ČVUT: Vědecká pracoviště pro moderní dobu

foto Studenti ČVUT po vítězství v letošní soutěži Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge.

Výzkumná, vývojová, umělecká a další tvůrčí činnosti jsou neoddělitelnou součástí aktivit Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze jako vysoké školy univerzitního typu. Škola patří mezi největší výzkumné instituce nejen v České republice, ale i ve světě. Rok 2020 je pro ČVUT v Praze, ale i další univerzity a průmysl ve znamení technologických inovací, a to od výzev v oblasti IT, smart technologií, rozšířené reality a 3D technologií navázaných na pandemickou situaci.

Fotogalerie

Ve spolupráci Českého vysokého učení technického (ČVUT) s firmami vznikly doslova přes noc funkční modely ochranných masek a štítů. Světový význam má plicní ventilátor CoroVent, který vyvinul odborný tým profesora Karla Roubíka z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT ve spolupráci s iniciativou COVID19CZ a dalšími experty.

„Na přelomu února a března jsme z legrace uvažovali, že až bude plicních ventilátorů nedostatek, vyrobíme pro Čechy nové. Za dvanáct dnů přišla zpráva od pana rektora, že je třeba pomoci. Další den jsme se dohodli, následující dali dohromady týmy lidí, včetně lékařů, kteří upřesnili, jak musí ventilátor fungovat. Poslali jsme návrh na ústřední krizový štáb. Za dva dny psali, že máme začít, a my měli za čtyři dny funkční vzorek,“ popsal příběh CoroVentu profesor Karel Roubík, který je proděkanem pro zahraniční styky a PR.

Plicní ventilátor začala v licenci ČVUT sériově vyrábět třebíčská společnost MICo Medical. V srpnu získal CoroVent prestižní certifikaci americké vládní agentury FDA (Food and Drug Administration), což mu umožnilo vstoupit na světové trhy. Na začátku října podepsal tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula s členem vedení společnosti PPF Vladimírem Mlynářem memorandum o daru 50 plicních ventilátorů CoroVent, které budou distribuovány do šesti českých nemocnic. Dne 22. října získal tento přístroj povolení k prodeji a použití jako zdravotnický prostředek od Ministerstva zdravotnictví ČR, což odstartovalo distribuci těchto ventilátorů do českých nemocnic.

CoroVent by nicméně nevznikl bez finanční podpory partnerů v celkové částce přes 29 milionů korun. Na ventilátor uspořádal sbírku Nadační fond Donio, díky ní bylo vybráno během dvou týdnů dvaadvacet milionů korun, dalšími pěti miliony přispěla na projekt přes Červený kříž společnost Coca-Cola.

Unikátní centra doma i ve světě

Základní i aplikovaný výzkum hraje dlouhodobě na ČVUT podstatnou roli. Existuje mnoho center takového výzkumu, ve kterých je prováděn na excelentní mezinárodní úrovni.

Na každé z osmi fakult ČVUT existuje několik unikátních vědeckých pracovišť, která spolupracují s praxí a kde jsou řešeny nejaktuálnější vědecké otázky v rámci daného oboru.

Za Fakultu stavební je to například Experimentální centrum, kde se realizují akreditované i neakreditované zkoušky materiálů a konstrukcí, zároveň zde probíhá výzkum a pro studenty výuka. Na Fakultě strojní vznikl tým s názvem Progresivní technologie a systémy pro energetiku, který je složený z výzkumných týmů předních univerzit a výzkumných pracovišť z České republiky a který na špičkové úrovni řeší problémy související s plánovanou obnovou energetiky. V rámci Fakulty elektrotechnické vzniklo v roce 2016 Centrum pokročilé fotovoltaiky, které sdružuje špičkové odborníky z ČVUT v Praze i ze zahraničí. Unikátní spojení odborníků z oblasti materiálů a architektury přináší nové příležitosti k využití fotovoltaiky.

