Praha - Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Rozhodnutí odpovídá očekávání analytiků. Základní úroková sazba je na nynější úrovni od loňského května.
Bankovní rada nechala beze změny také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala 4,5 procenta. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, bankovní rada ponechala na 2,5 procenta.
Zatím k poslednímu uvolnění měnové politiky sáhla bankovní rada loni v květnu, kdy snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na současnou úroveň. Ke změně postoje ji nevedl ani dnes zveřejněný předběžný odhad lednové inflace, která zvolnila na 1,6 procenta a dostala se tak pod dvouprocentní cíl ČNB.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Prognóza ČNB očekává stabilitu úrokových sazeb v první polovině roku
Prognóza ČNB předpokládá stabilitu úrokových sazeb v první polovině letošního roku. Bankovní rada byla při dnešním rozhodnutí o ponechání základní úrokové sazby beze změny na 3,5 procenta jednomyslná, rizika ve směru vyšší i nižší inflace vidí jako vyrovnaná. Novinářům to po jednání bankovní rady řekl guvernér ČNB Aleš Michl.
Ve směru vyšší inflace podle Michla mohou působit pokračující rychlý růst mezd, dodatečný růst výdajů veřejného sektoru nebo zrychlení růstu množství peněz v ekonomice kvůli úvěrování domácností a vládních institucí. Naopak ve směru nižší inflace může působit silnější kurz koruny nebo slabší hospodářský výkon některých evropských zemí. Nejistotou pro výhled zůstává vývoj války na Ukrajině.
Analytici: Rozhodnutí o sazbách se čekalo, koruna na něj nereagovala
Rozhodnutí bankovní rady ČNB ponechat základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta bylo očekávané a koruna na něj bezprostředně výrazněji nereagovala. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Důvodem stagnace sazeb jsou podle nich hlavně cenové tlaky ve službách.
"ČNB na prvním letošním měnovém zasedání ponechala repo sazbu beze změny, což bylo zcela v souladu s očekáváním finančního trhu," uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Centrální banka snížila své úroky naposledy loni v květnu. Jakkoliv se celková inflace v české ekonomice vyvíjí příznivě, tak vývoj mezd a platů, přetrvávající cenové tlaky ve službách či nejistoty ohledně směřování veřejných rozpočtů hovoří podle něj přinejmenším nyní pro stabilitu úroků.
Bankovní rada ČNB nepřekvapila, souhlasil hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. Z komunikace zástupců ČNB je podle něj zřejmé, že centrální banka reflektuje oslabující inflační tlaky. Předběžný odhad lednové inflace ukázal na její zpomalení na 1,6 procenta. Jenže při očištění o kolísavé složky v podobě energií, potravin, alkoholu a tabáku vychází meziroční růst cen na 3,2 procenta, podotkl.
Koruna na samotné rozhodnutí nereagovala a zůstává okolo 24,30 Kč za euro, kam posílila již po dnešním zveřejnění inflace, sdělil analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
Ještě před dnešním rozhodnutím přišlo posílení domácí měny vůči euru i dolaru, připomněl analytik Portu Jan Berka. Otázkou podle něj je, zda trh reagoval na předběžný odhad lednové inflace. "Z našeho pohledu zveřejněná data nepředstavovala překvapení vzhledem k tržním očekáváním. Za dnešním posílením tak pravděpodobně musel stát jiný faktor," dodal.
Trh se dnes bude dívat hlavně na komunikaci směrem dopředu, míní Berka. V posledních týdnech se objevovaly výroky členů bankovní rady, které připouštěly možnost dalšího snížení sazeb, jako argument se zmiňoval i vývoj v zahraničí, například riziko výraznějšího výprodeje na globálních trzích. ČNB může naznačit, jaký typ šoku či jaké ochlazení ekonomiky by muselo nastat, aby se debata o snížení sazeb stala aktuální, poznamenal.
Ponechání sazeb ČNB potvrzuje stabilitu domácího prostředí, pro firmy ale dnes není klíčové jen to, co dělá ČNB, řekl ČTK ředitel Akcenty Jacek Jurczynski. Stejně důležité je podle něj sledovat vývoj eura a dolaru a další kroky Evropské centrální banky, protože právě ty mohou mít aktuálně na náklady a marže výraznější dopad než samotné domácí sazby.
Pro hypoteční trh stabilita sazeb otevírá otázku, zda si na jejich pokles bude trh muset ještě počkat, uvedl analytik OVB Allfinanz Michael Opočenský. Na konci loňského roku se mluvilo o možném začátku růstu hypotečních sazeb, v praxi však nastala spíše jejich stagnace. Osobně se domnívá, že pokud se podaří udržet inflaci pod inflačním cílem, mohly by hypotéky v polovině roku mírně zlevnit. Prostor pro pokles nebude velký, ale přiblížení ke čtyřem procentům by mohlo být podle něj reálné.
ECB úroky opět nezměnila, depozitní sazba zůstává na dvou procentech
Frankfurt/Praha - Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání opět ponechala základní úrokové sazby beze změny, klíčová depozitní sazba tak zůstává na dvou procentech. ECB o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Finanční trhy nyní čekají na tiskovou konferenci prezidentky ECB Christine Lagardeové, která začíná ve 14:45
Centrální banka v dnešní tiskové zprávě poukázala na přetrvávající odolnost ekonomiky eurozóny. Varovala nicméně, že hospodářský výhled zůstává nejistý, zejména kvůli nejistotě kolem vývoje obchodní politiky ve světě a kvůli geopolitickému napětí.
Statistický úřad Eurostat ve středu ve svém rychlém odhadu uvedl, že meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v lednu zpomalil na 1,7 procenta z prosincového tempa 2,0 procenta. Inflace tak sestoupila pod dvouprocentní cíl ECB.
"Inflace v eurozóně na začátku roku sice klesla pod dvouprocentní inflační cíl, to však lze z velké části spojit s efektem srovnávací základny a poklesem cen energií. Nejde tedy o vývoj, na který by měla centrální banka svou politikou bezprostředně reagovat," sdělil ČTK hlavní ekonom Portu Jan Berka.
Předloni v červnu zahájila ECB snižování úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Depozitní sazba od té doby klesla na polovinu, naposledy k její redukci ECB přikročila začátkem loňského června. Od té doby drží úroky beze změny.
