Praha - Průmyslová výroba v Česku v červenci zrychlila meziroční růst na 1,8 procenta po červnovém zvýšení o 0,2 procenta. Stoupla pošesté po sobě. Meziroční růst táhl automobilový a gumárenský průmysl. Hodnota nových zakázek po červnovém poklesu v červenci meziročně vzrostla. Proti červnu se průmyslová výroba v Česku zvýšila o 0,8 procenta. Na webu to dnes uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Zahraniční obchod ČR letos poprvé skončil v červenci schodkem 1,7 mld. Kč, meziročně byl o 5,5 mld. Kč nižší. Vývoj negativně ovlivnila především bilance kovodělných výrobků. Příznivý vliv měl přebytek obchodu s motorovými vozidly. Stavební výroba meziročně vzrostla o 10,1 procenta. Meziroční růst zaznamenala podeváté v řadě, tempo růstu zpomalilo, v červnu to bylo po revizi o 15,2 procenta.
"Průmyslová produkce v červenci vzrostla. K růstu nejvíce přispěly výroba motorových vozidel a výroba pryžových a plastových výrobků, zejména pneumatik," uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Růst podle ČSÚ zaznamenaly také podniky ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků nebo ve výrobě elektrických zařízení. Částečně vlivem nižší srovnávací základny se meziročně zvýšila těžba uhlí. Klesla výroba nápojů, potravin nebo textilií.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v červenci ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 6,6 procenta. Objednávky ze zahraničí se zvýšily o 2,9 procenta, z tuzemska o 13 procent. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek vyšší o 2,9 procenta.
"Růst nových zakázek v průmyslu nejvíce ovlivnila výroba motorových vozidel. Jejich hodnota se v tomto odvětví vlivem nízké srovnávací základny meziročně zvýšila o 15 procent. Významné dlouhodobé zakázky uzavřely podniky vyrábějící ostatní dopravní prostředky a zařízení," uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová. Meziročně ubylo objednávek ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství nebo výrobě strojů a zařízení.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v červenci meziročně snížil o 1,9 procenta. Průměrná mzda pracovníků se proti loňskému červenci zvýšila o pět procent.
Analytici: Červencové výsledky průmyslu nelze přeceňovat, dlouhodobě stagnuje
Červencové výsledky českého průmyslové výroby nelze přeceňovat. Z dlouhodobého hlediska průmysl stagnuje, i kvůli slabému výkonu německé ekonomiky, shodli se analytici oslovení ČTK. Upozornili také na pokračující propouštění v průmyslu.
"Průmysl zůstává slabším místem české ekonomiky. Zatímco služby těží z oživení domácí poptávky a stavebnictví se vzpamatovává z loňského poklesu, průmysl se opírá zejména o zahraniční poptávku, která stále roste pomalu," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Podle hlavního ekonoma Investiky Víta Hradila český průmysl dlouhodobě přešlapuje na místě. "Průmyslová aktivita aktuálně dosahuje zhruba stejné intenzity, jako už v létě roku 2024, na jaře roku 2023, ale také v květnu roku 2018. Průmyslový sektor tedy v souhrnu již dlouhá léta stagnuje, ovšem při pohledu na sousední Německo, kde naopak setrvale klesá, se vlastně jedná spíše o úspěch," podotkl Hradil.
Analytik Raiffeisenbank Martin Kron upozornil na to, že červencový růst průmyslové výroby táhl zejména automobilový sektor, což může mít stále souvislost se zaváděním amerických cel. "Zvyšující se produkce mohla být ovlivněna snahou vyrobit a exportovat co nejvíce aut před hrozícím clem ve výši 25 procent na dovoz aut do USA," uvedl. Spojené státy nakonec dovozní clo na automobily z Evropské unie uvalily ve výší 15 procent, účinné je od počátku srpna.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek připomněl, že v průmyslu pokračuje propouštění, počet zaměstnanců se meziročně snížil o 1,9 procenta. "Nic se zatím nemění na trendu propouštění v průmyslu. Nejde už jen o cyklický jev, ale o strukturální změny, které přinášejí nižší potřebu pracovníků i do budoucna," uvedl Dufek.
