Praha - Meziroční inflace v dubnu stoupla na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 1993. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle ekonomů inflace v dalších měsících dále poroste a pravděpodobně překoná i patnáctiprocentní hranici a na dvojciferných úrovních zůstane po zbytek roku. Takto dramatický růst cen přitom bude podle nich vyžadovat ještě další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB). Analytici v této souvislosti také upozornili, že při takto vysoké inflaci je potřeba více než kdy jindy důvěryhodná a konzistentní politika ČNB. Podle dalších dat, která zveřejnil ČSÚ, maloobchodní tržby v březnu zrychlily růst a vývozní a dovozní ceny meziročně opět vzrostly.
Meziměsíční růst spotřebitelských cen v dubnu o 1,8 procenta byl podle ČSÚ daný zejména dražším bydlením a potravinami.
Dubnová meziroční inflace byla přitom o 0,4 procentního bodu vyšší než odhady ČNB. Důvodem byl především větší než očekávaný růst jádrové inflace, což je inflace očištěná o sezonní vlivy, a regulovaných cen, tedy cen energií. Elektřina přitom meziročně v dubnu zdražila o 30,1 procenta, zemní plyn o 44,2 procenta, tuhá paliva o 24,1 procenta a teplo a teplá voda o 17,5 procenta. Růst byl ve všech případech vyšší než v březnu. Nájemné se v dubnu zvýšilo o 4,5 procenta, vodné o 5,3 procenta a stočné o 6,4 procenta.
Rychlejší než v březnu byl dubnový meziroční růst také u potravin. Například mouka v dubnu meziročně zdražila o více než polovinu, maso o 11 procent, polotučné trvanlivé mléko téměř o třetinu, vejce o více než 14 procent a cukr o více než čtvrtinu. Chleba byl tak proti loňsku dražší o víc než 20 procent, cena másla stoupla o 31,6 procenta a brambor o 19,2 procenta.
"V nejbližších měsících je pravděpodobné, že inflace půjde dál vzhůru kvůli pokračujícímu zdražování energií a potravin. V tuto chvíli vidíme její vrchol dál v červnu, a to nad 15 procenty. Odeznívání bude v tomto roce velmi pomalé a po zbytek roku bude inflace dvojciferná," uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Podle něj tak není vyloučené, že stávající bankovní rada sáhne před svou částečnou obměnou na konci června ještě k zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu.
Analytik společnosti Portu Filip Louženský upozornil, že inflace v ČR je jedna z nejvyšších na světě, když se pohybuje kolem 25. místa ze 193 zemí. "V zemích, které mají vysokou inflaci, se proti ní bojuje zvyšováním sazeb. Ale Turecko nebo eurozóna jsou výjimkou," uvedl.
Původ aktuálně vysoké inflace v ČR ve srovnání i s dalšími zeměmi EU je podle ekonomů již ve vývoji ekonomiky před pandemií koronaviru, kdy byl napjatý trh práce v podobě nedostatku pracovních sil a rostoucích mezd. Následně k inflaci přispěla i uvolněná rozpočtová politika vlády během pandemie, díky které se do ekonomiky dostalo poměrně velké množství peněz. Dalším důvodem je pozdější a rychlejší nástup růstu cen energií ve srovnání s jinými státy. Vliv měl i vývoj na trhu nemovitostí.
Maloobchodní tržby v březnu zrychlily růst na 5,4 procenta
Tržby v maloobchodě v březnu zrychlily meziroční růst na 5,4 procenta z únorových revidovaných 4,1 procenta. Výrazně si polepšily hlavně prodejny nepotravinářského zboží, které byly loni zavřené kvůli epidemii koronaviru. Nižší tržby naopak letos měly internetové obchody. Meziměsíčně maloobchodní tržby klesly o 0,1 procenta.
Nejvyšší růst zaznamenaly prodejny s oděvy a obuví, tržby v nich proti loňskému březnu vzrostly více než trojnásobně. "V porovnání s rokem 2019 však byly o čtvrtinu nižší," podotkla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová. Prodejny sportovního vybavení utržily o 17,8 procenta více, prodejny domácích potřeb o 17,3 procenta více a tržby v drogeriích vzrostly o 15,5 procenta.
Naopak e-shopy si v tržbách pohoršily téměř o pětinu. "Pokles prodeje internetových a zásilkových obchodů byl ovlivněn vysokou srovnávací základnou z loňského roku," uvedla Gotvaldová. Tržby klesly také nespecializovaným prodejnám s převahou potravin, a to o 2,2 procenta. Ve specializovaných prodejnách potravin pak lidé utratili o 5,3 procenta více než loni v březnu.
Tržby za prodej a opravy motorových vozidel klesly meziročně o 1,6 procenta. Nižší byly tržby za prodej aut včetně náhradních dílů, za opravy lidé utratili více.
Za celé první čtvrtletí letošního roku se maloobchodní tržby meziročně zvýšily o 6,3 procenta. "Spotřebitelé za pohonné hmoty utratili reálně o 14,8 procenta více než v loňském roce, za nepotravinářské zboží o 10,5 procenta více, naopak za potraviny tržby klesly o 1,4 procenta," dodala ředitelka odboru statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ Marie Boušková.
ČSÚ upozornil, že data za březen jsou předběžná. Definitivní údaje za všechny měsíce roku 2022 zveřejní statistici až v březnu 2023.
Vývozní a dovozní ceny v březnu meziročně opět vzrostly
Vývozní ceny se v březnu meziročně zvýšily o 13,2 procenta, u dováženého zboží vzrostly ceny meziročně o 19,2 procenta. Největší vliv na to měl nárůst cen elektřiny, ropných výrobků, plynu a uhlí. Ceny ve vývozu a dovozu se zvýšily také v meziměsíčním srovnání, ale výrazně méně než v meziročním srovnání.
"Výrazně se zvýšily zejména vývozní a dovozní ceny energií, meziročně přibližně o 150 procent," uvedl Vladimír Klimeš, vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ.
Na téměř pětinovém meziročním růstu dovozních cen se podepsalo především zvýšení cen minerálních paliv, tedy plynu, ropy, ropných výrobků, elektřiny a uhlí, o 148,6 procenta. Výrazně podle ČSÚ stouply také ceny polotovarů železa, oceli, neželezných kovů a papíru, a to o 21,6 procenta, dále dřeva, plastů a hnojiv. Meziměsíčně dovozní ceny vzrostly o sedm procent, především vlivem třicetiprocentního růstu cen minerálních paliv.
Na meziročním zvýšení vývozních cen měl podle ČSÚ největší vliv taktéž růst cen minerálních paliv, který činil 152,8 procenta. Ostatní suroviny, hlavně dřevo a kovový odpad, zdražily o dvě pětiny, potraviny a polotovary železa, oceli, kovových a dřevěných výrobků o pětinu. Meziměsíčně vývozní ceny rostly o 4,7 procenta, vliv na to opět měly zejména ceny elektřiny a ropných výrobků.
Směnné relace meziročně poklesly na 95 procent po únorových 96,8 procenta. Nejnižší hodnoty dosáhly nápoje a tabák. Meziměsíčně se snížily na hodnotu 97,9 procenta po únorových 98,8 procentech, přičemž nejnižší hodnoty dosáhla minerální paliva.