Praha - V Rusku před rokem 2014, tedy před anexí Krymu, působily podle státní agentury CzechTrade vyšší desítky českých firem. V posledních letech jejich počet výrazně klesl. Zájem českých podnikatelů vyvážet na ruský trh je ale stále velký. Uplatnění je ovšem čím dál složitější. České společnosti jsou nuceny k tomu, aby zboží vyráběly přímo v Rusku, případně aby obsahovalo určitý podíl lokální produkce. CzechTrade nemá informace o tom, že by české firmy nyní kvůli napjaté situaci mezi Ruskem a Ukrajinou, respektive Evropou, řešili systémové problémy s místními úřady, sdělili ČTK zástupci agentury.

Ruský trh je vzhledem ke své velikosti, absorpční schopnosti, různorodosti, vazbám na okolní státy, a to nejen v rámci Euroasijské celní unie, pro české firmy dlouhodobě perspektivní, řekl ředitel regionálního centra CzechTrade v Moskvě Štěpán Jílek. Doplnil, že agentura poskytuje podporu nejen novým společnostem, které se o export do Ruska zajímají, ale spolupracuje i s těmi, které jsou na něm už zavedené. Přesnou statistiku o počtu českých firem v Rusku CzechTrade nemá.

Komplikací pro české podniky je důraz na lokalizaci výroby. "Projevuje se to především v tendrech pro podniky se státní majetkovou účastí, kdy jsou zvýhodňovány produkty domácí provenience. U některých typů zboží, hlavně strojírenského charakteru, se zkoumá možnost dvojího užití. Dalšími faktory jsou vzájemné sankce, komplexní spektrum zahraniční konkurence, aktuální politická situace nebo devalvace rublu," uvedl vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade v Jekatěrinburgu Antonín Marčík.

Čeští exportéři v uplynulém roce do Ruské federace dopravili zboží přibližně za 79,6 miliardy korun, meziročně je to pokles o 5,5 procenta. Před pandemií v roce 2019 vývoz dosáhl výše 85,7 miliardy korun. ČR do Ruska vyváží především stroje a průmyslová zařízení. "Existuje řada výrobků s původem v ČR s výjimečnými vlastnostmi, technickými parametry, recepturou či použitým výrobním postupem, které byly a jsou předmětem zvýšeného zájmu ruských spotřebitelů a producentů, ale je obtížné odhadovat, zda je lze nebo nelze nahradit výrobky z jiných zemí," řekl Jílek v souvislosti se sankcemi, které chystá Evropa vůči Rusku.

Tento týden Rusko uznalo povstaleckou Doněckou a Luhanskou republiku na východě Ukrajiny a ruský prezident Vladimir Putin nařídil vyslat do těchto republik armádu, která tam podle něj má zajistit mír. Země EU se kvůli porušení svrchovanosti Ukrajiny v úterý jednomyslně shodly na přijetí sankcí vůči Moskvě. Na dosavadní sankční seznam podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella přibudou více než tři stovky poslanců Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu), kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území. Sankce postihnou také 23 dalších činitelů či subjektů.