Praha - Krizový štáb se bude po ukončení nouzového stavu, který vyprší s koncem června, scházet jednou za dva týdny. Uvedl to dnes ministr vnitra a šéf štábu Vít Rakušan (STAN). Po posledním zasedání štábu v nouzovém stavu poděkoval všem, kdo se na pomoci Ukrajincům podílel. Situace s ukrajinskými uprchlíky, kterým Česko vydalo od počátku března víc než 382.000 speciálních víz, je podle Rakušana pod kontrolou, nezhoršuje se. Zklamán je Rakušan z evropského systému evidence uprchlíků s udělenou ochranou, je v něm podle něj málo informací. Doufá v to, že přesná data budou při shrnutí zápisů do škol 15. července zřejmě o 85 až 90 procentech běženců v ČR. Nyní se podle Rakušana jejich počet pohybuje mezi 280.000 až 300.000.
Nouzový stav pro zvládnutí migrační vlny z Ukrajiny potrvá k pátku celkem 119 dnů. Platí od 4. března. Koncem března Sněmovna umožnila kabinetu jeho prodloužení o téměř dva měsíce do konce května po zhruba devítihodinové debatě. Pak vláda požádala ještě o 30 dnů s tím, že během měsíce připraví legislativu pro přechod k fungování v rámci běžných pravidel. Policie podle policejního prezidenta Martina Vondráška neudělila ve 2330 případech souhlas o dočasnou ochranu žadatelům kvůli dvojímu občanství nebo proto, že měli dočasnou ochranu udělenou v jiném státu EU. Provedla 6300 prověrek dvojího občanství.
V nadnárodní databázi je podle Vondráška zatím jen 1,25 milionu běženců. Některé země zatím národní registry nepřipojily. Rakušan uvedl, že si bere zapojení všech zemí do něj za úkol při vedení ministerských rad, které ho čeká při českém předsednictví v EU. "Pokud tam není Polsko a některé další státy, postrádá to smysl, který jsme očekávali," uvedl.
V souvislosti s diskusí o metodách, jak běžence nasměrovat mimo Prahu, Rakušan uvedl, že připravuje sadu opatření, nechce být ale přehnaným optimistou. Názor vedení hlavního města, že až 30.000 běženců ubytovaných v Praze by mělo být relokováno, má za velmi nadnesený. "V Německu, na Slovensku se relokace nedaří vůbec. Vídeň je vytíženější než Praha," konstatoval. Vedle zveřejňování informací, kde jsou kapacity škol, označil za druhou možnost to, že by se zvýšil spolupodíl běženců zaregistrovaných v Praze na nákladech na bydlení. O návrzích bude v úterý jednat s hejtmany.
Senát schválil novelu, která umožní ubytovávání a registraci uprchlíků z Ukrajiny i po skončení nouzového stavu, v pátek stejně jako novelu školského zákona, která má připravit na pokračující pobyt uprchlíků české školy. Aktualizace zákonů nyní čekají na podpis prezidenta Miloše Zemana.
Ministerstva a další úřady tak budou moct podle aktualizované verze zákona zvaného lex Ukrajina i po skončení nouzového stavu vyčleňovat budovy pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Kraje mají s obcemi nadále zajišťovat běžencům nouzová přístřeší a bydlení. Pokračovat bude i současný systém registrace uprchlíků. Novela tak přejímá některá mimořádná opatření vyhlášená na základě nouzového stavu.
Uprchlíci budou moct žádat po půl roce od udělení dočasné ochrany o dávku v částce životního minima. Bude to 4250 korun měsíčně pro dospělé a 3050 korun za měsíc pro děti. Nyní mají běženci nárok na 5000 korun v měsíci na základě udělení víza dočasné ochrany. O stejnou částku pak mohou žádat ještě dalších pět měsíců.
Od únorového počátku ruské invaze na Ukrajinu vydalo Česko speciální víza 382.617 běžencům. Na cizinecké policii se za čtyři měsíce rusko-ukrajinské války přihlásilo 318.640 Ukrajinců, v neděli jich bylo 1351. Hlásit se nemusí děti mladší 15 let, kterých je mezi uprchlíky podle statistik zhruba třetina. Podle posledního odhadu úřadů je v Česku asi 280.000 až 300.000 uprchlíků, převážně žen s dětmi. Přesný počet ale nelze určit, část z nich totiž z Česka odjíždí do jiných zemí nebo se vrací na Ukrajinu.
