Praha - Dluhy obcí se loni meziročně snížily o 1,5 miliardy korun na 69,6 miliardy. Dluh vykázalo 52,1 procenta obcí, podíl je dlouhodobě stabilní. Zadlužení krajů loni vzrostlo o tři miliardy korun na 24,8 miliardy. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Na zadlužení obcí se z 32,4 procenta podílejí čtyři největší města, tedy Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. Velikost jejich dluhu a tím i jeho relativní váha ale dlouhodobě klesá, loni činila 22,5 miliardy korun a meziročně se snížila o 5,3 miliardy. Celková výše dluhu Prahy loni činila 14,2 miliardy korun.
Dluh loni vykázalo 3258 obcí z celkového počtu 6254 obcí. Meziročně se počet zadlužených obcí zvýšil o 43, podle ministerstva financí je ale podíl zadlužených obcí dlouhodobě stabilizovaný.
V celkovém objemu zadluženosti obcí jsou zahrnuty bankovní úvěry od peněžních ústavů, vydané komunální dluhopisy, přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy včetně půjček ze státního rozpočtu a z rozpočtů státních fondů.
Celkový dluh územních rozpočtů, tedy obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí, loni meziročně stoupl o 1,7 miliardy korun na 96,1 miliardy korun. Stav peněžních prostředků na bankovních účtech samospráv ke konci roku 2021 převýšil hodnotu celkového dluhu územních rozpočtů o 271,4 miliardy korun, tedy více než trojnásobně.
Podle ministerstva financí je hospodaření územněsprávních celků až na výjimky v dobré kondici. Povinnost snížit svůj dluh zákonem stanoveným způsobem v roce 2021 nesplnilo deset obcí. Důvodem bylo odložení splátek přijatých úvěrů nebo zápůjček v souladu se splátkovým kalendářem. Ministerstvo financí nemuselo žádné obci pozastavit podíl na výnosu daní kvůli porušení pravidla rozpočtové odpovědnosti.
