EU chystá zablokování Nord Streamu 2, zvažuje i další nové ruské projekty

foto Ilustrační foto - Pohled na potrubní systémy a uzavírací zařízení na přijímací stanici plynu plynovodu Nord Stream 2 Baltského moře.

Brusel - Země Evropské unie jsou připraveny obětovat v případě ruské invaze na Ukrajinu dodávky plynu, které mají začít proudit přes plynovod Nord Stream 2. Politici z dosud skeptických zemí jako Německo či Rakousko se v posledních dnech přidávají na stranu zastánců zablokování projektu, na což naléhají i Spojené státy. Diplomatické zdroje obeznámené s aktuální přípravou sankcí podle listu Financial Times tvrdí, že postihy by se vedle Nord Streamu měly týkat i dalších nových plynových projektů v Rusku.

Zejména Berlín dlouhodobě odmítal obětovat podmořský plynovod, který obchází ukrajinské území a přivádí plyn z Ruska přímo do Německa. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková však ve čtvrtek poslancům německého parlamentu řekla, že Nord Stream 2 je součástí sankčního balíčku připravovaného Evropskou unií v koordinaci s USA a Británií. Jeho zastavení podpořil také šéf rakouského parlamentu Wolfgang Sobotka, jehož vládní kolegové se dosud stavěli k omezování dodávek plynu odmítavě. "Tady je nutné jasné stanovisko, a my určitě podporujeme sankce zahrnující Nord Stream a pochopitelně plyn," řekl bruselskému webu Politico.

EU přitom stejně jako její spojenci opakuje, že sankce musejí být natolik významné, aby Rusko od agrese odradily. Brusel dává stejně jako Washington přednost diplomatickému řešení napjaté situace.

Dosud nezprovozněný plynovod dlouhodobě rozděluje Evropu. Berlín jeho výstavbu prosadil i přes odpor mnohých spojenců včetně USA, Ukrajiny, Polska či pobaltských zemí. Hlavním investorem projektu je ruský Gazprom. Polovinu z investice 11 miliard dolarů (240 miliard korun) zaplatily evropské energetické firmy Uniper, Wintershall Dea, Shell, OMV a Engie. Plynovod má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Plyn z projektu má využívat i Česko.

Unijní země v současnosti pokrývají 40 procent své spotřeby plynu dodávkami z Ruska a aby se v průběhu zimy vyhnuly problémům s dodávkami, nemají se sankce týkat již fungujících plynovodů. Zahrnovat však podle diplomatů mají budoucí investice do energetických projektů, na něž Rusko i kvůli západním technologiím a expertům často spoléhá. To by mohlo postihnout firmy jako Shell, BP či Total, které do ruského plynárenství vkládají významné částky, například do chystané produkce zkapalněného zemního plynu (LNG) na severu či východě Ruska. Patrně by to však nemělo vliv na okamžité dodávky plynu do Evropy.

"Rusko by zabolelo postižení odvětví, které je pro ně opravdu důležité. A zároveň by se tím Evropa nechytila do vlastní pasti, jako kdyby se snažila krátkodobě omezit vývoz (ruského plynu)," řekl listu Financial Times analytik James Waddell z konzultantské společnosti Energy Aspects. S dalšími experty se shoduje v tom, že zacílení sankcí na plynárenství může přinést Rusku významnější ztráty než jakékoli dosavadní postihy.

Unijní diplomaté hovoří o tom, že vedle plynu má chystaný balíček dopadnout také na finanční a bankovní sektor.

Diplomat USA: V případě ruské invaze by se sankce dotkly i Nord Streamu 2

Hospodářské sankce by byly součástí širší reakce Západu vůči Rusku v případě, že by ruská armáda napadla Ukrajinu. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil americký velvyslanec v Moskvě John Sullivan. Další opatření by se podle něj dotkla plynovodu Nord Stream 2, kontroly vývozu zboží a zahrnovaly by větší ochranu amerických spojenců v Evropě.

"V případě vpádu Ruské federace na Ukrajinu bych očekával, že opatření proti (plynovodu) Nord Stream 2 budou součástí významných, kolosálních hospodářských důsledků, které by Rusko za takového scénáře postihly," řekl podle agentury TASS diplomat při setkání s novináři.

Washington nyní čeká na odpověď Rusů na americké návrhy, které Sullivan Moskvě předal ve středu v reakci na její dřívější bezpečnostní požadavky. Dokumenty podle něj načrtávají diplomatickou cestu ze současné krize, která se rozhořela kvůli shromažďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Americká reakce obsahuje protinávrhy v oblastech, v nichž by Washington a Moskva mohly nalézt společnou řeč, uvedl Sullivan. "Navrhli jsme opatření pro zajištění vzájemné transparentnosti, včetně těch, která se týkají zbraňových systémů na Ukrajině, vojenských cvičení a manévrů v Evropě a také potenciální opatření pro kontrolu zbrojení, včetně raket v Evropě," cituje ruská agentura Sullivana. Ten doplnil, že Washington odpovědi koordinoval s partnery z NATO, EU i Ukrajinou.

Rusko sice říká, že nechce válku, ale s USA vyjednává, zatímco na hranici s Ukrajinou shromáždilo takové množství vojáků, které nelze vysvětlit pouhým vojenským cvičením, poznamenal velvyslanec podle Reuters. "Je to podobné, jako kdybychom spolu diskutovali nebo vyjednávali. Pokud položím na stůl zbraň a řeknu, že přicházím v míru, je to vyhrožování. A právě to nyní sledujeme," řekl diplomat.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v dnešním rozhovoru pro rozhlasové stanice řekl, že Rusko nechce válku, ale nedovolí, aby byly ignorovány jeho bezpečnostní zájmy.

Šéf americké diplomatické mise v Rusku zároveň prohlásil, že velikost ruské armády na ukrajinských hranicích napadení Ukrajiny umožňuje. Západ a Kyjev odhadují, že u hranic se nachází na 100.000 ruských vojáků. Sullivan dnes Rusko vyzval ke stažení těchto jednotek.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

27°C

Dnes je pondělí 16. května 2022

Očekáváme v 21:00 17°C

Celá předpověď