Dluhy českých domácností u bank v dubnu meziměsíčně klesly, rostly od února 2016

foto Bytový dům - ilustrační foto.

Praha - Dluhy českých domácností u bank v dubnu meziměsíčně klesly o 20,1 miliardy korun na 2,067 bilionu korun, od února 2016 přitom nepřetržitě stoupaly. Zadlužení nefinančních podniků se snížilo o zhruba čtyři miliardy na 1,23 bilionu korun. Meziročně byly dluhy domácností na konci dubna vyšší o téměř 162 miliard a dluhy firem stouply zhruba o 76 miliard korun. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Centrální banka zároveň upozornila, že hodnoty v bankovní statistice za duben byly ovlivněny pravomocným odebráním bankovní licence Sberbank CZ.

Dluhy českých domácností u bank rostly od února 2016. Nad bilion korun se poprvé dostaly v červnu 2010, úroveň 1,5 bilionu přesáhly v září 2017 a loni v říjnu se dostaly nad dva biliony. Víc než tři čtvrtiny dluhů domácností u bank připadají na úvěry na bydlení, které v dubnu podle centrální banky meziměsíčně klesly o 0,9 procenta na 1,612 bilionu.

Na rozdíl od domácností zadlužení firem kolísá. Loni se meziměsíčně snížilo v červnu a prosinci, v ostatních měsících rostlo. Letos v lednu zůstalo zadlužení firem téměř beze změny, v únoru stouplo a v březnu se snížilo. Podle původní doby splatnosti mají mezi úvěry poskytnutými nefinančním podnikům nejvýznamnější podíl dlouhodobé úvěry. V dubnu činily 665 miliard korun, což bylo 55 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru.

Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. Odvozuje se z bilancí měnových finančních institucí, které zahrnují vedle centrální banky, obchodních bank a poboček zahraničních bank v Česku také fondy peněžního trhu, úvěrní a spořitelní družstva. "V dubnu 2022 byla bankovní statistika v ČR sestavena ze zdrojových dat 43 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank (bez ČNB). Hodnoty všech ukazatelů v dubnu 2022 byly ovlivněny pravomocným odebráním bankovní licence Sberbank CZ, a.s., která tak k 30. 4. 2022 již není součástí agregovaných hodnot," upozornila dnes ČNB.

ČNB: Vklady obyvatel v bankách v dubnu meziměsíčně stouply o 35,4 miliardy Kč

Vklady obyvatel v bankách v dubnu meziměsíčně stouply o 35,4 miliardy Kč, což po březnovém poklesu o téměř 26 miliard představuje podstatný obrat. Celkový objem vkladů se od srpna loňského roku drží nad hranicí tří bilionů korun. Vyplývá to ze statistik České národní banky, které ČTK poskytla Česká bankovní asociace.

Meziroční nárůst vkladů obyvatelstva představuje 114 miliard korun, tedy čtyři procenta. Při zjevně opadající hypoteční vlně dosáhl celkový objem úvěrů obyvatelstva 1,969 bilionu korun, meziročně je o devět procent vyšší při jednoprocentním meziměsíčním poklesu, vyplývá z dat. Výsledné saldo mezi vklady a úvěry obyvatelstva podle nich meziměsíčně stouplo z 1,053 bilionu na 1,108 bilionu korun.

Živnostníci v dubnu zhruba o dvě procenta snížili jak čerpání půjček, tak tvorbu vkladů. Na úložkách však měli koncem měsíce téměř o 117 miliard korun více, než kolik bankám dlužili, ukazují data.

V dubnu se meziměsíčně snížil stav podnikových úvěrů o 5,5 miliardy korun, meziročně ovšem dosažených 1,217 bilionu korun představuje vzestup o 75 miliard korun (6,6 procenta). Depozita, která mají firmy v bankovních ústavech, proti březnu stoupla o dvě miliardy na 1,336 bilionu korun. Výsledné saldo vůči bankám tak skončilo v přebytku 111,8 miliard korun.

"Po březnu, který přinesl výrazný pokles vkladů domácností, pravděpodobně jako reakce uzavření poboček Sberbank, se situace v dubnu otočila a vklady výrazně stouply," komentoval čísla poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Na straně úvěrů začala podle něj platit přísnější pravidla ČNB pro posuzování příjmů uchazečů o hypotéky, a hypoteční trh bude v následujících měsících spolu s pokračujícím růstem sazeb ještě dále tlumit. Výsledkem je po dlouhé době pokles celkového objemu čerpání úvěrů domácnostmi, uvedl.

Souhrnné statistiky podle něj neposkytují plastický pohled na realitu jednotlivých domácností a firem, které reagují na vývoj často odlišně, podle konkrétní situace. "Jsou domácnosti, které zvedají opět míru úspor, inflaci navzdory, a omezující spotřebu, aniž by k tomu byly nuceny finančními důvody. Jiné by spotřebovávaly, kdyby bylo z čeho. A ještě jiný možný vzorec chování je snaha utratit peníze dříve, než pozbydou hodnoty, případně je proti znehodnocení zajistit," řekl Zámečník. Výsledné saldo je však podle něj takové, že vklady domácností jako celku rostou, zatímco živnostníků úložky i půjčky klesají.

Firmy podle Zámečníka až na výjimky nemají silné důvody k investicím, vyčkávají a snaží se zajistit tvorbou finančního polštáře, pokud jim to jejich provozní výkonnost dovoluje. Česká podniková sféra je známá svou opatrností, což se projevuje i v tom, že jako celek by byla schopná vyrovnat všechny své závazky vůči bankovním věřitelům a ještě by jí téměř 120 miliard Kč na vkladových účtech zůstalo, uvedl. "Tenhle dříve nevídaný fenomén nastal až během pandemie, v červenci 2020," dodal Zámečník.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je neděle 7. srpna 2022

Očekáváme v 19:00 20°C

Celá předpověď