Činoherní klub nepotřeboval módní trendy, říká jeho zakladatel

foto Ilustrační foto - Ministerstvo kultury ocenilo 26. října v Praze významné osobnosti. Cenu ministerstva kultury za celoživotní přínos v oblasti divadla obdržel Jaroslav Vostrý.

Praha - Společenská situace v 60. letech i přetrvávající vliv první republiky umožnily vznik Činoherního klubu, aniž by se musel hlásil k módním trendům. Umění vznikající tehdy v Československu budilo mezinárodní obdiv a pomáhalo obracet k Československu pozornost světa. V rozhovoru s ČTK to řekl jeden ze zakladatelů divadla, dramatik, režisér a pedagog Jaroslav Vostrý. Autor proslulé komedie Tři v tom oslavil v neděli 90 let, známé divadlo založil s Ladislavem Smočkem roku 1965.

"Šedesátá léta byla v mnoha ohledech - měřeno nejen následující normalizací - skutečně ne-normální. Odvozujeme-li to adjektivum od normy. Režim byl v krizi a jeho normy se totálně zdiskreditovaly," vzpomíná Vostrý na tehdejší atmosféru. "I když představitelé režimu v 60. letech hájili své normy, v životě a zejména v umění už neplatily. A neřídily se jimi už ani instituce, které je měly původně prosazovat," řekl. Jednou z nich bylo Státní divadelní studio, které mělo podle přání tehdejších představitelů režimu ideologicky zinstitucionalizovat nové scény, jež tehdy spontánně vznikaly, třeba také Semafor či Divadlo za branou. "To už nebylo možné. Ne-normální ovzduší přálo originálnímu myšlení. Celé Československo se najednou octlo jaksi mimo. Jako by se tu rodilo cosi zvláštního," vzpomíná.

"Ještě na začátku okupace nám říkali diváci a divačky ze západu, že se přijeli podívat do nesvobodné země a zažili na představení takovou vnitřní svobodu, jako ještě nikde. To byl důvod, proč mohl německý divadelní časopis Theater heute tehdy napsat, že divadelní bůh sídlí v Praze. Teď to mají aktivity mimo módní trendy, které hlasitě vzývají nenormovanost při totální vnitřní znormovanosti, mnohem a nesrovnatelně těžší. Ale občas se vyskytnou," srovnává 60. léta se současnou tvorbou.

Za normalizace musel Vostrý Činoherní klub opustit, v 70. a 80. letech spolupracoval s Činoherním studiem v Ústí nad Labem, Divadlem Jaroslava Průchy v Kladně a Východočeským divadlem Pardubice. V roce 1990 se vrátil do Činoherního klubu jako jeho ředitel a působil tam do roku 1993. "Herci a herečky, kteří chtějí dělat něco, kde se může uplatnit jejich talent, se najdou skoro vždycky. Ale aby se to stalo skutkem, je třeba zvlášť v dobách normalizace hodně síly i štěstí," shrnul obtížné období.

Vostrý jako teoretik divadla stál o zrodu oboru zvaného scénologie. Ve svých úvahách vychází z toho, že nejen divadelníci a herci dnes více než dříve kladou důraz na scénování či sebescénování, ale celý svět, každý člověk či zboží proto, aby obstálo v konkurenci, musí se co nejnápadněji a nejnápaditěji stavět na oči, tedy musí se scénovat - svým zevnějškem i vynalézavou prezentací. "Proto je reklama tak silné odvětví hospodářství. Také inscenace se dneska musejí scénovat. Ale scénovat se, aby pronikli, musejí všichni. Odtud taková frekvence slova performance, které znamená provádění, které je současně předváděním," vysvětluje Vostrý.

"Žijeme ve světě všeobecného scénování. Mediální obraz skutečnosti jako by měl nahradit samu skutečnost. Odtud současná nedůvěra k médiím a mediálnímu sebescénování institucí, kterou využívají populisté jako (bývalý americký prezident Donald) Trump," míní.

Myšlenku, že by pandemie koronaviru byla jen scénováním, ale odmítá. Může ale podle něj u lidí vznikat v souvislosti s nedůvěrou k institucím a médiím. "Vystoupení pana exprezidenta Klause na Václavském náměstí je případ sebescénování, konkrétně získávání ztraceného postavení na politickém jevišti," uvádí příklad z praxe, který může jeho teorii osvětlovat.

Kromě škod v kultuře, kdy podle něj živý zážitek z divadla žádný stream nenahradí, zmiňuje také škody v uměleckém školství. "Minulý ročník činohry ve školním divadle Disk přišel o 30 představení - a talentovaní herci a herečky o možnost, že by je někdo důležitý viděl a pak angažoval. A talenty jsou tak strašně vzácné! O současném ročníku absolventů ani nemluvě," uzavřel. Umělecké školy se snaží přimět vládu, aby studenti mohli zkoušet i ve vyšších stupních rizika, jako mohou profesionálové.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je sobota 17. dubna 2021

Očekáváme v 21:00 4°C

Celá předpověď