Český průmysl v únoru klesl, stavební výroba zrychlila

Komerční prezentace Aktual.: 6.04.2022 12:44 Vydáno: 6.04.2022, 09:30

Průmysl, strojírenství, pracovník, dělník, svářeč - ilustrační foto. ČTK/Taneček David

Praha - Český průmysl přešel v únoru do meziročního poklesu o 0,3 procenta z lednového růstu o 1,2 procenta. Stále ztrácí zejména výroba aut. Stavební výroba zrychlila meziroční růst na 18,9 pct z lednových 6,4 pct. V pozemním stavitelství vzrostla o 16,1 pct, v inženýrském o 30 pct. Zahraniční obchod skončil v únoru schodkem 4,4 mld. Kč, což byl o 25,7 mld. Kč horší výsledek než před rokem. Hůře se dařilo hlavně vývozu vozidel. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Fotogalerie

Český průmysl v únoru meziročně klesl o 0,3 procenta, dál ho brzdí výroba aut

Český průmysl přešel v únoru do meziročního poklesu o 0,3 procenta z lednového revidovaného růstu o 1,2 procenta. Stále ho brzdí především výroba aut, jejíž problémy se projevují i v navazujících odvětvích. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání se průmyslová produkce snížila o 2,4 procenta.

Meziroční výsledky českého průmyslu se v posledních měsících pohybují na úzké hranici mezi růstem a klesáním. V listopadu rostl o 1,3 procenta, v prosinci klesl o 1,6 procenta, v lednu pak rostl o 1,2 procenta. "Průmyslová produkce již několikátý měsíc v řadě v podstatě stagnuje. Ve většině odvětví výroba mírně rostla, v automobilovém průmyslu zůstala v poklesu," uvedl ředitel statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Automobilový průmysl si v únoru proti loňskému roku pohoršil o 9,3 procenta. Potýká se například s přetrvávajícím nedostatkem dílů. "Vliv problémů u výrobců automobilů se v únoru opět projevil i v navazujících odvětvích, např. výrobě pryžových a plastových výrobků," sdělila vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová. Produkce pryžových a plastových výrobků klesla o 2,7 procenta.

O téměř sedm procent horší výsledek než loni v únoru vykázala také produkce energií. "Teplé počasí ovlivnilo pokles ve výrobě elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, vysoká srovnávací základna pak ve farmaceutickém průmyslu," dodala Doležalová.

Většina dalších odvětví ale rostla. Například výroba ostatních nekovových minerálních výrobků si polepšila o více než 15 procent. "Produkce se zvýšila jak ve sklářském průmyslu, tak ve výrobě stavebních hmot," podotkli statistici. Dvouciferný růst zaznamenala také třeba výroba nápojů, oděvů či nábytku nebo ostatní zpracovatelský průmysl.

Hodnota nových zakázek vzrostla o 5,6 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 6,1 procenta, tuzemské o 4,9 procenta. "Růst hodnoty nových zakázek v řadě odvětví byl výrazně ovlivněn dynamickým růstem cen," uvedl ČSÚ. V automobilovém průmyslu se ale zakázky meziročně snížily o pět procent.

Počet zaměstnanců v průmyslu se proti loňskému únoru snížil o 0,3 procenta. Jejich průměrná hrubá mzda vzrostla o 5,1 procenta.

Analytici: Český průmysl stagnuje, růst tlumil pokles výroby automobilů

Situace českého průmyslu se v únoru nezměnila, růst tlumil pokles výroby automobilů. Další vývoj bude záležet na situaci na Ukrajině, průmysl by zasáhlo především zastavení dodávek energií z Ruska. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK.

"Produkce meziročně mírně poklesla, čímž zůstala nepříliš vzdálená výsledkům v předchozích třech měsících. I pohled na výrobu jednotlivých odvětví průmyslu ukázal na vcelku stabilní vývoj," uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

Upozornil, že dlouhodobě nepříznivá situace zůstala ve výrobě aut a navazující výrobě pryží a plastů. Meziroční pokles výroby motorových vozidel se v únoru prohloubil, řekl. Předstihová čísla včetně nových objednávek podle něj naznačují další útlum výroby v nejbližších měsících, ale žádnou velkou tragédii.

"Některé příčiny poklesu byly spíše jednorázové, jako například dopad teplejšího počasí na výrobu a rozvod elektřiny, plynu a tepla. Slušný byl růst nových zakázek, tam ale k opticky dobrému výsledku napomohl výrazný růst cen komodit a ostatních nákladů," uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Válečný konflikt na Ukrajině a sankce proti Rusku budou pro nejbližší měsíce znamenat novou situaci, a to zhoršení na straně průmyslové výroby, objednávek i exportů, podotkl.