Zahraniční obchod ČR letos poprvé skončil v červenci schodkem 1,7 mld. Kč
Zahraniční obchod ČR letos poprvé skončil v červenci schodkem 1,7 mld. Kč, meziročně byl o 5,5 mld. Kč nižší. Vývoj negativně ovlivnila především bilance kovodělných výrobků. Příznivý vliv měl přebytek obchodu s motorovými vozidly. Předběžné údaje dnes zveřejnil ČSÚ.
"Stejně jako loni skončila i letos obchodní bilance poprvé se záporným výsledkem v červenci. Letošní červencová bilance byla ovšem příznivější, zejména díky meziročně vyššímu vývozu motorových vozidel, který vzrostl o více než 12 miliard Kč," uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová. "Ani odstávky výroby kvůli celozávodním dovoleným neměly vliv na meziroční srovnatelnost výsledku, jelikož převážně spadaly do stejného letního měsíce," doplnila.
Meziročně vzrostl vývoz o 4,7 procenta na 375,2 miliardy Kč a dovoz se zvýšil o 3,1 procenta na 376,9 miliardy Kč. Meziměsíčně po sezonním očištění se snížil vývoz o 4,2 procenta a dovoz o 3,8 procenta. Červenec 2025 měl o jeden pracovní den více než červenec 2024.
Bilance kovodělných výrobků se zhoršila o 5,2 miliardy Kč přechodem z aktiva do pasiva. Deficit obchodu u zemědělských produktů se prohloubil o 1,2 miliardy Kč, u základních kovů o miliardu Kč. Příznivý vliv na zahraniční obchod měl vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly o 5,1 miliardy Kč, s ostatními dopravními prostředky o tři miliardy Kč a stroji a zařízeními o 2,3 miliardy Kč.
Přebytek bilance zahraničního obchodu se státy EU se v červenci meziročně zvýšil o 2,4 miliardy Kč. Deficit obchodu se státy mimo EU se zmenšil o 6,5 miliardy Kč.
Za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhl přebytek obchodní bilance 136,7 miliardy Kč, což představovalo meziroční pokles o 9,4 miliardy Kč. Od začátku roku stoupl vývoz o 4,5 procenta a dovoz o 5,1 procenta.
ČSÚ zároveň dnes zveřejnil zpřesnění údajů za loňský rok. Podle definitivních údajů za rok 2024 vzrostl meziročně vývoz o pět procent na 4,7 bilionu Kč a dovoz o 2,8 procenta na 4,4 bilionu Kč. Bilance zahraničního obchodu se zbožím skončila přebytkem 220,5 miliardy Kč, který byl o 98 miliard Kč vyšší než v roce 2023.
Analytici: Deficit zahraničního obchodu souvisí s cly i zpomalováním ekonomiky
V červencových výsledcích zahraničního obchodu je podle analytiků mírně patrný efekt nové obchodní dohody mezi EU a Spojenými státy. Přestože do červencových číslech se mohl ještě promítnout efekt předzásobování, změny v zahraniční poptávce jsou podle některých odborníků už vidět a v dalších měsících budou pokračovat. Důvodem deficitu jsou také výkyvy v jednotlivých odvětvích a zpomalování české ekonomiky, uvedli ekonomové, které ČTK oslovila.
"Deficit obchodu se zeměmi mimo EU poklesl o 6,5 miliardy korun, což poukazuje na to, že obchodníci hledají nové partnery často za hranicemi EU," uvedla Tereza Krček, analytička Raiffeisenbank.
Také ekonom UniCredit Bank Jiří Pour uvedl, že dovozní cla se projevila na snížení exportu do USA. Meziročně pokles činil 0,7 miliardy korun, podle Poura se jedná o nejhorší vývoj za posledních 18 měsíců. "Makroekonomický dopad na českou ekonomiku zatím není nijak zásadní," dodal.
V červencových datech bylo podle analytiků ještě patrné předzásobování firem nebo domácností, které chtěly pořídit zboží se sníženou celní sazbou, například analytička Komerční banky Jana Steckerová ale očekává, že efekt bude v dalších měsících slábnout, což se odrazí i v horších výsledcích zahraničního obchodu.
"Do zahraničního obchodu se silněji propisuje slabší zahraniční poptávka, která se může projevit v automobilovém průmyslu, jelikož Německo považuje dohodu EU s USA za nevýhodnou," dodala Krček.
