Damašek - Vysoce návyková droga pro Sýrii v uplynulém desetiletí, kdy se tato země ocitla v mezinárodní izolaci, znamenala vítaný zdroj příjmů. Nyní, kdy se vláda v Damašku snaží normalizovat vztahy se sousedními státy, jí captagon podle analytiků může posloužit jako nástroj při vyjednávání, napsala americká CNN na svých internetových stránkách.
Díky captagonu, droze, která je mimo Blízký východ poměrně neznámá, se ze Sýrie stal "narkostát". Většina mezinárodního společenství se Sýrií přerušila obchodní kontakty kvůli krvavému potlačení povstání z roku 2011. Fenetylin, syntetický stimulant podobný pervitinu, který je známější pod komerčním názvem captagon, je stále častěji důvodem k tomu, proč bezpečnostní složky v zemích napříč Blízkým východem podnikají různé razie. Podle odborníků na drogovou problematiku se většina této drogy vyrábí v Sýrii a jejím hlavním odbytištěm jsou státy Perského zálivu.
Nárůst obchodu s touto drogou vyvolal znepokojení ve světě. Spojené státy loni konstatovaly, že šíření captagonu souvisí s režimem prezidenta Bašára Asada, a označily ho za "přeshraniční bezpečnostní hrozbu".
Po více než deseti letech, kdy arabští sousedé prezidenta Asada bojkotovali, nyní začínají s Damaškem jednat o tom, že by ho pustili zpět mezi sebe. Syrského lídra přijali v některých arabských zemích, ale stále čeká na normalizaci vztahů se Saúdskou Arábií, jedním z nejzarytějších nepřátel Sýrie, která je zároveň největším trhem pro její drogy.
Po ničivém zemětřesení ze 6. února, které zasáhlo jih Turecka a sever Sýrie, poprvé po deseti letech na letištích ovládaných syrským režimem přistála saúdskoarabská letadla naložená humanitární pomocí. A minulý měsíc média v Saúdské Arábii přinesla informace o tom, že Rijád jedná s Damaškem o obnově konzulárních služeb mezi oběma zeměmi. Saúdskoarabská média v poslední době upozorňují ale i na to, že se v zemi stále více užívají drogy. V září úřady informovaly, že zachytily do té doby největší množství pašovaných drog. V mouce ve skladišti v Rijádu objevily skoro 47 milionů tablet metamfetaminu. A od té doby přišly na další miliony tablet. Podle OSN je v tomto regionu metamfetaminem myšlen hlavně captagon.
Syrský režim "hraje touto kartou při vyjednávání o sbližování s partnery", řekla Caroline Roseová z washingtonského think tanku Newlines Institutes, která se věnuje problematice obchodu s captagonem. "Režim se snaží využívat svého vlivu na obchod s captagonem a naznačuje státům, které uvažují o normalizaci vztahů, že coby gesto dobré vůle může omezit pašování této drogy," vysvětlila. Vývozem captagonu se zabývají syrští pašeráci, libanonské proíránské hnutí Hizballáh a proíránské milice v Iráku a hodnota drogy převyšuje cenu zboží vyváženého ze Sýrie legálně, říká Vanda Felbabová-Brownová z analytického střediska Brookings Institution. Hizballáh obvinění z jakéhokoliv napojení na obchod s drogami odmítá.
Podle Británie, která na Sýrii v souvislosti s obchodem s drogami nedávno uvalila nové sankce, si Asadův režim díky obchodu s captagonem přišel na 57 miliard dolarů (1,2 bilionu korun), a znamená tak pro něj finanční záchranu. Jeho hodnota odpovídá zhruba trojnásobku hodnoty celkových příjmů mexických kartelů z prodeje drog.
Saláh Malkáví, jordánský analytik, který obchod s captagonem zkoumá, tvrdí, že ačkoliv to Sýrie nepřizná, je nemožné, aby se droga dostávala přes hranice, aniž by do toho nebyli zapojení různí aktéři s úzkými vazbami na Asadův režim. "Na pašování drog se podílejí velitelé milic, zástupci bezpečnostních složek a armády," uvádí. Dodává, že drogy musejí přecházet přes desítky kontrolních stanovišť, která ovládá 4. obrněná divize, v jejímž čele stojí Máhir Asad, prezidentův mladší bratr. Malkáví tvrdí, že mluvil s několika pašeráky a že mají vojenský výcvik a používají taktiky běžné v bojích.
Jordánsko, které na začátku občanské války v Sýrii podporovalo skupiny bojující proti režimu, si v posledních měsících k Asadovi znovu hledá cestu. Jeho ministr zahraničí letos poprvé od začátku občanské války navštívil Damašek a země Sýrii po zemětřesení poskytla humanitární pomoc. Jordánsko dopady obchodu s captagonem pociťuje zejména ve své severovýchodní části, říká Saúd Šarafát, bývalý vysoce postavený činitel jordánské tajné služby a zakladatel ammánského institutu zabývajícího se výzkumem globalizace a terorismu. Dodává, že kvůli pašování se zvyšují náklady na ostrahu hranic i tlak na armádu a tajné služby. Upozorňuje, že syrský režim by drogou přes Turecko mohl "zásobovat" evropské země a použít ji jako nástroj při vyjednávání s nimi.
A i pokud země sousedící se Sýrií podepíší s Damaškem dohody ohledně boje proti captagonu, je podle expertů nepravděpodobné, že by Asad od obchodu zcela upustil. "Není příliš reálné, že by se Asadův režim vzdal klíčového zdroje příjmů," podotýká Felbabová-Brownová. V nejlepším případě podle expertů nabídne kosmetické úpravy problému a slíbí tvrdší postihy výrobců a obchodníků a lepší vymáhání zákonů. Roseová z Newlines Institutes se domnívá, že vinu na obchodování s drogami se může snažit svalit na opozici a další aktéry, kteří nejsou napojení na stát.
