ČVUT: Akademici v leteckých zkušebnách

foto Děkan fakulty strojní ČVUT v Praze Michael Valášek (vlevo) a americký velvyslanec v ČR Stephen King při otevření nové zkušebny pro turbovrtulové motory 25. června 2019 v Hradci Králové. Univerzita na vzniku zkušebny spolupracovala se společností GE Aviation Czech.

České vysoké učení technické úzce spolupracuje s výrobcem moderních leteckých motorů GE Aviation Czech. Odborníci z dvou rozdílných světů vytvořili funkční tým, který si brousí zuby na vývoj nových leteckých motorů.

Fotogalerie

České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) otevřelo na konci letošního června v Hradci Králové další zkušebnu turbovrtulových motorů. Univerzita tak udělala další z důležitých kroků ve snaze posílit své výzkumné a výukové kompetence a vytvořit ekosystém pro spolupráci se společností GE Aviation Czech. Výsledkem má být vývojové tuzemské centrum GE Aviation pro turbovrtulové motory. V něm bude GE Aviation Czech vyvíjet i vyrábět letecké motory.

„Dnešek je významným milníkem v propojování výuky a výzkumu s vývojem a výrobou jako ukázky cesty České republiky k inovačnímu lídru Evropy. Jsem přesvědčen, že pouze takový systém aktivně přispěje k transformaci české ekonomiky na ekonomiku s vysokým podílem přidané hodnoty,” prohlásil při této příležitosti profesor Michael Valášek, děkan Fakulty strojní ČVUT v Praze, s níž má GE Aviation Czech smlouvu o výzkumné spolupráci.

Propojení výroby a vědy

Počátky spolupráce pražské vysoké školy a odnože americké společnosti, jejíž vstup do Česka schválila na podzim 2016 vláda, sahají do roku 2015. V té době se GE rozhodovalo, kam umístí globální centrálu GE Aviation Turboprops. Bylo jasné, že firma nehledá jen místo pro výrobu turbovrtulového motoru GE Catalyst, ale také prostředí vhodné k dlouhodobým výzkumným a vývojovým aktivitám a výchově odborníků.

„Abyste firmu neustále rozvíjeli a byli konkurenceschopní, nemůžete spoléhat jen sami na sebe, musíte navazovat spolupráci s externími partnery. Právě takového partnera jsme našli v ČVUT, které s námi pracuje na vývoji a inovacích turbovrtulových motorů,” připomíná prezident GE Aviation pro Českou a Slovenskou republiku Milan Šlapák.

ČVUT podalo do Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání několik projektů na posílení výzkumu a výuky leteckých motorů. Získaný záměr běží ve třech fázích. První spočívá v budování infrastruktury pro výzkum a vývoj, druhá fáze se týká samotného testování turbovrtulových motorů. Třetí je zaměřena na využití těchto dat pro vývoj individuálního celoživotního monitorovacího systému s prediktivní údržbou. Založen je na digitálním dvojčeti motoru a internetu věcí.

30 terabytů dat

První fáze je v tuto chvíli téměř dokončena, zvláště v pozemních zkušebnách. ČVUT je má čtyři. Jedna v Letňanech je takzvaná dynamometrická, motory se testují bez vrtule. Její zátěž je simulována odporem vody v dynamometru. „Za půl roku tady naměříme 30 terabytů dat,” odhaduje děkan Fakulty strojní Michael Valášek.

Další dvě zkušebny, které se nacházejí v Hradci Králové, jsou vrtulové a zkouší motory s nainstalovanou vrtulí. Jsou ojedinělé v tom, že nasávají vzduch zepředu a vypouští jej dozadu za motor bez usměrňování proudění. To umožňuje simulovat skutečný stav na křídle letadla. Poslední zkušebna v Letňanech je jádrová a specializuje se na testování vysokotlaké části motoru. Pro všechny zkušebny platí, že dokážou v reálném čase číst tisíce senzorů z vnitřku nebo povrchu motoru a sbírat obrovské množství dat. Mohou testovat malé i středně velké turbovrtulové i další letecké motory.

V současnosti pokračuje přestavba letadla King Air 350 na experimentální letadlo, takzvanou létající zkušebnu.

Předávání know-how

Za nejpodstatnější rys vzájemné spolupráce považuje GE Avition přenos svého know-how a duševního vlastnictví na ČVUT. Vztahuje se na všechny tři fáze projektu. „Když budovalo ČVUT pozemní infrastrukturu, náš tým byl u toho s ČVUT od počátku. Stejně tak učíme jejich tým designovat samotné testy a jejich realizaci,” vypočítává prezident Šlapák.

Podobně se předává i duševní vlastnictví týkající se návrhů motorů, jejich výkonů a chování. „Abychom byli schopní vybudovat ekosystém partnerů pro vývoj a výzkum, je třeba předat know-how a pozvednout stávající expertízu v České republice. Právě proto jsme utvořili partnerství s ČVUT,” dodává prezident Šlapák.

Promyšlená strategie nese ovoce: rapidně stoupl zájem studentů školy o letecký obor. V nové továrně na letecké motory v hodnotě asi 70 milionů dolarů (1,6 miliardy korun) ve středočeském kraji má GE Aviation vytvořit do roku 2023 na 500 nových míst. Ke konci loňského roku jich zaplnila 230.

Dva světy, jeden tým

Funkční tým GE Aviation a ČVUT je symbiózou dvou světů: čistě akademického a důsledně byznysového. Po počátečním oťukávání vznikl jednolitý celek. „Když teď přijedete do zkušebny v Hradci Králové nebo v Letňanech, tak nepoznáte, kdo je z ČVUT a kdo od nás z GE,“ zdůrazňuje prezident Šlapák.

Sehranost vytváří základ pro příští projekty v hodnotě až stovek milionů dolarů. V plánu je například technologické zdokonalení moderního proudového motoru. „Nejprve jsme přivedli na svět motor H80, pak přišel daleko pokročilejší motor GE Catalyst. Rád bych u nás viděl vývoj proudového motoru, který posune GE Aviation Czech i Českou republiku inovačně a technologicky kupředu,” netají se Šlapák.

Půjde-li vše podle předpokladů a firma projekt interně získá, bude partnerem – opět – ČVUT.

S využitím serveru Svět průmyslu a ČVUT

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je úterý 12. listopadu 2019

Očekáváme v 17:00 4°C

Celá předpověď