Další vývoj průmyslové výroby bude poznamenán eskalací konfliktu na Ukrajině, potvrdila analytička Komerční banky Jana Steckerová. Vzhledem k přerušení některých dodávek do průmyslu z této oblasti lze podle ní v březnu čekat ještě výraznější propad českého průmyslu. "Rizikem jsou i lockdowny v Číně, které mohou opět narušit dodavatelské řetězce, které se začátkem letošního roku již začínaly narovnávat. Pozitivní je, že objednávkové knihy zůstávají plné a poptávka se zatím zdá být silná," dodala.

Zásadní pro vývoj průmyslu bude následují měsíc, kde bude již promítnut dopad invaze na Ukrajině, souhlasil analytik Deloitte Filip Pastucha. "České firmy se musí vypořádat s nárůstem cen na vstupech kvůli rostoucím cenám energií zejména ropy a zemního plynu, navíc hrozí reálná obava, že Rusko do Evropy přestane posílat plyn úplně. Dále významně rostou ceny komodit jako například palladium, hliník, nikl, ocel či železná ruda," upozornil.

Únorové výsledky průmyslu hodně ovlivnil výkyv automobilového průmyslu, přesto většina odvětví dokázala nadále růst, míní hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek. Firmy už podle něj na přelomu roku avizovaly, že se postupně mohou během první poloviny roku dostat na předkrizovou úroveň. Svědčilo o tom i společné šetření svazu a České národní banky dokládající očekávání nových zakázek nebo Index nákupních manažerů za únor, kdy se objemy výroby zvýšily čtvrtý měsíc v řadě. uvedl. "Firmám rostly zakázky a poptávka na trhu působila prorůstově, zlepšovala se také nálada podnikatelů," dodal Čížek.

Stavební výroba v únoru zrychlila meziroční růst na 18,9 pct z lednových 6,4 pct

Stavební výroba v Česku v únoru zrychlila meziroční růst na 18,9 procenta z lednových 6,4 procenta. Dvouciferným tempem rostla stavební produkce naposledy v březnu 2019. Pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, se v únoru meziročně zvýšilo o 16,1 procenta a inženýrské stavitelství, tedy stavby cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, o 30 procent. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byla stavební výroba v únoru reálně vyšší o 4,8 procenta.

"K výbornému výsledku kromě jiného přispěla nízká srovnávací základna a příznivé počasí. Rychleji rostla produkce na inženýrských stavbách a tahounem byly větší firmy," uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Radek Matějka.

Stavební úřady vydaly v únoru meziročně o 12,4 procenta víc stavebních povolení, bylo jich 6903. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 39,8 miliardy korun, oproti loňskému únoru vzrostla zhruba o pětinu.

Počet zahájených bytů meziročně vzrostl o 26,1 procenta na 3691 bytů, počet dokončených bytů klesl o 13,1 procenta na 2265 bytů. "Zatímco rodinné domy byly na loňské úrovni a pokles z předchozích měsíců se zastavil, v bytových domech se bytů dokončilo velmi málo a jejich počet meziročně klesl o téměř třetinu," podotkla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby Petra Cuřínová.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se v únoru meziročně zvýšil o 1,6 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně vzrostla o 7,8 procenta.

Vývoj stavebnictví v dalších měsících je kvůli Ukrajině nejistý, míní analytici

K únorovému meziročnímu růstu stavebnictví přispělo dobré počasí a pocovidové obnovení dodavatelských řetězců, ty však narušila ruská invaze na Ukrajinu a v dalších měsících je vývoj nejistý. Tvrdí to analytici, které oslovila ČTK. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) stavební výroba v Česku letos v únoru dál meziročně rostla, a to o 18,9 procenta. Odborníci se však shodují, že za růstem stojí nízká srovnávací základna.

Produkce v pozemním stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, se v únoru meziročně zvýšila o 16,1 procenta. Produkce inženýrského stavitelství, tedy stavby cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, vzrostla o 30 procent. Meziměsíčně byl růst stavebnictví oproti lednu 2022 o 4,8 procenta vyšší.

"Aktuální dvouciferný meziroční růst naznačuje, že se stavebnictví podařilo překonat problémy způsobené koronavirem a s ním spojeným narušením dodavatelských řetězců. Růst je však třeba brát s rezervou, jelikož je způsoben hlavně nižší srovnávací základnou,“ uvedl odborník na stavebnictví z poradenské společnosti KPMG Josef Kupec a dodal, že proti dalšímu růstu bude působit především válka na Ukrajině.

"Už dlouho upozorňuji na to, že je české stavebnictví závislé na pracovnících ze zahraničí, mezi nimiž dominují právě Ukrajinci. Dostali jsme se do situace, že bez nich se v Česku nepostaví žádná větší stavba. Mnoho ukrajinských pracovníků však dostalo povolávací rozkaz a odešlo bránit svou napadenou vlast. V Česku tak nyní výrazně chybí," uvedl generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Korec dále upozornil na nedostatek stavebních materiálů. "Aktuálně nejpalčivější situace se týká oceli používané například do výztuží. Ta se k nám dováží právě z Ukrajiny, tyto dodávky jsou nyní kvůli probíhající válce komplikované nebo dokonce úplně přerušené. Dokončení některých velkých staveb se kvůli tomu s největší pravděpodobností oddálí. Výrazně však rostou ceny prakticky všech stavebních materiálů," dodal.

Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka mohou právě ceny vést k odkladu již uzavřených zakázek, které nepočítaly s takto vysokou inflací v odvětví, a proto výhled stavebnictví zůstává nejistý. "Už v březnových datech nejspíš uvidíme, jak válka na Ukrajině zasáhla jeden z pilířů české ekonomiky. Obávám se ale, že horší měsíce nás teprve čekají," uzavřel Korec.

Zahraniční obchod v únoru skončil deficitem 4,4 miliardy Kč, loni byl v přebytku

Zahraniční obchod Česka se zbožím skončil v únoru schodkem 4,4 miliardy korun, což byl o 25,7 miliardy Kč horší výsledek než ve stejném měsíci před rokem. Hůře se dařilo hlavně vývozu motorových vozidel. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Vývoz zboží z Česka v únoru vzrostl meziročně o sedm procent na 329,7 miliardy korun. Hodnota dovozu stoupla o 16,5 procenta na 334,1 miliardy Kč. Meziměsíčně se export po sezonním očištění snížil o 2,6 procenta a import klesl proti lednu o 0,3 procenta.

Bilance zahraničního obchodu se zeměmi Evropské unie (EU) se v únoru meziročně zhoršila o 6,1 miliardy Kč. Deficit obchodu se státy mimo EU se prohloubil o 19,3 miliardy korun.

"Zahraniční obchod v únoru skončil v deficitu 4,4 miliardy Kč. V minulých letech přitom platilo, že druhý kalendářní měsíc roku býval většinou ve znamení kladné obchodní bilance," uvedl vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička. Loni v únoru vykázal zahraniční obchod ČR přebytek 21,3 miliardy Kč a předloni 19,7 miliardy korun.

Letošní únorovou bilanci nepříznivě ovlivnilo především meziroční snížení přebytku obchodu s motorovými vozidly o 8,8 miliardy korun, způsobené poklesem vývozu o 8,5 miliardy Kč. "Meziročně horší údaje pozorujeme už osmý měsíc v řadě," upozornil Konvička.

V druhém kalendářním měsíci letošního roku se také dále prohloubil deficit s ropou a zemním plynem o 8,2 miliardy Kč a základními kovy o šest miliard korun. Naopak příznivý vliv měl zejména vyšší přebytek obchodu s elektřinou, plynem, párou a klimatizovaným vzduchem o 4,8 miliardy korun.

Analytici: Dopady dění na Ukrajině se v zahraničním obchodu plně teprve projeví

Výsledek zahraničního obchodu za únor byl horší, než analytici předpokládali. Teprve v březnu se přitom naplno projeví dopady dění na Ukrajině. Podniky se stále potýkají s nedostatkem dílů, navíc stále zdražují výrobní materiály. Tento problém bude pravděpodobně dále přetrvávat. Vyplývá to z vyjádření ekonomů, které dnes ČTK oslovila.

Zahraniční obchod České republiky se zbožím skončil v druhém měsíci letošního roku podle dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu schodkem 4,4 miliardy korun, meziročně to byl o 25,7 miliardy korun horší výsledek. Analytici počítali s přebytkem šest miliard korun.

"Bilance byla v meziročním srovnání tažena vzhůru především vyšším exportem elektřiny a negativně se projevil zejména vyšší dovoz ropy a plynu, nižší vývoz automobilů a dílů a vyšší dovoz základních kovů," uvedl ekonom UniCredit Bank Jiří Pour.

Export si proti loňskému únoru polepšil o sedm procent. Analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht upozornil, že ve vývozech se nepříznivě projevil přebytek obchodu s motorovými vozidly, což poukazuje na slabší tempo výroby. Za letošní první dva měsíce roku bylo podle něj vyrobeno nejméně automobilů od roku 2010. Problémem jsou zejména chybějící díly.

Analytiky překvapil meziroční nárůst dovozu o 16 procent. "Dynamiku importů přifoukly vysoké ceny komodit na světových trzích. Obchod se zemním plynem a ropou tak navýšil deficit na 8,2 miliardy korun z lednových 7,2 miliard korun," řekl Vagenknecht.

Další špatnou zprávou pro zahraniční obchod je podle Tomáše Volfa ze společnosti Citfin výsledek podnikových objednávek v Německu, které je pro ČR nejsilnějším obchodním partnerem. "Za stejný měsíc, tedy za únor, totiž meziměsíčně klesly (objednávky) o 2,2 procenta a po třech měsících se vrátily do červených čísel," uvedl.

Raiffeisenbank předpokládala na začátku února se saldem bilance zahraničního obchodu na 60 miliardách korun. Vzhledem k aktuálnímu vývoji bude podle Vagenknechta zřejmě nižší, při současné nejistotě nelze vyloučit ani deficit za celý letošní rok, dodal.

Autor: ČTK