku na přesun uprchlíků z přetíženého hlavního města. Podle něj lze uložit pobyt bez porušení práva EU, což dokládá německá legislativa. Umožňuje běžencům uložit místo pobytu po první tři roky, uvedl. Téma takzvaných relokací podle Fialy na jednání vznesl pouze Hřib. Zástupci vlády podle něj mluvili s hejtmany hlavně o praktických dopadech na kraje, například právě o školství či o tom, jak se projevila úprava nároku na pětitisícový příspěvek běžencům.

O financování a dalším provozu krajských center asistence uprchlíkům z Ukrajiny bude podle Fialy rozhodnuto v průběhu července a srpna. Podle dat o vytíženosti a podle vývoje navrhne ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) další nastavení celého systému, uvedl Fiala. Hřib novinářům řekl, že se nic nemění na fungování pražského centra, i když jeho znovuotevření vzhledem k vytíženosti Prahy dál považuje za nesmyslné.

Fiala uvedl, že do Česka přišlo od konce února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, 390.000 uprchlíků. Víc než 80.000 jich našlo uplatnění na pracovním trhu. "Měl jsem možnost poděkovat hejtmanům za zvládnutí situace, bez spolupráce s kraji by výsledky nebyly takové, zátěž na kraje je evidentní," uvedl. Vláda si je podle něj vědoma určitých problémů s nerovnoměrným rozděleném mezi kraji a pracuje na jejich řešení.

Zápisy dětí válečných uprchlíků na školní rok 2022/2023 začaly v základních a mateřských školách v Česku 1. června . Školy si mohly k zápisu zvolit termín do 15. července. Zápisy pro české děti se konaly v dubnu, přišlo k nim 142.000 předškoláků. Do školek mohli Češi své potomky zapsat v první polovině května. Část Ukrajinců začala do českých škol přicházet hned po začátku ruského útoku na Ukrajinu 24. února.

Podle zjišťování ministerstva školství, jehož výsledky úřad dnes zveřejnil, v červnu mateřské školy v Česku navštěvovalo 5136 dětí z Ukrajiny, tedy o 1826 dětí víc, než uvedly v dubnu. Mateřské školy vykázaly 10.181 volných míst pro umístění dalších dětí běženců z Ukrajiny a možné vytvoření dalších 6326 míst od září. Základní školy navštěvovalo celkem 32.087 žáků z Ukrajiny, to bylo o 8883 žáků víc, než uvedly školy v dubnu. Základní školy vykázaly 134.159 volných míst pro umístění dalších žáků z Ukrajiny a možné vytvoření až dalších 29.824 nových míst od 1. září. Zhruba pětina z dětí, které školy v červnu vykazovaly, do škol podle ministerstva nechodila.

Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová v pondělí po neformálním zasedání ministrů vnitra EU v Praze řekla, že do Evropské unie přišlo za více než čtyři měsíce trvání ruské invaze na Ukrajinu 6,7 milionu ukrajinských uprchlíků, přičemž se více než tři miliony běženců již vrátily zpět do své země. Největší zátěž v přepočtu na počet obyvatel mají podle ní Česko, Polsko a Estonsko.

Statistika osob s uděleným pobytovým oprávněním v souvislosti s válkou na Ukrajině ke 14. červenci:

Zdroj: Informativní počty obyvatel, ministerstvo vnitra

Ukrajina vláda správa školy kraje migrace