Německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck vyhlásil v souvislosti s krizí na Ukrajině výstrahu pro dodávky plynu. Pro tamní domácnosti to neznamená okamžité zvýšení plateb na odběr, ale tento krok je blízko. Vývoj situace v SRN bude bezesporu zajímavý i pro další země včetně Česka.
Od minulého týdne dodává Rusko do Německa výrazně méně zemního plynu než obvykle, což ztěžuje plány pro plnění zásobníků před zimní sezónou. Už tak vysoké velkoobchodní ceny jsou proto opět o něco vyšší. Spolková vláda reagovala vyhlášením stupně “výstraha”, prostřední ze tří možných (viz box). Co to znamená pro spotřebitele?
Přímo a bezprostředně nemá tento krok dopad na zásobování plynem, píše list Handelsblatt. Domácnosti mohou dále na plynu vařit, plynový otop může ohřívat vodu. Topení jako takové je v létě mimo hru.
Plynulost zásobování je v Německu v daném okamžiku stabilizovaná. Bezpečnost zásob je zajištěna,” zdůrazňuje Spolková agentura pro sítě ve svém reportu. Existuje však jedno velké ALE: “Situace je napjatá a její případné zhoršení nemůžeme vyloučit.”
Dá se tudíž očekávat, že ceny plynu půjdou dále nahoru. Jen to nebude kvůli výstraze. Na vině je přiškrcení kohoutků na ruské straně.
Na důležité nizozemské burze TTF zdražily teď dodávky zemního plynu pro červenec v přepočtu na magawatthodinu ze 127 eur na 135. V pondělí 14. června, tedy před ruským omezením, to byly ještě 83 eura. I to bylo hodně.
„Dlouhodobé kontrakty se v minulosti pohybovaly mezi 20 až 30 eury za stejnou jednotku. Pokud se stalo, že si utility/operátoři jako třeba městské firmy neobjednali v předstihu dostatečné množství plynu za výhodnější ceny, museli si chybějící surovinu dokoupit na příslušných platformách za aktuální cenu.
Dodatečné náklady byly nejpozději při dalším prodlužování smluv rozpočítány na zákazníky a postaraly se o jisté přibrzdění pro domácnosti v porovnání s jejich momentálním vývojem.
Platí, že městští operátoři mohou vyhlásit s ohledem na druhý stupeň zdražení? Ne, aspoň zatím, tvrdí Handelsblatt. Zákon o energetické spolehlivosti připouští za určitých okolností “cenové přizpůsobení”, a to v případě druhých dvou stupňů. Jestliže jsou aktivovány, mohou utility zohlednit zvýšení cen jejich přenesením na zákazníky během jediného týdne. Staré kontrakty pozbudou platnosti, bez ohledu na fixaci cen. To způsobí masivní zvednutí měsíčních záloh.
Zákonodárce chce touto normou předcházet tomu, aby operátoři zkrachovali. Než se poplatky upraví směrem nahoru, musí ovšem agentura pro sítě oficiálně potvrdit, že nastalo “výrazné snížení dodávek plynu” do Německa. To se dosud nestalo.
A nic ani nenasvědčuje tomu, že to přijde. Je nicméně pravda, že daný mechanismus má i své stinné stránky, uznává ministr Habeck. Z tohoto důvodu pracuje jeho úřad na alternativách. Šéf rezortu už dříve sliboval, že tak jako tak nedopustí, aby se cenová páka uplatnila v praxi.
Co mohou domácnosti dělat? Například městské podniky v Münsteru požádaly občany a živnostníky, aby sami podpořili očekávané potíže s doplňováním zásobníků před příchodem zimy. „Spotřeba plynu se dá snížit docela jednoduchými opatřeními, třeba utěsnění dveří a oken, izolací plynových potrubí či instalací digitálních termostatů,” zní jeden z návodů. Právě tak pomůže optimálně nastavené a udržované domácí topení.
Otázkou rovněž je, zda mohou spotřebitelé v případě zdražení doufat v kompenzace. Odpověď zní ANO. Je stěží představitelné, že federace by uvolnila cestu pro masivní zvýšení cen, aniž by podala lidem pomocnou ruku.
Koalice už řeší, jakým způsobem by se to mělo stát. Socialisté a zelení tlačí na to, aby obyvatelé dostali další úlevy, naproti tomu šéf liberálů a ministr financí Christian Lindner apeluje na opětovné zavedení dluhového stropu, jenž přestal platit s příchodem pandemie na základě rozhodnutí Evropské komise. Tato brzda by omezila zvažované dodatečné rozpočtové výdaje, respektive snížení příjmů. Kompromis zatím není.
S obavami zato hledí energetici a politici na chystanou údržbu plynovodu Nord Stream 1, která má začít 11. července. Několikadenní proces je sice každoroční rutinou, jenže tentokrát není jisté, zda Rusko po zhruba 10 den prací plyn opět pustí. Síťová agentura propočítává možné scénáře, co by to znamenalo pro plnění zásobníků. Včetně toho, že by se přísun ruského plynu zcela zastavil.
Ještě předtím, osmého července, má horní komora Spolková rada přijmout legislativu, který povolí větší zapojení uhelných zdrojů do výroby elektřiny. I ten by mohl srazit objem odebíraného plynu.
Německu přitěžuje fakt, že je v energetice silně závislé na evropských partnerech. Národní soběstačnost není na obzoru, už jen proto, že plyn proudí do Spolkové republiky přes řadu jiných zemí. „Bez nich bychom to mohli zabalit,” konstatuje Habeck.
Když bude opravdu těžko, a začne platit stupeň “nouze”, mohou si Německo a jeho partneři v EU podle unijního práva vzájemně vypomoci. Toto ustanovení platí už dlouhá léta. Pro méně dramatické okolnosti má Berlín solidární dohody s Dánskem a Rakouskem.
