Dalekohled v Ondřejově má za sebou modernizaci, teď je výkonnější

foto Největší český teleskop s dvoumetrovým zrcadlem, takzvaný Perkův dalekohled, v astronomické observatoři v Ondřejově u Prahy byl 26. června 2020 předveden po rozsáhlé modernizaci.

Ondřejov (u Prahy) - Největší český teleskop s dvoumetrovým zrcadlem, Perkův dalekohled v Ondřejově u Prahy, má za sebou rozsáhlou modernizaci. Díky investici za tři miliony korun je zařízení, umístěné v astronomické observatoři, nyní výkonnější a umožňuje i pozorování málo jasných objektů. Získalo navíc zobrazovací kameru, kterou lze pořizovat přímé snímky vesmírných objektů. Na tiskové konferenci, pořádané v kopuli Perkova dalekohledu, to uvedl Miroslav Šlechta z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Fotogalerie

Největší český dalekohled byl uveden do provozu v roce 1967 a během více než půl století prodělal několik úprav, které se týkaly převážně systémů řízení a ovládací elektroniky. Šlechta poukázal na to, že po optické stránce byl dalekohled dosud v téměř původním stavu. Každé zrcadlo přitom časem "slepne" a systém ztrácí účinnost.

Při poslední modernizaci byla proto vyjmuta zrcadla z optické cesty ke spektrografům a nahrazena nejmodernější oktogonální vláknovou optikou. Tato změna má za následek, že počet fotonů dopadajících do spektrografů je několikanásobně větší než v původní konfiguraci. "Chtěli jsme minimalizovat optické ztráty, zvýšit účinnost a zjednodušit optický systém," uvedl Šlechta.

Největší přínos podle něj spočívá v tom, že se rozšířily pozorovací možnosti dalekohledu, protože je nyní možné pořizovat přímé fotografie části oblohy. "Je to asi šestina až pětina rozměru Měsíce v úplňku, co jsme schopni zobrazit na jeden snímek," řekl Šlechta.

Dnešního představení obnoveného dalekohledu se zúčastnil i významný český astronom Luboš Perek, který se se před lety zasloužil o jeho vybudování a po němž je zařízení pojmenováno. "Je to pořád hezké a myslím, že je hezčí než ostatní dalekohledy," řekl novinářům dnes již téměř 101letý doyen české astronomické obce, mimo jiné emeritní vedoucí Úřadu OSN pro vesmírné záležitosti a bývalý ředitel Astronomického ústavu.

Perkův dalekohled má průměr objektivu dva metry. Tubus s objektivem, protizávažím a dalšími částmi váží 83 tun. Dalekohled je umístěn v kopuli, jejíž průměr činí 21 metrů. Otočná kopule váží 195 tun a disponuje otevíratelnou, pět metrů širokou štěrbinou určenou k výhledu na oblohu. V době vzniku patřil ondřejovský teleskop do první desítky největších dalekohledů na světě, dnes je umístěn ve druhé stovce.

Význam podobných přístrojů spočívá především v možnosti dlouhodobého sledování zkoumaných objektů - velké světové dalekohledy se vzhledem k velkému vytížení pro systematické výzkumy nepoužívají. Šlechta poukázal na to, že astronomů je na světě několik desítek tisíc a každý chce pracovat s velkým dalekohledem. To je jim ale umožněno nejvýš na čtyři nebo pět nocí v řadě. V případě dalekohledů, jako je ten ondřejovský, podle Šlechty není problém získávat pozorovací řady na škále let nebo i desetiletí.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je pondělí 13. července 2020

Očekáváme v 13:00 22°C

Celá předpověď