Praha - Do maturitních oborů všech forem studia se letos hlásí asi 126.800 uchazečů, zhruba o 10.000 více než loni. Jde o téměř 80 procent uchazečů o studium na střední škole. Nabídku míst na středních školách ve všech formách studia tvoří maturitní obory z asi 67 procent, zbytek jsou obory nematuritní a konzervatoře. Vyplývá to z dat, které dnes novinářům poskytlo ministerstvo školství. Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala je největší převis poptávky nad nabídkou u čtyřletých a víceletých gymnázií.
Na střední školy se letos hlásí do všech forem studia téměř 162.000 uchazečů, o denní formu studia má zájem asi 156.400 lidí. Přihlášku do studia maturitního oboru v denní formě si letos podalo více než 122.700 uchazečů, na denní obory s výučním listem se hlásí téměř 32.000 uchazečů. Díky digitalizaci přihlášek na střední školy je podle Zatloukala možné zjistit, jaký je zájem o jednotlivé obory. Ministerstvo také nově eviduje i uchazeče o nematuritní obory středních škol.
"Největší převis je u gymnázií, a to jak čtyřletých, tak víceletých. Problémy jsou zejména v Praze a Jihomoravském kraji," řekl Zatloukal. Na svých přihláškách uchazeči určovali, na kterou školu chtějí nejvíce. Do denní formy studia na čtyřletá gymnázia si dalo přihlášku s prioritou na prvním místě více než 19.000 dětí. Nabízená kapacita těchto oborů gymnázií, kterou ředitelé zadali do systému přihlašování na střední školy, je asi 16.200 míst.
Na lycea v denní formě studia si přihlášku s prioritou jedna podalo 6875 uchazečů, jejich kapacita je podle systému 6888 míst. Počet míst ve školách se může pro příští školní rok dodatečně zvýšit, ředitelé mohou místa navýšit například pro druhé kolo přijímacího řízení. Na ostatní střední školy s maturitou si přihlášku s nejvyšší prioritou v denní formě studia podalo 68.923 uchazečů, nabízená kapacita je 69.309 míst.
Do denního studia nematuritních oborů si přihlášku s nejvyšší prioritou podalo 32.745 uchazečů, z toho 31.883 do oborů s výučním listem. Nabízená kapacita u těchto oborů s výučním listem je 49.242 míst a u oborů bez výučního listu 1384.
Velký převis poptávky je možné pozorovat u víceletých gymnázií. Na osmiletá gymnázia si přihlášku dalo 19.889 dětí, tedy více než dvojnásobek kapacity, kterou školy nabízí. Nabízená kapacita osmiletých gymnázií je 9217 míst. Na šestiletá gymnázia se hlásí 7945 dětí, úspěšných může být z hlediska kapacity asi 30 procent. Na šestiletých gymnáziích je zhruba 2500 míst. U všech typů oborů jsou z dostupných dat podle ministerstva patrné velké regionální rozdíly v nabízených kapacitách i zájmu uchazečů.
Uchazeči mohli podávat přihlášky elektronicky, hybridně, tedy v papírové podobě s podporou elektronického systému nebo klasickou papírovou formou. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) přišlo více než 120.000 přihlášek elektronicky, 14.000 hybridně a 25.000 papírovou formou.
Informace o podaných přihláškách a zájmu uchazečů najdou lidé na webu Vzdělávání v datech. Vyhledat si mohou kapacity jednotlivých škol i kolik se na daný obor hlásí lidí.
Experti: Zájem o víceletá gymnázia ovlivňuje nedůvěra rodičů v ZŠ
Faktorem, který ovlivňuje zájem o víceletá gymnázia, je podle expertů nedůvěra rodičů ve vzdělávání na druhém stupni základních škol. Vysoký zájem o víceletá gymnázia byl v Česku vždy. Důvodů je podle odborníků víc, jedná se například o názor, že studium na gymnáziu je lepší než vzdělávání v základní škole nebo obavy z přijímacích zkoušek z devátých tříd. Vyplývá to z reakcí Daniela Münicha z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI a Lucie Slejškové z neziskové organizace EDUin.
Na osmiletá gymnázia si letos podle dat ministerstva školství dalo přihlášku 19.889 dětí, tedy více než dvojnásobek kapacity, kterou školy nabízí. Kapacita osmiletých gymnázií je 9217 míst. Na šestiletá gymnázia se hlásí 7945 dětí, úspěšných může být z hlediska kapacity asi 30 procent. Na šestiletých gymnáziích je zhruba 2500 míst. Loni se podle dat Cermatu na osmiletá gymnázia hlásilo 18.955 dětí, na šestiletá 7347.
Podle Slejškové je zásadním faktorem pro vysoký zájem o víceletá gymnázia mimo jiné situace kolem přijímacího řízení z devátých tříd. "Rodiče se bojí, že se jejich dítě v devítce nedostane na gymnázium a chtějí ho tam proto dostat už v 5. nebo 7. třídě. Na víceletá gymnázia se pak často hlásí děti, které třeba nejsou studijní typy. Jde o děti motivovaných rodičů, kteří pro své potomky chtějí kvalitní vzdělávání," uvedla Slejšková.
Zájem o víceletá gymnázia souvisí podle Münicha s povědomím, že gymnázia jsou lepší než základní školy. V některých případech to tak podle něj je. "Druhé stupně oproti prvním stupňům už jsou v řadě případů problematické zastaralým způsobem výuky na těch druhých stupních,“ řekl. Setrvalá nedůvěra rodičů v druhý stupeň je problém i podle Slejškové. Případný odchod dětí na víceletá gymnázia působí podle ní v základních školách spoustu problémů. Výuka v takových školách je pak pro učitele komplikovanější, řekla.
"Na základních školách přitom nezůstávají děti, které by byly méně chytré. Často jsou to spíš žáci, kteří mají horší zázemí doma," uvedla. Víceletá gymnázia jsou podle ní dlouhodobě problematická v tom, že vychovávají část dětí v přesvědčení, že jsou lepší než ostatní.
Důležitá je podle Münicha pro mnoho rodičů i otázka prestiže a snaha dostat děti "z velice rozmanitého prostředí základní školy, kde jsou děti i z těch sociálně slabších poměrů“. Zda je kvalita vzdělávání lepší na gymnáziu než na základní škole, se podle něj nedá z dat určit. "Stačí, že si to rodiče myslí,“ řekl.
Podle tematické zprávy České školní inspekce (ČŠI), která se zabývala vyhodnocením výsledků vzdělávání žáků pátých a devátých ročníků ZŠ a víceletých gymnázií dosáhli žáci víceletých gymnázií výrazně vyšší průměrné úspěšnosti než žáci ZŠ v testu z češtiny i matematiky. Přesto výsledek více než desetiny testovaných žáků ZŠ byl v obou předmětech vyšší, než průměrné výsledky gymnazistů. To podle ČŠI ukazuje, že i mimo gymnázia studuje početná skupina žáků, kteří dosahují vysoké úspěšnosti. Jsou ale rozděleni do výrazně vyššího počtu škol.