Dalším takovým příkladem je stanice laserového družicového dálkoměru nedaleko Helwanu, předměstí Káhiry v Egyptě, která je společným pracovištěm astronomického oddělení egyptského Národního výzkumného ústavu astronomie a geofyziky (NRIAG) a katedry fyzikální elektroniky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské. Stanice poskytuje cenná data díky své poloze a dostatečným počtem bezoblačných nocí. Ústav památkové péče Fakulty architektury se zaměřuje na teoretické a praktické stránky péče o historické stavební dílo, a to na základě výzkumu, je v těsném kontaktu s praxí naší i zahraniční památkové péče. Certifikační orgán pro výrobky při Fakultě dopravní posuzuje shody železničních zabezpečovacích zařízení s požadavky normy nebo jiného dokumentu a ověřuje subsystémy evropského železničního systému. Při Fakultě biomedicínského inženýrství existuje Laboratoř nekonvenční plicní ventilace, kde vznikl plicní ventilátor CoroVent. Fakulta informačních technologií nabízí firmám výzkumnou expertízu, odborníci z fakulty společně se studenty pomáhají řešit problémy, na které ve firmách nemají odborné kapacity.

Dalším příkladem využití nových poznatků v praxi je akreditovaná Zkušební laboratoř Kloknerova ústavu, která zajišťuje řadu materiálových zkoušek betonu, malt, zdicích prvků, oceli, keramiky, dřeva a kamene. Laboratoř má také akreditované postupy pro zkoušení zděných těles, pro mechanické zkoušky elektrických izolátorů, hydroizolačních pásů, přídržnosti povrchových vrstev k podkladu nebo zkoušky propustnosti vodních par (difuse).

Chytré budovy, motivovaní studenti

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov vzniklo za účelem zjednodušení spolupráce univerzity s průmyslem, zaměřuje se na komercializaci výsledků výzkumu a transfer technologií. Sdružuje špičkové akademiky z ČVUT v Praze, kteří se společně zabývají udržitelnými budovami.

Kromě jiného přináší Průmysl 4.0 při Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) jako reakci na požadavky trhu vizi chytrých továren – plně integrovaného, automatizovaného a průběžně optimalizovaného prostředí založeného na principu propojení výrobních zařízení do tzv. kyberneticko-fyzických systémů. V budově ČVUT-CIIRC v Praze 6 za tímto účelem vzniklo výzkumné a experimentální prostředí pod názvem Testbed pro Průmysl 4.0. Zde si zájemci o automatizovanou a digitalizovanou výrobu mohou podle principů Průmyslu 4.0 sami vyzkoušet inovativní řešení pro chytré továrny, ověřovat jejich kompatibilitu, funkčnost a účinnost, simulovat a optimalizovat výrobní a související vnitropodnikové procesy.

V roce 2019 byl na CIIRC zahájen projekt RICAIP se startovací podporou téměř 50 milionů eur. Výzkumníci v něm vyvíjejí možnosti využití virtuální a rozšířené reality pro řízení průmyslové výroby na dálku nebo systém pro její rychlé přizpůsobení podle momentálních potřeb zákazníka či dostupných výrobních prostředků.

V rámci Rektorátu ČVUT funguje Odbor pro transfer technologií. Díky tomuto odboru jsou všem fakultám ČVUT poskytovány odborné služby v oblasti duševního vlastnictví a jeho komercializace. Také zde funguje inkubátor InQbay jako prostor pro studenty, výzkumníky, začínající firmy a průmyslové partnery. Inkubátor čerpá z potenciálu fakult a specializovaných pracovišť. Pokrývá veškeré inženýrské disciplíny od klasického strojírenství po biomedicínské inženýrství a architekturu. Tvoří tak most mezi teorií a praxí, nápady studentů, akademickým světem a existující komerční sférou.

Jako motivaci pro studenty i akademiky uděluje každý rok rektor ČVUT cenu v oblasti vědy a výzkumu ve čtyřech oblastech: za vynikající vědecké výsledky, aplikace výsledků výzkumné práce v praxi, prestižní vědecká publikace za vynikající doktorské práce. Vedení ČVUT tak podporuje jak vědu, tak i její aplikaci do praxe.

„Z nedávných úspěchů našich skupin a týmů bych rád zmínil tým Fakulty elektrotechnické spolupracující s kolegy z univerzit v Pensylvánii a v New Yorku na mezinárodní robotické soutěži Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge, který v únoru vybojoval první místo za stavění zdi pomocí dronů a stříbro za likvidaci definovaných cílů. Nejcennější je pro tým zlatá medaile v kompletním závodu Grand Challenge,“ říká rektor ČVUT docent Vojtěch Petráček.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

2°C

Dnes je pondělí 25. ledna 2021

Očekáváme v 19:00 -2°C

Celá předpověď