Demografka: Souvislost nadúmrtí s covidem je prokazatelná

foto Ilustrační foto - Krematorium Ostrava (na snímku ze 6. ledna 2021), jediné v Moravskoslezském kraji a největší v Česku, zpopelňovalo měsíčně v průměru 950 až 970 zesnulých, v posledních měsících je to o 60 procent víc.

Praha - Souvislost zvýšeného počtu úmrtí v loňském roce s epidemií covidu-19 je podle demografky Dagmar Dzúrové z Katedry sociální demografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy prokazatelná. Týdenní počty takzvaných nadúmrtí, tedy odchylek od dlouhodobého průměru, podle ní jasně souvisí s počty zemřelých na covid-19. Roli hraje i omezení preventivní péče, předčasná úmrtí na rakovinu nebo nemoci oběhové soustavy či obavy z návštěvy lékaře. Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejnil data za rok 2020, podle nichž loni v Česku zemřelo téměř o 17.000 lidí víc než v roce 2019, jde zhruba o patnáctiprocentní nárůst.

"Vzhledem k tomu, že týdenní počty nadúmrtí jasně korelují jak s počty zemřelých na covid, tak se zemřelými na jiné příčiny, souvislost je zde prokazatelná," sdělila ČTK Dzúrová. Mezi jinými příčinami podle ní mohou být i lidé, kteří zemřeli, aniž byli na covid testováni nebo zemřeli až delší dobu po negativním testu. Jejich podíl ale zatím nelze stanovit. Souvislost s koronavirem má podle dat 70 procent případů nadúmrtnosti.

Mezi nadúmrtími budou podle Dzúrové jistě zejména předčasná úmrtí na nádory a nemoci srdce a cév, která nemusela nastatat, způsobená odložením preventivní péče, obavami navštívit lékaře v době pandemie, tedy špatného rozhodnutí a vyhodnocení míry rizika. Přesnější data podle ní ukáže až analýza příčin úmrtí. "Zatím ČSÚ zveřejnil pouze celkové počty zemřelých dle věku a pohlaví, nikoliv dle příčin úmrtí," dodala.

Pandemie podle ní bezesporu zasáhla do zdravotního stavu obyvatel "velmi široce, zásadně a bezprecedentně". Připomněla, že zdraví je definované jako stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, nejen nepřítomnost nemoci. Covid-19 bude mít také vliv na zvýšenou nemocnost, invaliditu nebo duševní zdraví.

"Pokud by k tam masivnímu rozšíření nákazy mezi naší populací nedošlo, tak bychom jistě na tom teď byli po všech stránkách, nejen zdravotních, lépe. Na doložení analýzami ale zatím nejsou k dispozici příslušná data, na rozdíl od právě publikovaných údajů o zemřelých," dodala.

Podle ČSÚ je tak výrazná meziroční změna v historii po roce 1950 zcela výjimečná. Podle stoleté časové řady, kterou má ČTK k dispozici, Česko pamatuje podobně vysoký procentní nárůst jen v roce 1945, kdy končila druhá světová válka. Podle předběžných údajů loni zemřelo 129.100 lidí. Důvody nárůstu úmrtnosti statistiky neuvádějí.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je pondělí 27. září 2021

Očekáváme v 19:00 19°C

Celá předpověď