Debata s českými europoslanci: sestřih III

foto Česko, Slovensko a Polsko hrají v podpoře Ukrajiny klíčovou roli, bylo řečeno na debatě ve štrasburském sídle EP. Hosty pořadu byla místopředsedkyně EP Dita Charanzová (ANO) kvestor Marcel Kolaja (Pirátská strana) a místopředseda výboru pro rozpočtovou kontrolu Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Jedním z témat, které probírala Protext ČTK s českými europoslanci po skončení druhého dne plenárního zasedání ve Štrasburku, byla situace na Ukrajině. V textu shrnujeme názory, jež zazněly, stejně jako dosavadní opatření ze strany EU na pomoc napadené zemi.

Místopředsedkyně EP Dita Charanzová (ANO), kvestor Marcel Kolaja (Pirátská strana) a místopředseda výboru pro rozpočtovou kontrolu Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) rozdělili diskusi o Ukrajině do tří rovin: co se děje nyní, jaké poučení z tamní krize plyne a co se má stát v budoucnu.

Ocenili, že se EU semkla a přijala už šestý balíček sankcí, vůbec největší soubor trestných opatření, jaký kdy EU proti někomu vypracovala. A který není pouze o ropě (viz box). Polemizovali zato o délce jeho přijetí, stejně jako o tom, jak má vypadat návrh takového konceptu, který nemusí být všem po chuti, ale musí projít jednomyslnou většinou.

“Zásadní poučení je v tom, že se to příště musí sepisovat a předjednat jinak, abychom nevypadali hloupě v očích Vladimira Putina,” prohlásil Kolaja. Tomáši Zdechovskému naopak doba potřebná k projednání sankcí nevadí, protože: “Špatně se počítají dopady takových kroků. Postihy musí být takové, aby nebolely členské země více než Rusko.”

Jisté je, že unie musí přehodnotit své původní plány, zejména ty, které souvisejí se “zelenou dohodou”, čili s přechodem na obnovitelné zdroje energií. “Nemůže to zůstat, jak jsme to navrhli, nemůžeme se za této situace jen tak odstřihnout od uhlí,” varovala Charanzová. Podle Kolaji by sice takovéto “odtržení” bylo na místě, jenže nikdo neví, jak se Kreml zachová. “Musíme plánovat, hledat alternativní zdroje, najít způsoby, jak ušetřit. Sankce bolí všechny, ale nevíme, co bude zítra,” řekl.

Česko, Slovensko a Polsko hrají v podpoře Ukrajiny klíčovou roli, podtrhl Zdechovský. “Pomáháme vojenskou technikou, přijímáme lidi, na něž jsme už zvyklí.”

Oslabené bojující Ukrajině je zapotřebí nabídnout nějakou perspektivu, notovali si přítomní. “Evropský parlament byl první, kdo prohlásil, že chce Ukrajinu v EU. To je velká výzva pro nadcházející české předsednictví (v Radě EU), kandidátský status pro Ukrajinu bychom mohli odpracovat,” nastínila Charanzová. Potíže je v tom, že na přijetí Kyjeva nepanuje jasná politická shoda a že existuje obava, že se pomoc a obnova Ukrajiny v dalších měsících výrazně prodraží. “Musíme být připraveni na všechny scénáře,” zaznělo ve studiu.

Sestřih debaty si prohlédněte ZDE:

Pohled do minulosti

Ještě předtím, než se Ukrajina stala terčem útoku Ruska v únoru 2022, se Evropská unie snažila podpořit Kyjev a navázat užší vazby. Důvodem byla skutečnost, že poté, co Ukrajina v roce 1991 přestala být součástí Sovětského svazu, vydala se v otázce zahraniční spolupráce cestou vytváření užších vazeb se zbytkem Evropy, připomíná archiv zpráv Evropského parlamentu.

Stejný zdroj se rovněž obrací do historie napjatých vztahů Kyjeva s Ruskem. Za důvod považuje odhodlání Moskvy udržet Ukrajinu ve sféře ruského vlivu. Situace eskalovala už v roce 2014, kdy Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Krym, což EU silně odsoudila. Mimo to vede Rusko proti Ukrajině hybridní válku, která sestává z ekonomického nátlaku a dezinformačních útoků. Napětí v únoru 2022 vyústilo ve vojenský útok Ruska na území Ukrajiny.

