D. Muzikářovou zastřelenou v roce 1969 připomíná tabulka na domě

foto Dokumenty a fotografie připomínající Danuši Muzikářovou, zastřelenou při demonstracích v srpnu 1969 v Brně, byly k vidění 15. listopadu 2019 na brněnské adrese Kounicova 69, kde před svou smrtí s rodinou bydlela. Zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) tam v rámci projektu Poslední adresa zároveň umístili ocelovou tabulku s prázdným místem místo portrétní fotografie ne její památku.

Brno - Pamětní tabulka ode dneška připomíná Danuši Muzikářovou zastřelenou při demonstracích v srpnu 1969 v Brně. Zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ji umístili na bytový dům na adrese Kounicova 69, kde Muzikářová před svou smrtí s rodinou bydlela. Jde o součást projektu Poslední adresa, který takto připomíná oběti komunistického režimu.

Připevnění tabulky se měla původně zúčastnit i sestra Danuše Muzikářové, Jaroslava Juránková, nakonec se ale omluvila. "Události ze srpna 1969 jsou pro ni stále velmi bolestné a živé, je to pro ni velká emocionální zátěž," uvedla Edita Jiráková, která projekt Poslední adresa koordinuje.

Umístění tabulky namísto poslední adresy Danuše Muzikářové inicioval místostarosta Sokola Brno I a krajský politik Michal Doležel. "Její tatínek léta usiloval o to, aby se našel viník a stanul před soudem, bohužel se to nepodařilo," řekl Doležel.

Ocelová tabulka s prázdným místem místo portrétní fotografie, připomínající Danuši Muzikářovou zastřelenou při demonstracích v srpnu 1969 v Brně, byla 15. listopadu 2019 umístěna na brněnské adrese Kounicova 69, kde před svou smrtí s rodinou bydlela. Instalovali ji tam zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v rámci projektu Poslední adresa. Osmnáctiletá Danuše Muzikářová byla zastřelena zezadu v srpnu 1969, když se náhodou ocitla na místě, kde lidové milice zasahovaly proti demonstrantům. Je jednou ze dvou brněnských obětí ze srpna 1969, kromě ní byl zastřelen i tehdy sedmadvacetiletý Stanislav Valehrach.

"Často se mluví o číslech, porovnává se, kolik lidí kdy zemřelo. Ale za každým mrtvým je nějaký osobní příběh, v nějaké rodině po něm zůstalo prázdné místo. A v současné době je dobré připomínat si právě tyto příběhy," dodala Jiráková. Tabulka je z oceli, s prázdným místem místo portrétní fotografie. V Brně je už druhá, první tabulka připomíná v pasáži Alfa v centru města poslední adresu Josefa Robotky vězněného na Cejlu a popraveného komunisty v roce 1952.

Inspirací projektu jsou takzvané kameny zmizelých Stolpersteine, které připomínají památku obětí holokaustu. Projekt vznikl v Rusku a jeho iniciátorem je publicista Sergej Parchomenko. Tabulky jsou umisťovány na zdech domů, kde oběti komunistického režimu žily v době svého zatčení. Česká republika byla po Ukrajině druhou zemí, kam se projekt rozšířil, v současnosti ale už tabulky připomínají oběti komunistických represí i v Moldavsku, Gruzii a Německu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

17°C

Dnes je pátek 25. září 2020

Očekáváme v 13:00 17°C

Celá předpověď