Praha - Loni v Česku zemřelo 139.600 lidí, nejvíc od konce druhé světové války. Ve srovnání s rokem 2020, tedy prvním rokem pandemie koronaviru, zemřelých přibylo o víc než 10.000. Na svém webu to dnes uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), podle kterého jde o dosud dostupné údaje z hlášení o úmrtí. U žen i mužů klesla podle statistiků naděje dožití, tedy věk, kterého se pravděpodobně dožijí.
"Po patnáctiprocentním nárůstu počtu zemřelých v roce 2020 se v roce 2021 počet zemřelých meziročně zvýšil o dalších osm procent," uvedl předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček. Nepříznivá epidemická situace se podle ČSÚ projevila více u mužů, u nichž počet úmrtí vzrostl o desetinu, zatímco u žen o šest procent. Naděje dožití se snížila o 0,8 roku na 80,6 roku pro ženy a klesla o 1,1 roku na 74,2 roku pro muže. Odpovídá tak situaci z období let 2009 a 2010, upozornila vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.
ČSÚ neuvádí, jaké byly příčiny úmrtí lidí. S nemocí covid-19, kterou způsobuje koronavirus a je nebezpečnější pro starší nebo chronicky nemocné lidi, loni podle statistik na webu ministerstva zdravotnictví zemřelo 24.249 lidí. "Úmrtnost se mezi roky 2020 a 2021 zhoršila nejvýrazněji u 55-74letých, a to v průměru o 16 procent. Oproti roku 2019 byla jejich úmrtnost vyšší o čtvrtinu," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. "Nejstarších seniorů nad 80 let zemřelo loni stejně jako v roce 2020. Obdobná byla i jejich míra úmrtnosti, což však znamená, že zůstala nadále o 15 procent vyšší než před pandemií," dodala.
Nejvíce lidí loni v Česku zemřelo v prvním čtvrtletí, kdy doznívala třetí a vrcholila čtvrtá vlna koronaviru. Mezi měsíci byl nejtragičtější březen s 16.800 úmrtími, následoval leden a únor. V prvních třech měsících roku a pak i v listopadu a prosinci, kam spadá pátá vlna koronaviru, umíralo o 40 ale i 60 procent lidí víc, než je průměr posledních pěti let před propuknutím pandemie koronaviru.
Období vysoké úmrtnosti bylo v roce 2021 výrazně delší než v roce 2020, což potvrzují také denní počty zemřelých. Zatímco v roce 2020 bylo zaznamenáno 89 dnů s počtem zemřelých minimálně o čtvrtinu vyšším oproti průměrnému počtu z let 2015–2019, v roce 2021 jich bylo 168. "K maximu úmrtí došlo 15. března, kdy zemřelo 619 osob. Vlna zvýšené úmrtnosti v závěru roku byla již nižší, vrcholila počtem 535 zemřelých 1. prosince," uvedl ČSÚ.
Mezi kraji loni zemřelých meziročně přibylo nejvýrazněji v Královéhradeckém o 14 procent a Karlovarském o 13 procent. Naproti tomu na Vysočině počet úmrtí meziročně stagnoval a ve Zlínském kraji se zvýšil o dvě procenta.
Naděje dožití při narození:
|
Naděje dožití |
Ženy |
Muži |
|
2005 |
79,3 |
72,9 |
|
2006 |
79,9 |
73,4 |
|
2007 |
80,1 |
73,7 |
|
2008 |
80,3 |
74,0 |
|
2009 |
80,3 |
74,2 |
|
2010 |
80,6 |
74,4 |
|
2011 |
80,8 |
74,7 |
|
2012 |
81,0 |
75,0 |
|
2013 |
81,2 |
75,2 |
|
2014 |
81,7 |
75,7 |
|
2015 |
81,5 |
75,6 |
|
2016 |
81,8 |
76,0 |
|
2017 |
81,8 |
76,0 |
|
2018 |
81,9 |
76,1 |
|
2019 |
82,1 |
76,3 |
|
2020 |
81,4 |
75,3 |
|
2021* |
80,6 |
74,2 |
Zdroj: ČSÚ (*předběžné výsledky)
