Bělehrad - Tisíce lidí dnes večer znovu protestovaly v centru Bělehradu proti násilí v souvislosti s dvěma hromadnými střelbami s 18 mrtvými, které na začátku května otřásly Srbskem. Podle agentury APA šlo již o čtvrtou demonstraci proti násilí. Desetitisíce demonstrantů podle srbského vysílání BBC požadovaly odstoupení prezidenta Aleksandara Vučiče. O desítkách tisíc lidí na protivládní demonstraci informovala také agentura Reuters.
Vučić dnes odstoupil z čela vládnoucí Srbské pokrokové strany (SNS), hlavou státu ale zůstává. Prezidentův krok následoval den poté, co desetitisíce lidí svezených autobusy z celého Srbska a ze sousedního Kosova, Černé Hory a Bosny v centru Bělehradu demonstrovaly na Vučičovu podporu.
Navzdory dešti zaplnily desetitisíce lidí centrální ulice Bělehradu. Nejprve mnozí zanechali před sídlem parlamentu květiny na památku obětí masových vražd a poté davy lidí vytvořily kruh kolem budovy srbského rozhlasu a televize RTS a skandovaly "Demise, demise!" a "Vučiči, odejdi!", informuje BBC. Ta rovněž připomněla, že mezi požadavky demonstrantů a opozičních stran patří výměna členů regulačního orgánu pro elektronická média a odebrání vysílacích frekvencí televizím, které propagují násilí.
"Máme toho dost a je nejvyšší čas, aby se něco změnilo," řekl agentuře Reuters demonstrant, který se představil jako Janko. "Jsme pravý opak oproti lidem, kteří tady byli v pátek (na demonstraci na Vučičovu podporu). Prosazujeme jiné hodnoty a snažíme se o změnu," řekla třicátnice Jelena.
Prezident Vučić v pátek nabídl opozici dialog, ale reakce byla spíše zdrženlivá, uvedla APA. Opoziční strany žádají od vládního tábora, aby nejprve splnil požadavky vyjádřené na předchozích protestech. Jde o odstoupení ministra vnitra a šéfa tajné služby a také o ukončení vysílání dvou provládních televizí, které podle opozice šíří nenávist a povzbuzují násilí. Vučić neprojevil ochotu tyto požadavky splnit.
Vučić odstoupil z čela vládní strany, hlavou státu zůstává
Srbský prezident Aleksandar Vučić na dnešním sjezdu odstoupil z čela vládnoucí Srbské pokrokové strany (SNS), hlavou státu ale zůstává, uvedly tiskové agentury. Vučić k rezignaci na stranickou funkci uvedl, že semknutí země vyžaduje nový přístup.
Vůdcové SNS na sjezdu v Kragujevaci v centrální části Srbska akceptovali Vučičovo odstoupení ze stranické funkce a na prezidentův návrh do čela SNS vybrali ministra obrany Miloše Vučeviče.
Vučić na sjezdu řekl, že je podle něj "potřeba trochu jiný přístup ke sjednocení většího počtu těch, kteří chtějí bojovat za vítězství vlasteneckého Srbska... úspěšného Srbska, které se zaměří na své občany, za zemi, která nebude hledat důvody k rozdělení, ale pro sjednocení a soudržnost“.
Opozice a ochránci lidských práv dlouhodobě obviňují Vučiče a jeho stranu z autokratických sklonů, potlačování svobody médií, násilí na politických oponentech, korupce a vazeb na organizovaný zločin. Vučić a jeho spojenci obvinění odmítají, uvedla agentura Reuters. Vučić také na sjezdu řekl, že zůstane hlavou státu a zůstane členem strany. "Nikdy neopustím tuto stranu, jsem hrdý na to, že jsem celé ty roky vedl nejlepší stranu," řekl jásajícím delegátům.
Vučevič potvrdil, že SNS se připojí k zastřešující politické organizaci, kterou Vučić plánuje vytvořit 28. června. "Pokud je Vučič lokomotivou tohoto hnutí, prvním železničním vozem by měla být SNS," řekl Vučevič novinářům.
Plán založit nové hnutí, neoficiálně nazvané Lidové hnutí za stát, Vučič oznámil v březnu.
Vučič se stal předsedou SNS v roce 2012. Nahradil Tomislava Nikoliče, který tento post zastával od roku 2008, kdy strana vznikla jako odnož ultranacionalistické Srbské radikální strany. Nejprve působil jako místopředseda vlády a předseda vlády, prezidentem byl zvolen v letech 2017 a v roce 2022. Druhé a poslední funkční období mu vyprší v roce 2027.
V parlamentu, kde je 250 křesel, má SNS spolu se svými spojenci většinu 164 zástupců.
Vučić za válek v 90. letech vystupoval jako nacionalista. Později se přihlásil k proevropské politice a označil členství Srbska v Evropské unii za svůj strategický cíl. Udržuje ale také úzké vztahy s Ruskem a Čínou.
