Dlouhodobý kurzarbeit by podle Maláčové mohl platit od ledna

foto Ilustrační foto - Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Praha - Nová pravidla kurzarbeitu, který by se využíval při případných krizích, epidemiích či přírodních pohromách, by mohla podle plánu začít v Česku platit od ledna příštího roku. Po jednání se zástupci odborů a zaměstnavatelů to dnes novinářům řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Na podobě kurzarbeitu zatím podle ní shoda není. Nastavení parametrů by mělo zhruba za tři týdny projednat předsednictvo tripartity.

"Důležité je, že je všeobecná shoda na politické i odborné úrovni, že potřebujeme kurzarbeit," řekla ministryně.

Dnešního jednání se účastnili zástupci ministerstva, obou největších odborových centrál, Svazu průmyslu a dopravy, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Hospodářské komory ČR. Podle Maláčové je shoda "na základní filozofii", odlišné představy jsou o parametrech.

Kurzarbeit představuje zkrácení pracovní doby při nedostatku práce. Zaměstnavatel platí mzdu za odpracovanou dobu. Stát pak pracovníkům výdělek dorovnává za zbývající čas.

Podle Maláčové jsou rozdílné názory třeba na to, co by mělo být spouštěčem kurzarbeitu. Mohl by to být růst nezaměstnanosti o 15 či 20 procent, strukturální problémy v jednotlivých odvětvích či rozhodnutí vlády o plošném zavedení při epidemii a jiných nenadálých událostech či při dlouhodobém poklesu hospodářství. Shoda není ani na délce a výši podpory. Doba se pohybuje od půl roku do dvou let. Ministryně za "zlatou střední cestu" považuje 12 měsíců. Částka by se mohla při delším vyplácení postupně snižovat. Pracovníci by se v čase, kdy by pro ně podnik neměl práci, rekvalifikovali. Zatím není jasné, zda by rekvalifikaci zajišťovaly úřady práce, nebo firmy. Jasné nejsou ale ani další parametry. Vyřešit se musí i otázka odvodů.

V týdnu po vládních prázdninách od 17. srpna by parametry mělo projednat předsednictvo tripartity. Mělo by se na podobě shodnout. Ministerstvo by pak podle Maláčové "v řádu dnů" připravilo návrh paragrafů. Zákon by pak projednala vláda a Sněmovna by ho mohla schvalovat zrychleně. Úprava by měla začít platit od ledna.

Navázala by tak na nynější kurzarbeitový program Antivirus, který zatím pokrývá období od 12. března do konce srpna a který by se mohl do konce roku prodloužit. Požadují to odbory a zaměstnavatelé.

"Do konce roku se počítá s prodloužením (...). Očekávám, že vláda schválí pokračování Antiviru po vládních prázdninách," řekla Maláčová. Podle ní je Antivirus "nejvíc funkčním nástrojem vlády" proti koronavirové krizi.

Program Antivirus zahrnuje tři druhy podpor. Příspěvkem A stát dorovnává 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39.000 korun superhrubé mzdy. Příspěvek B pokrývá 60 procent náhrady mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29.000 korun superhrubé mzdy. Podpora C představuje odpuštění odvodů za červen až srpen firmám do 50 zaměstnanců, které nesníží mzdy a nepropustí víc než desetinu lidí.

Antivirus má bránit propouštění. Nezaměstnanost v Česku se zatím zvedala velmi mírně. Od března do června se zvýšila ze tří na 3,7 procenta. Podle Maláčové tento měsíc k 28. červenci dosahovala 3,81 procenta. Červencové výsledy zveřejní úřad práce 5. srpna. Na konci pololetí evidoval 269.637 zájemců o zaměstnání, tedy o 44.000 víc než na konci března.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

30°C

Dnes je sobota 8. srpna 2020

Očekáváme v 15:00 31°C

Celá předpověď