V červenci měl nicméně přebytek obchodu s motorovými vozidly o 5,1 miliardy korun příznivý vývoj na zahraniční obchod. Dařilo se také obchodu s ostatními dopravními prostředky, se stroji a zařízeními. Nepříznivě se naopak projevil deficit obchodu s kovodělnými výrobky, základními kovy a kovodělnými výrobky.
"Zahraniční obchod reflektuje mírné zpomalování české ekonomiky, o žádné dramatické změny se však zatím nejedná. Očekáváme, že ekonomika ve druhé polovině letošního roku ještě o něco zpomalí a příspěvek bilance zahraničního obchodu k reálnému růstu HDP bude v letošním roce negativní," uvedl Pour.
Celkový vývoz podle statistiků meziročně vzrostl o 4,7 procenta a dovoz o 3,1 procenta. Pour upozornil, že po očištění o vyšší počet pracovních dní by však export zpomalil na 1,6 procenta a dovoz by klesl o 0,3 procenta. "Částečně za tímto zpomalením stál pokles cen na straně vývozu i dovozu. V meziměsíčním srovnání sezonně očištěný vývoz klesl o 4,2 procenta a dovoz o 3,8 procenta," sdělil Pour.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda přičetl zhoršení bilance zahraničního obchodu obvyklé sezonnosti, nikoli zhoršování kondice českého zahraničního obchodu. Celkový letošní přebytek by se měl letos podle Kovandy blížit částce 200 miliard korun. "To je však dáno i tím, že v Česku díky růst reálných mezd oživuje spotřeba domácností, která se z podstatné části týká pochopitelně i dováženého zboží. Zhoršení bilance zahraničního obchodu je tedy třeba zčásti přičíst právě i pozitivnímu vývoji v oblasti spotřeby domácností, která bude letos hlavním tahounem celé české ekonomiky," uzavřel Kovanda.
Stavební produkce meziročně vzrostla o 10,1 procenta
Stavební výroba v Česku v červenci meziročně vzrostla o 10,1 procenta. Meziroční růst zaznamenala podeváté v řadě, tempo růstu zpomalilo, v červnu to bylo po revizi o 15,2 procenta. Produkce v pozemním stavitelství v červenci meziročně stoupla o 9,2 procenta a v inženýrském o 11,5 procenta. Dnes o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byla stavební výroba vyšší o jedno procento.
Stavební výroba letos meziročně vzrostla v každém měsíci. Dvouciferný meziroční růst evidují statistici potřetí v řadě, v květnu to bylo o 13,6 procenta.
"Stavebnictví těží z loňské extrémně nízké srovnávací základny, zrychlených povolovacích řízení a nastartovaných vládních investic zejména do dopravní infrastruktury," řekl ČTK k výsledkům stavební výroby partner PwC pro restrukturalizace Petr Smutný.
Vládní investice považuje za hlavní důvod růstu stavební produkce i hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. "Stavebnictví se daří především díky infrastrukturním projektům. Takže dokud bude za co stavět, bude mít před sebou pozitivní perspektivu. Zbývá jen nalézt peníze na financování výstavby pro rok 2026," uvedl.
Orientační hodnota staveb, na které bylo v červenci vydáno stavební povolení, dosáhla 54,2 miliardy korun, což bylo meziročně o 37,9 procenta více. "K meziročnímu růstu orientační hodnoty staveb přispělo povolení rekonstrukce velké dopravní stavby v řádu miliard korun. Nicméně i po modelovém odečtení staveb s rozpočty nad miliardu korun by byla orientační hodnota nad úrovní loňského července," podotkl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
V červenci se začalo stavět 2628 bytů, oproti loňskému sedmému měsíci to bylo o 9,2 procenta méně. Počet dokončených bytů klesl meziročně o 13,4 procenta na 2353 bytů.
Bytovou výstavbu považují analytici za nedostatečnou. "Pro stabilizaci trhu s bydlením je nutné výrazně zvýšit výstavbu nových bytů a rodinných domů. V loňském roce bylo v České republice dokončeno 30.000 bytů. To je málo, situace na nemovitostním trhu se tak stále zhoršuje," řekl ČTK jednatel skupiny Xella Igor Forberger.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se v červenci meziročně zvýšil o 0,6 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční mzda proti loňskému červenci vzrostla o 3,8 procenta.