V dubnu 2017 Evropský parlament podpořil dohodu o osvobození ukrajinských občanů od vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty v EU. V rezoluci přijaté v prosinci 2021 europoslanci vyzvali Moskvu, aby své jednotky ohrožující Ukrajinu stáhla, a uvedli, že jakákoliv agrese přijde Rusko ekonomicky i politicky draho. Obavy nad přítomností rozsáhlé ruské armády na hranici s Ukrajinou a na nezákonně okupovaném Krymu vyjádřil parlament již v usnesení přijatém v dubnu 2021. Členové parlamentního zahraničního výboru a podvýboru pro bezpečnost a obranu se poté od 30. ledna do 1. února 2022 vydali na Ukrajinu v rámci vyšetřovací mise.

Poslanci vyzvali k jednotné reakci a vyjádřili podporu Ukrajině v rozpravě o vztazích mezi EU a Ruskem, evropské bezpečnosti a vojenské hrozbě Ruska vůči Ukrajině 16. února 2022. K situaci na Ukrajině rovněž vydala prohlášení předsedkyně parlamentu Roberta Metsolaová s lídry politických skupin. Vedoucí europoslanci 22. února důrazně odsoudili uznání Doněcké a Luhanské oblasti na Ukrajině za nezávislé subjekty ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. O dva dny později – 24. února – Rusko zahájilo rozsáhlý útok na Ukrajinu. EU reagovala řadou sankcí proti Moskvě a iniciativami na podporu Ukrajiny.

EU uvalila šestý sankční balíček ve spojitosti s válkou na Ukrajině

Evropská rada se na mimořádném zasedání na začátku týdne dohodla na šestém balíčku sankcí proti Rusku. Vedoucí představitelé Evropské unie se v něm shodli na embargu ruské ropy. Reagovali tak na stále pokračující válku na Ukrajině. Tento krok má za cíl zvýšit tlak na Rusko, které 24. února letošního roku provedlo invazi na Ukrajinu.

„Klíčové problémy se podařilo během večerního jednání odstranit…, protože všichni prokázali vůli dosáhnout jednotného postoje,“ okomentoval průběh vyjednávání šestého balíčku sankcí proti Rusku premiér Petr Fiala.

Ropné embargo

Nové sankce se vztahují na surovou ropu a ropné produkty dodávané z Ruska do členských států EU. Ropné embargo se má dotknout více než dvou třetin dovozu ruské ropy. Státníci se totiž dohodli na dočasné výjimce pro surovou ropu dodávanou ropovodem Družba. Tuto záruku vyžadovalo zejména Maďarsko, které ropné embargo doposud blokovalo.

„Prakticky to ke konci roku zastaví okolo 90 procent ropných importů z Ruska do EU,“ vyjádřila se na twitteru předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Sankční balík obsahuje další tvrdá opatření, například odpojení ruské banky Sberbank od mezinárodního platebního systému SWIFT a zákaz tří ruských státem vlastněných vysílacích společností.

První tři balíčky sankcí

Sankční balíčky začala Evropská unie na Rusko uvalovat den před invazí na Ukrajinu. Na prvním balíčku se EU shodla 23. února. Reagovala tak na uznání částí Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny Ruskou federací za nezávislé subjekty. Sankční balíček obsahoval cílené sankce vůči členům ruské Státní dumy a omezení hospodářských vztahů s částmi Doněcké a Luhanské republiky.

Druhý balíček sankcí se soustředil na ruského prezidenta Vladimira Putina a na ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Třetí balíček Evropská unie uvalila na konci února a zahrnoval zákaz transakcí s ruskou centrální bankou a zákaz přeletů vzdušného prostoru EU.

Později do něj unie přidala také zákaz používání systému SWIFT pro sedm ruských bank a pozastavení vysílání pro Russia Today a Sputnik, dezinformační sdělovací prostředky.

Čtvrtý a pátý balíček

Čtvrtý balíček sankcí obsahuje hospodářské a individuální sankce, například zákaz veškerých transakcí s některými státními podniky a investic do ruské energetiky. Pátá série sankcí zakázala dovoz uhlí z Ruska, zákaz vstupu všech ruských plavidel do přístavů v EU, zákaz vkladů na kryptopeněženky a další.

Zdroj: Euroskop.cz

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je úterý 5. července 2022

Očekáváme v 19:00 21°C

Celá předpověď